Jsem ráda, že téma názvů měsíců oslovilo i někoho jiného a ráda se podělím o informace od mého kamaráda Romana.
Ahoj Eva,
popravdě musím říct, že tady souvislost přímou úplně nevidím. Mě totiž připadá jako transformační měsíc každý. Každý s jinou silou, směrem a kvalitou své přírodní síly. Asi to je tím, že vnímám celý rok jako velký cyklus, v něm se směr energie mění plynule ...od stažení přes probouzení, výbuch, zrání a sklizeň k opětné stagnaci. Souvislost s koncovkou mi uniká hlavně proto, že naše názvy převážně jsou slovanského pohanského základu, kterýžto jazyk musel být velmi odlišný od řečtiny, ze které pochází slovo energie.
Viz Wikipedie: Energie je slovo vytvořené fyziky v polovině devatenáctého století, z řeckého energeia (vůle, síla či schopnost k činům). Ale jinak dík za téma, je to velmi zajímavé, ještě jsem našel jednu stránku, která se zabývá vznikem kalendářů a názvů měsíců
Vybírám část z textu:
Jak staří Čechové pokřtili měsíce
Leden - znamená "měsíc ledný"
Únor - patrně je odvozen od slova nořiti, je to "měsíc noření ledů"
Březen - "měsíc rašení břízy"
Duben - "měsíc rašících dubů"
Květen - "měsíc květný"
Červen a červenec - měsíc kdy se sbíral tzv. červec (přírodní barvivo)
Srpen - "měsíc srpný", název pochází z dob, kdy se žalo srpem
Září, říjen - se září a světlem nemá nic společného. Kdysi výraz "zářuj" znamenal "za říje" (podobně jako říjen)
Listopad - měsíc, kdy padá listí
Prosinec - má dny šeré a siné, je to měsíc "pro siné dny"
... zajímavé je, že Číňané měsíce nepojmenovali... jenom očíslovali. Hádám, že asi proto, že stará Čína byla ohromná říše s mnoha jazyky a dialekty a také protínala několik klimatických a vegetačních pásem, takže všude byly přírodní projevy měsíčních změn trochu jiné...tak zvolili jednoduché řešení... ale to je zase jen moje domněnka. A ještě zajímavější mi přijde, že ruština jako výrazný slovanský jazyk převzala názvy měsíců z latiny! No historie si šla svoji cestou.
Hezky den Roman
Ahoj všem snícím... Cantadora
Žádné komentáře:
Okomentovat