láska každý den

Děkuji za opětovaný úsměv. Děkuji za pomoc, za kterou nečekám závazek dluhu. Děkuji za důvěru, podporu a radost. Děkuji za pravé přátelství. Děkuji za pravou lásku. Děkuji lidem, kerý podporují mojí víru v život. Děkuji za to, že můžu být sama sebou, říct co cítim bez trestu a odmítání. Protože život je pořád láska v nejrůznějších podobách, ne jenom na Valentýna.

Cantadora

to znamená, že...

V poslední době jsem se setkala se stejnou reakcí.  Když jsem se stěžovala na bolesti hlavy a jiné neduhy, první reakce lidí byla racionalizace. "Co myslíš, co ti tvé tělo říká? Bolest hlavy znamená, že děláš něco špatně... "
Protože bolesti jsem měla ukrutné, tak jsem nereagovala jako nadšená studentka, která se dozví zásadní informaci o tom, že země je kulatá...  moje bolest se jenom vystupňovala. 
Kde je moje babička, která, když jsem jí řekla, co mě bolí, věděla hned, co potřebuji. Vetšinou teplo, klid nebo bylinkový čaj....
Odsunout bolesti druhého racionalizací je cesta odcizování. A to je něco, co je pořád běžnější.  Nejsme se sebou v kontaktu, nejsme v kontaktu ani se životem jiných. Rozumíme teoriím, ale nejsme druhému schopni podat čaj, když mu není dobře. Vše je JAKO ve filmu, odehrává se případně na facebooku. Vyvolává to zdání prožívání, ale je to bez osobního vkladu.
Je to ta falešná část vztahů, kterou můžeme rozvíjet bez toho, abychom do vztahu investovali sebe jako lidi, nezahřejeme se, nepocítíme vůni druhého, ani nepříjemné příznaky reality. Vše se odehraje v rovině informací.
Odlidštění pokračuje. Takže když mi teče z nosu, mám různé příznaky, budu ráda, když mi můj bližní podá kapesník. Ty řeči o vnitřním pláči si raději prožiji sama v posteli. Budu se u toho potit, bolet mně budou všechny klouby, ale bude mně hřát hezký pocit, že mi má kdo uvařit a  podat čaj.
Dobrou noc. Cantadora

lednová supervize

30. ledna proběhla první supervize spojením tří skupin, děkuji účastníkům za dobrou práci a důvěru. První setkání bylo obohacující pro tři lidi. Téma supervize se týkalo hranic, instinktu a rozumu.
Další setkání proběhne  30.3.2012. Kdo bere sny vážně a chce se dal trénovat a cvičit v trpělivosti, intuici a syntéze obrazů, učit se objevovat informace ukryté v nevědomi, teď máme příležitost se vzájemně učit a podporovat svoji lidskost ukrytou ve snech.
Hezky únor přeji.
Únor - poslední stadium spánku přírody, sny jsou teď v hlubokém ponoření, ve stavu nehybnosti. To aby se na jaře začali pomalu probouzet životadárné energie v nás.

Já se tak těším, až se nám zase začnou zapalovat lýtka, v té míze jsou skryté informace o živote v nás.

Cantadora

Objevování šarmu - seminář v únoru

Ahoj všem ženám.
Kdo by chtěl v únoru udělat radost sobě, svým kamarádkám, mamince, nabízím úžasné setkání pro ženy, které mají odvahu hledat své kouzlo osobnosti.

http://www.jenprozeny.cz/kam-dnes-jit/seminar-o-sarmu

 Hezké dny. Cantadora

živote, nebojím se tě

Sen snící:
Dnes se mi zase zdály zvířátka, byla jsem na hřbitově a potřebovala jsem čůrat. Šla jsem k potůčku a ve vodě jsem viděla sovu, začla jsem o ní přemýšlet jestli se topí nebo si tam tak žije. Najednou jsem si všimla, že to není sova, ale puma. Došlo mi, že bych se měla přestat dívat a měla bych utéct. Najednou to byl pes, který vyskočil z té vody. Vůbec se nesnažil být přívětivý, chtěl mne pokousat. Cítila jsem sílu našich myslí, věděla jsem, že když uteču, tak prohraju, takže jsem na něj začala chrlit příkazy a i když jsem se bála, nedovolila jsem si projevit svůj strach. Pejsek mým příkazům podlehl a oblíbil si mne. Došla jsem s ním ke skupince lidí, kteří na mne čekali a chtěla jsem se pochlubit, jak jsem získala kamaráda, a tak jsem psíkovi dala povel "hlídej". Pejsek v touze mne bránit napadl jednoho člověka. Načež do něho jiný střelil. Nedokázala jsem vůbec zareagovat. Došlo mi jak neuváženě jsem se chovala. Pejsek dostal střelu do boku nohy.... opět bok, ale poranění přežil. Už jsem nestála strnule a začala jsem plánovat, že mu budu do rány dávat takovou hojivou mastičku, věděla jsem, že k veterináři se dostanu až za 3 dny. Přišla jsem do místnosti, kde byli hrobečky mých zvířátek a já viděla, že mi zbyly jen tenhle pejsek a ještě jedna kočička, co se pokakává po bytě. Cítila jsem hroznou bolest vnitřně nad ztrátou mých milovaných zvířátek, ale otupěle jsem z místnosti odcházela, že i když mi zbylo tak málo, prostě žiju dál.

Tomuto snu předcházel jiný sen, v kterém měla snící strach z neznámého útočníka ve svém bytě. I když dveře pečlivě zamkla, byli otevřené, schovával se ve tmě před nebo za dveřmi, anebo mohl být schovaný i v koupelně.
Existence samotného života přišla snící ohrožující, protože se vymykala všemu dosavadnímu, co si o životě představovala,  jak má  Život vypadat.  Vyrůstala v péči maminky a svět podle ní měl zůstat laskavý a neohrožující a bezkonfliktní. Toužila po lásce otce, který rodinu opustil a snící nedával dostatek pozornosti a lásky.
V realitě se objevovali konflikty v práci, vztazích, které sebou přinášel běžný život. Tyhle konflikty nepřijímala jako přirozenou součást života,  snící brali radost a důvěru v život. (neznámý útočník ve tmě).  Je čas přiznat si strach žít běžný život se všemi jeho aspekty, které neodpovídají životnímu ideálu.
A tak přišel výše napsaný sen snící, který  ukazuje, jaké má k dispozici síly. Symbol zvířat představuje dost často naši instinktivní podstatu a povahu. Sen jí ukazuje, jak si umí ochočit nespoutané instinktivní síly v sobě. Když  chce předvést ostatním svého ochočeného pejska, je v tom ještě dětské chlubení, které narazí na přísné postoje okolního světa, který sestřelí její zvíře, protože může někomu ublížit. A další zdroj její léčivé energie je v moudrosti. Snící ví, co má udělat, nestojí strnule; poranění potřebuje hojivou mast - péči a pozornost. I když truchlí nad ztrátami, které utrpěla a pohřbila už hodně životní energie, pořád jí zůstává něco životadárného. Konfrontuje se s kočičkou, která se pokakáva. Kočička je domácí zvíře, které je ve skutečnosti  velmi čistotné, ale ve snu NE. Ve snu pouští svoje špinavé nestrávené zbytky... možná se potřebuje taky ukázat v jiném světla než hodná čistotná domácí kočička. Začal proces přijmout svoje přirozené potřeby a podle nich se chovat. Stejně jako není jenom moudrou sovou, ale i dravou šelmou. Sen ji jemně vede k odkrytí širšího spektra vlastností, které si bude muset  uvědomit a přijmout jako svoji přirozenou součást.

Děkuji za moc hezký sen a práci ve skupině i moji práci teď na blogu, doufám, že bude povzbuzením pro snící. Děkuji za možnost ho dát na blog. Dobrou noc milí snící. Dobrou noc všem kočičkám a pejskům... ale i pumám, sovám, kondorům a ..............  chrr. Pššššššššššššššš. Spinkejte sladce. Cantadora

tři cesty a slasti

Tímto moc děkuji snícímu za důvěru a souhlas se zveřejněním jeho snu. Je to sen o křehké hranici mezi slastí a závislostí. Týká se nás všech.
Sen:

Jsem na výstavišti, chci se podívat, co tam mají. Tam kam však chodím – vlevo, je cesta přehrazena plotem s bránou a za ním stojí „ Polský junácký tábor“, mají to tam zaplacené a rezervované. Jdu se tedy podívat jinam, odbočím na cestu vpravo a tam jsou stánky se spoustou sladkostí. Stoupnu si do fronty na cukrovou vatu ke kamionu, kde ji prodávají. Má zavřené okénko, čekám nějaký čas, přišli další lidé, stoupnou si přede mne. „Fronta je tady.“, upozorňuji je, stoupají si za mne. Okénko otevírá muž, objednávám si cukrovou vatu, muž mi natáčí cukrovou vatu v karavanu. Chci zaplatit, prodavač mi říká „Ceit“. Nevím kolik to je, asi dvacka jako cvai. Vatu si objednal i někdo za mnou. Vrací mi drobné v eurocentech, vata nakonec stojí osm korun, stále čekám na vrácení českých drobných. Dává mi růžovou vatu a točí ještě černou, ta je pro černocha, ale dává ji mně.  "Aha, tak proto mi nevrátil," beru si i tu černou, zaplatil jsem si ji. Vím však, že si ji původně objednal někdo jiný, "no tak dostane jinou.". Jím vatu a vracím se prostřední cestou i tam jsou stánky se sladkostmi, například žužu. Za plotem s polským junáckým táborem vidím stánky se samými dorty, mám na ně velkou chuť. "Nikoho tam nepustí", stěžuji si prodavači. „ To nevím, jak chtějí něco vydělat s takovým přístupem.“, říká prodavač. Začínám však pochybovat o svých slovech, protože vidím, jak tam skrz průchod - je to karavan či náklaďák - prochází lidi. Mám nepříjemný pocit, že jsem je pomluvil a lhal prodavači.


Sny o cestách se objevují, když jsme se buď ztratili na své cestě, nebo si musíme vybrat nový směr, případně jsme v slepé uličce, chceme na své cestě provádět nějaké změny, ale ještě nevíme jak… Sny o cestě aktivují potenciál našeho růstu.  Jestli si ho uvědomíme a v realitě využijeme je další práce, kterou musíme uskutečňovat následně v bdělém životě.
Snící ve snu viděl tři cesty, levá cesta je rezervovaná pro polský skautský tábor Je to cesta  plná dortů, na které má snící chuť... Vypadá jako nepřístupná, ale na závěr se ukazuje, že se tam dá jít, lidi cestu k této cestě objevili.
Pro snícího znamenají polští skauti svobodu. Proč je pro něj svoboda zatím symbol nepřístupné cesty? Tato cesta odkrývá konflikt mezi faktem, že pro něj je nedostupné něco, co ostatní mají k dispozici.  Sám se usvědčuje z nějaké lži. Bortí se nějaké staré přesvědčení.
Na každé cestě se objevuje téma sladkostí (dorty, cukrová vata, žužu). Co znamenají sladkosti? Slast nebo závislost?
Snící téma závislosti řeší od dětství. Je k sobě velmi přísný a tvrdý a prošel různými formami závislosti.  Dlouhé roky je abstinující v několika oblastech svého života. Přijmout slast je zatím velké ohrožení spojené s možností spadnout do závislosti.
Nejhloběji se tento konflikt rozkrývá v cestě na pravo.
Cesta vpravo, kde si kupuje cukrovou vatou obsahuje symboly ceit (německy zeit-čas), platby v euro a rozměnit peníze na české koruny nebo eurocenty, růžová a černá cukrová vata, fronta čekajících, která se předbíhá, černoch. Na této cestě (pravá část) je nezřetelněji zobrazen konflikt štěpení na póly řůžová s čarná cukrová vata, určena černochovi. Peníze jsou ocenění sebe sama, světa kolem. V platidlech je ve snu zmatek. Kolik vlastně musí zaplatit a v jaké měně? 
Bere si opravdu od života to, co potřebuje, dovoluje si být součástí života? Jaká vysoká je cena, kterou za to platí? Cukrová vata je něco sladkého, chutného, radost. Je to jeden aspekt života. Jeho opačný pól může být závislost na sladkém.
Co znamená řůžová a černá cukrová vata? 
Slast je rozštěpená na dvě barvy, obě přijímá. Černá cukrová vata je původně určená černochovi – symbol černocha odpovídá archetypu Stín, který se taky potřebuje sytit.
Na  druhé cestě se pomalu učí snící spojovat a přijímat protiklady slasti v podobě obou barev. Téma závislosti sen řeší jako přijímání černé a růžové. Proměňuje závislost v uspokojování potřeb, vynořuje se schopnost platit za své slasti nějakou cenu... Svým předbíhajícím se částem, své netrpělivosti nasazuje hranice, určuje nějaká pravidla („Fronta je tady.“, upozorňuji je, stoupají si za mne.)

Naučit se změnit přístup ke slasti versus závislosti znamená vytrvat. Dát si čas-zeit, to platidlo. Učit se přijmout zodpovědnost za své touhy, skryté slasti.

Na prostřední cestě, kde je taky dost stánků se sladkostmi - žužu atd.… vidí , že cesta vlevo je vlastně je průchozí. Povídání si se stánkařem - znamená povídat si s tou svojí částí, která je pragmatická, živí se obchodem. Je to ten aspekt snícího, která život bere jako výměnu, obchod život hodnotí, kritizuje. Snící zatím život vyhodnocuje na základě neúplných informací. Ale jiná část snícího už vidí, že vyhodnocuje situaci neobjektivně. Před ním se otevírají nové pohledy. Lidé se dostávají na cestu, která byla vyhrazena jenom pro skupinu skautů a kde je to, co chce i snící. Jeho postoje střední cesty, kde se stěžuje, mu  nic moc nenabízí a snící si to začíná uvědomovat.
Po naší společné práci se snícím si uvědomujeme poselství snu a jeho skrytý léčivý aspekt - trpělivost, pravidla, čas jsou platidla.  Stín snícího ví mnohé o proměně slasti v závislosti. Zůstat svobodným pánem slasti a nestat se otrokem závislosti  - to je cíl cesty. 

Dobrou noc. Cantadora

supervize snů

Ahoj snící,

 blíží se první společná supervize pro snící v novém složení. Moc se na to těším, zároveň jsem v očekávání, jak nám to bude v novém složení fungovat.
Začínáme 30.1.2012 v 18.00 h v Řehořově ulici 10.
Co se tam bude dít?
Připravte si sny k supervizi. To znamená, přineste sebou napsaný sen, který si dokážete sami analyzovat, ale v nějaké části cítíte překážky, nejasnosti, potřebujete slyšet i jiný pohled. Takový sen nabídněte k supervizi a abychom věděli, který budeme supervidovat, krátce ho nazvěte, například: Bárka, Modrý mobil, Páchnoucí maso, Žena, co křičela... Skupina pak vybere sen, který bude zajímat nejvíc snících. Ten budeme spolu rozkrývat, hledat to, co požaduje snící, kterého sen supervidujeme.

Tak ahoj. Cantadora