dobrý den v japonské zahradě

Vyšla jsem si do japonské zahrady v botanické zahradě. Svítí po dlouhé době sluníčko, je zima, suchý sníh křupe pod nohami. Sněhová nadílka ještě není ušlapaná a tak mám krásný pocit ticha a klidu. Jak navenek tak i uvnitř.

Cítím ticho a klid, když procházím kolem altánku, kde sedí mladý muž, takový ten typ, který hledá smysl života. Je oblečený jakoby právě přijel z Tibetu. Sedí v té zimě na lavičce a nalévá si čaj z termosky. Vidím horkou páru jak stoupá studeným vzduchem a cítím tichou slast. Všechno je v pořádku. Zažívám stav rovnováhy a radosti. Vtom mi probleskne hlavou: "Nepokaz to." Dostaví se opět myšlení, bleskový nápad a až kdesi z hloubky duše řeknu mantru: DOBRÝ DEN.

Není to pozdrav. Je to přání člověku, který mě obdaroval pocitem, že vše je tak, jak má být.

Chvíli nic neslyším a až když ho míjím, slyší má záda odpověď: Dobrý den.

Vše je jak má být.

Přeji hezký víkend. Cantadora

zrcadlové neurony

Pierre Franckh: Zákon rezonance

"Už v roce 1990 objevili italští neurologové v čele s profesorem Giacomem Rizzolattim v Parmě zajímavý fenomén. Přišli na to, že určité oblasti mozku ukládají vzpomínky na motorické průběhy pohybů a mohou je opakovat bez toho, že by samy musely tuto zkušenost zažít. Tyto mozkové buňky se aktivují již pozorováním dané činnosti. Tento poznatek byl pro vědu naprosto nový a překvapující. Uložené vzpomínky získané pozorováním nám později umožňují provádět podobné činnosti, přesto jsme je nikdy netrénovali, ani jsme se je neučili. I když by nám schopnosti k provádění takových úkonů měly úplně chybět, víme, jak se máme chovat. Za tuto speciální schopnost je zodpovědná speciální skupina neuronů v našem mozku. Byly pojmenovány "zrcadlové neurony." ... Zrcadlové neurony nám tedy umožňují vcítit se do jiné osoby. Jsou zodpovědné za to, že hranice mezi námi a jinými osobami mizí. Cítíme vnitřní soucit, nechuť či štěstí a tyto pocity můžeme pochopit a naplnit."

Při práci se sny se mi stává, že cítím silné emoce, které jsou někdy překvapující a nečekané, protože nevychází z mých pocitů, ale přesto jsou intenzivní.

Pamatuji na práci s klientkou, byla jsem po dovolené, odpočatá a svěží. Náhle, po krátké práci se snem klientky jsem pocítila prudkou únavu. Nerozuměla jsem tomu a když jsem si položila v duchu pár otázek týkajících únavy: "jaký máš důvod k únavě? z čeho pramení ta náhlá únava? je to tvoje únava?", jsem se dotkla kořene pocitů únavy a zeptala jsem se klientky: "Cítím strašnou únavu, je možné že jsi unavená ty? Já totiž nemám důvod se takhle cítit."

Klientka byla opravdu krajně vyčerpaná a vytěsňovala únavu, neposlouchala svoje tělo a dlouhodobě se přemáhala. Jí to pomohlo se dotknout pocitů únavy a uvědomit si, že je na pokraji fyzického vyčerpání. Zrcadlové neurony mi pomohly se spojit a soucítit s jejím životním pocitem. Urychlilo to i naši práci, vyšel dost rychle na povrch konflikt mezi jejími potřebami a postojem nadměrné zodpovědnosti. Klientka je k sobě velmi tvrdá a přísná a díky zrcadlovým neuronům se dotkla svých pravých pocitů. Pomohlo jí to prožít soucit se sebou a zabrzdit v sebezničující spirále nároků na sebe.

Jsem ráda, že při práci s naším nevědomím máme k dispozici schopnost hlubokého vciťování do jiné osoby, jen se potřebujeme správně naladit.

Dobrou noc. Cantadora

seminář

Milí snící,
připomínám seminář uzavřené skupiny, který proběhne 5.2.2011 na Tešnově jako obvykle ve 14.00 h.
Téma:
1. zopakování archetypu stín, krátce anima a animus
2. jak si připravit slovník snových symbolů (termín: konec druhého roku zavřené skupiny)
+ v druhé části analýza jednoho snu.


Hezký den a dobrý LED-en víkend. Cantadora

odpověď na úvahy o názvech měsíců

Jsem ráda, že téma názvů měsíců oslovilo i někoho jiného a ráda se podělím o informace od mého kamaráda Romana.

Ahoj Eva,

popravdě musím říct, že tady souvislost přímou úplně nevidím. Mě totiž připadá jako transformační měsíc každý. Každý s jinou silou, směrem a kvalitou své přírodní síly. Asi to je tím, že vnímám celý rok jako velký cyklus, v něm se směr energie mění plynule ...od stažení přes probouzení, výbuch, zrání a sklizeň k opětné stagnaci. Souvislost s koncovkou mi uniká hlavně proto, že naše názvy převážně jsou slovanského pohanského základu, kterýžto jazyk musel být velmi odlišný od řečtiny, ze které pochází slovo energie.

Viz Wikipedie: Energie je slovo vytvořené fyziky v polovině devatenáctého století, z řeckého energeia (vůle, síla či schopnost k činům). Ale jinak dík za téma, je to velmi zajímavé, ještě jsem našel jednu stránku, která se zabývá vznikem kalendářů a názvů měsíců

http://www.techmania.cz/edutorium/art_exponaty.php?xkat=fyzika&xser=da766f6420646f2066797a696b79h&key=127

Vybírám část z textu:

Jak staří Čechové pokřtili měsíce

Leden - znamená "měsíc ledný"

Únor - patrně je odvozen od slova nořiti, je to "měsíc noření ledů"

Březen - "měsíc rašení břízy"

Duben - "měsíc rašících dubů"

Květen - "měsíc květný"

Červen a červenec - měsíc kdy se sbíral tzv. červec (přírodní barvivo)

Srpen - "měsíc srpný", název pochází z dob, kdy se žalo srpem

Září, říjen - se září a světlem nemá nic společného. Kdysi výraz "zářuj" znamenal "za říje" (podobně jako říjen)

Listopad - měsíc, kdy padá listí

Prosinec - má dny šeré a siné, je to měsíc "pro siné dny"

... zajímavé je, že Číňané měsíce nepojmenovali... jenom očíslovali. Hádám, že asi proto, že stará Čína byla ohromná říše s mnoha jazyky a dialekty a také protínala několik klimatických a vegetačních pásem, takže všude byly přírodní projevy měsíčních změn trochu jiné...tak zvolili jednoduché řešení... ale to je zase jen moje domněnka. A ještě zajímavější mi přijde, že ruština jako výrazný slovanský jazyk převzala názvy měsíců z latiny! No historie si šla svoji cestou.

Hezky den Roman

Ahoj všem snícím... Cantadora

start

Už jsme v půlce měsíce LEDNA roku 2011. Listovala jsem si v kalendáři a napadlo mně, jak kalendář spolu s přírodou poeticky mluví přes pojmenování měsíců. Kdo je takto pojmenoval, jak lidé dospěli k takovým krásným jménům pro měsíce?

Proč má většina měsíců příponu EN? A jiné ne? Měsíce s příponou EN jsou stabilizující a bez EN jsou transformační? Je to EN jako ENergie?

Bez záruky, ale intuitivně mě napadá, že měsíc, který příponu EN nemá, je významný svou změnou energie. Jsou to měsíce transformační, přechodové a připravují nás na transformaci přírody. Někdy transformace trvá jeden měsíc - únor, takový je nástup jara. Při přechodu ke spánku, "smrti přírody" je to mnohem delší úsek a trvá od září do prosince.

Měsíc LED-en, to je LED, chlad, stažení, nehybnost, pořád nás drží v zajetí. Ale únor je měsíc přechodu, přípravy na obrovský výbuch energie a musí tedy mít jinou koncovku než je EN. V ú-nor-u se ponoříme do procesu smrti a konce, aby jsme se jako březí vynořili v březnu. Všichni nově oplodněni semínkem života se obnovujeme v zázraku života a zasadíme semínko žaludu, aby vyrostl strom dub v dubnu. Strom - symbol pro já začne krásně kvést v KVĚT-nu, abychom se v ČERV-nu a -enci vydali na naší červí nádhernou pouť tance života a vášně.... aby SRP-en začal signalizovat jak chladná jsou rána a srpek měsíce ukazuje otáčení Země od Slunce.....

A co červ-enec? Proč koncovka ENEC? Nemůžeme mít dva červny. Jsou to bratr a sestra tantrického tance přírody, každý cítí jaká je to nádherná jízda přírody... vše je ve vášnivém víru síly, plýtvání a hojnosti, čas je nekonečný, světlo a jas je všude. Zeleň je vyplýtvaná na škálu od hráškovo zelené v zahradách po temné tóny tmavozelené v džungli lesního porostu.

SRP-en je zralost a plodnost, naši předkové srp používali na sběr plodů a srp-ek měsíce už signalizuje jak se naše část Země vzdaluje od Slunce, energie ubývá, zatím to není cítit.....

Měsíce září, listopad a prosinec nemají koncovky EN. Jsou to měsíce přechodové, vzdávají se své energie a postupně se připravují na sestup energie. Odevzdávají svojí mízu a plody svého řádění ve prospěch klidu, ticha a zdánlivého spánku. Postupné snižování energie do stavu pomalosti, jako přípravu pro stav klidu.

P. S. 1. Povedlo se mi přidat říj-en mezi měsíce transformační. Říj-en má ale EN (energii) stabilizující - energii podzimu.

No a teď jsme zase v měsíci stability, kdy se příroda energeticky drží toho, co potřebuje pro své znovuzrození. Klid, chlad a ticho. Aby v únoru nastartovala to, co se projeví v březnu a tak dokola...

P. S. 2 Máte vlastní teorii související s měsíci a přírodou? Tak mi napište.... ne jenom naše babičky a dědové žili v souladu s přírodou. I my lidé města máme svůj rytmus života, kterí neviditelně propojujeme s energií země.

P. S. 3 Romane, děkuji ti, že pozorně čteš mé intuitivní úvahy a včas mě upozorníš na chyby.

Hezký víkend všem. Cantadora

Orfeus a Euridika a důvěra

Chci se víc podívat při práci se sny na komplex DŮVĚRY. Po krizi ekonomické přichází totiž ještě větší krize a to morální. Čím míň si vzájemně důvěřujeme, tím víc vzrůstá strach, beznaděj a rozšiřuje se morální krize. Jako klasický příklad se mi vybavuje sebevražda syna Bernieho Madoffa. V Americe před 2 lety zatkli finančního guru Bernie Madoffa, podvodníka, který zpronevěřil miliardy dolarů. Urychlil lavinu krachů bank, finančních institucí... zkrachovali významné neziskové organizace a nejedna slavná star přišla o peníze. Všichni ti, kteří důvěřovali poctivosti Madoffa a svěřili mu své peníze.

Odhalením velkého podvodu byla Madoffova rodina do základu rozmetána, přišli o čest, majetek, svoje rodinné pouta a vazby, jedna snacha si nechala změnit jméno, aby mohla žít v bezpečí. Po dvou letech vyšetřování Madoffa jeho syn teď na konci roku spáchal sebevraždu.

Z mnoha a mnoha signálů se zviditelňuje druhá vlna krizové tsunami, po vlně ekonomické krize přišla i krize důvěry. Komu můžeme věřit?

V řeckých mýtech je na toto téma nádherný archetypální příběh Orfea a Euridiky, je to příběh o lásce, ale taky o důvěře. Orfeus podlehl pochybnostem a nedůvěra, která se ho zmocnila vedla ke trvalé ztrátě a konci jeho života.

"V řecké krajině Thákir žil slavný pěvec Orfeus. Hrál na lyru a zpíval tak krásně, že i ptáci přestali zpívat, zvěř se táhla za ním a lidé naslouchali Orfeově zpěvu a zapomínali na své starosti. Také vodní víly najády poslouchaly pěvce. Do jedné z nich se Orfeus zamiloval. Jmenovala se Euridika. Vzal si ji za manželku, ale jejich štěstí netrvalo dlouho. Když šla Euridika navštívit své přítelkyně, uštkl ji had a usmrtil ji. Orfeus byl zoufalý a zpíval jen smutné písně. Rozhodl se vstoupit do říše mrtvých a požádat Háda, aby jeho manželce navrátil život. Po dlouhé cestě našel vchod do podsvětí a přivítal ho štěkot trojhlavého psa Kerbera. Orfeus se dal do zpěvu a Kerberos ho vpustil do podzemí. Stejně tak přesvědčil smutnou písní převozníka Chárona, aby ho převezl přes řeku Styx. Všude kolem něho proplouvaly tiše stíny mrtvých. Došel až k Hádovi a jeho ženě Persefóně. Spustil tak smutnou píseň o své ženě Euridice, že i Hádes dojat jeho zpěvem řekl, že splní jeho přání, ale pod jednou podmínkou. Euridika se smí vrátit mezi živé, ale Orfeus se nesmí při cestě z podsvětí na ni ani jednou podívat. Orfeus se vydal s Euridikou za svými zády na cestu. Šli už dlouho, když se mu zdálo, že slyší jen své kroky a pomyslel si, že se jeho žena ztratila. Ohlédl se a spatřil ji, jak se pomalu rozplývá. Ve strachu zapomene Orfeus na slib a otočí se. Před očima se mu rozplyne obraz Euridiky a milovaná žena umírá podruhé.

(Záměrně jsem vyznačila tuto část červeně. Orfeus nevěřil, že ho Euridika ještě následuje. Strach a jeho vnitřní nejistota ovládli jeho mysl a konání. Bůh Hádes jeho prosbu podmínil zkouškou důvěry. Orfeus ji nezvládl, nevěřil dostatečně své ženě, že kráčí za ním a následuje ho. Dokázal svojí hudbou léčit jiné, otevírat srdce jiným. Přitom nevěřil v sílu lidského konání a sliby lidí a bohů. Je to paradoxně dost běžný úděl pomáhajících profesí. Léčí ostatní a sami nevěří životu, prožívají potíže které s nedůvěrou v život souvisí.) Lehký vánek se dotkne Orfeova čela jako poslední políbení a pak stojí na stezce uprostřed ticha sám a sám. Zoufalství přepadne Orfea, běží po stezce dolů jako šílený, volá Euridiku.Orfeus truchlil a po sedm dní prosil Chárona, aby ho převezl přes řeku Styx. Ten ale odmítne, a tak Orfeus zpíval tak smutné písně, že tím podráždil bakchanatky, ctitelky boha vína Bakcha. Zdivočelé ženy ho ukamenují. Orfeus se opět setkává se svou ženou Euridikou. Orfeova duše sestoupila do podsvětí. Teď se převozník Cháron nezdráhal převézt pěvce do říše mrtvých. Stín přicházel mezi stíny. Orfeus svou Euridiku poznal už z dálky. Mohl se na ni dívat, ohlížet se za ní, neztrácela se mu."Text byl zkopírován ze serveru: http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/eduard-petiska/orfeus-stare-recke-baje-a-povesti-5.html#ixzz19gqvyvRV

Až v nevědomí ( podsvětí) se spojují rozdělené postavy Orfea a Euridiky. Symbolicky řečeno, aspekty, které nenalézají dostatek důvěry ve svém reálném životě, musí projít zkouškou v podsvětí, aby obnovili svůj prvotní závazek důvěry. Je to těžká, ale nevyhnutelná cesta k nalezení lásky a důvěry.
Budeme v roce 2011 muset hledat a obnovovat svoji důvěru navzdory vnějším těžkostem a strastem. Přeji si hodně důvěry v život a víru, že vše dobře dopadne. Cantadora

příběh od Terezky

Mám radost, že jsem dostala poslední den v roce 2010 mejl od Terezky. Pracuje jako herečka, přináší lidem svoji duši, hraje tak úžasně, že její postavy, které ztvárňuje pohnou divákem, stejně jako v noci sny. Tady je příběh a její poselství....

"Přemýšlela jsem nad příběhem, zatím mě v hlavě nenapadlo nic, o co bych se dělila s vědomím že to další lidi obohatí. Jen jsem si za posledních pár dnů uvědomila sílu úsměvu a moc humoru. Možná , jak pracuji s lidmi a emocemi a snažím se na ně působit humorem a úsměvem, snažím se vyvolávat smích, nebo úsměv, tak se mi to přenáší i do každodenního života a jsem na to velmi citlivá - nesmírně ocením, když se na mě někdo usměje - v restauraci, za pokladnou, na vleku, na úřadě - když se na mě někdo usměje, prohodí nějakou legrácku, nebo povýší ten miniaturní kontakt na příjemný, na úsměvný... Také jsem si uvědomila, že je to můj prostředek proti bručounům, proti nepříjemným lidem, proti stresovým situacím... Když je na mě někdo protivný, agresivní, snažím se to nejprve vylehčit nějakou legráckou, snažím se se usmát... ne vždy to funguje, ale často to ty protivy překvapí... A tak i ti největší bručouni roztají a pousmějí se... To je možná můj poznatek, který bych chtěla předat."

Děkuji Terezko. Šťastný rok 2011. Cantadora