prázdniny

Pamatujeme  ještě na ten pocit štěstí, že začínají dva měsíce prázdnin? Já ano.

Prázdniny jsou tady, tak si to připomínám aspoň takto.....

  „Kukluxklan, ne kukuklan,” opravuje Pepíčka učitelka, „a nebyli to žádní uctívači kukaček!”

Choroboplodná bakterie je bakterie, která porodí chorobu.

Kupec Sámo
 Sámo byl znám tím, že se sám obsluhoval. 

Krásné letní sny. Cantadora

zdařená terapie vnitřního dítěte

 Vnitřní dítě po zdařené terapii napsalo svému dospělému báseň, která je nadějí pro ty, kterých vnitřní dítě je právě plné bolesti v různých etapách léčby.
Děkuji autorovi. Hodně štěstí na Vaší cestě.

Tak jak musí přicházet podzim
tak také přichází jaro
loučení je těžká věc
každý den jak naposled
každý den a mnoho let
s dětstvím smutek nesdílet
poznal jsem teď dětský smích
odcházím a nechci víc
nechci víc a víc už mám
dítě ve mě nejsem sám
dítě ve mě nejsi sám 

Cantadora

kousky příběhů z tramvaje

To jsem odposlechla z rozhovorů lidí mluvících do mobilu za 30 minut jízdy tramvají 8 s přestupem na tramvaj 20. 
Sedím v tramvaji 8, za mnou sedí podle hlasu mladá žena, která zdvořile mluví do mobilu, nezvyšuje hlas. Ale  v hlase cítím napětí jak se ovládá... "Jak to, že jsi tam sám, když pozvánku jsme dostali oba, proč jsi mi to neřekl? Ty tam nejsi sám? Ty se za mně stydíš? Ty někoho máš?"  Pomlka, asi mluví druhá strana. Odpověď ženy za mými zády: "Já můžu, jsem ve tramvaji, řekni kam mám přijít, mám čas. Vždyť jsme se domluvili. Ne, nechci to takhle, řekni kde se uvidíme, přijedu."...

Cítím  smutek. Milá moje, cítím s tebou. Vím jaké to je, když muž nemiluje a přitom ty by si mu dala celé své srdce. Ale není komu, protože muž na druhé straně tě nechce. Jenom to ještě nechceš vidět, podívat se  pravdě do očí. Tahle bolest z odmítání je horší. Utíkej, určitě je někde muž, který tě může milovat hezky s přijetím všeho, kdo  jsi a co nabízíš.

Když jsem vystupovala, otočila jsem se. Uviděla jsem mladou ženu, krásnou, jednoduše a vkusně oblečenou, štíhlou, s vráskou na čele a srdci.

Přestupuji do tramvaje 20. Na sedadle pro jednoho sedí žena v etno oblečení, asi taková tichá, něžná, se skrytým půvabem. Za chvíli slyším v poloprázdné tramvaji její hlas: "Nenene, co to říkáš! A nutíš mně křičet, ty neslyšíš, co ti říkám. Přestaň se zastávat ostatních. Chci aby si podržel mě. Proč jednou nestojíš za mnou, abych cítila, že mě máš rád takovou jaká jsem. Nemusím vše zvládat sama bez podpory, už nemůžu..." V tom momentě jsem vystoupila.

Cestovala jsem tramvajemi plné ženského trápení, bolesti z nenaplněných vztahů, ztracených možností, které muži  nejsou schopni naplnit.

Zároveň se zamýšlím nad mocí mobilů. Prolomili hranici toho, co lidi na sebe veřejně odkrývají. Je  málo bezpečí v komunikaci ve veřejném prostoru. Nedodržujeme základní zásady ochrany. Opravdové city patří srdci, očím a uším toho/té, komu/které se vyznáváme ze svých starostí a radostí. Neposílejme je dál cizím lidem. Ten smog emočních výkřiků je stresující... Co všechno v nás  spouští? Co pak posíláme dál my? Jak s tím zacházet, aby se člověk nezatvrdil vůči trápení člověka blížného? 
A přidávám ze stránek www. macrobios  s povolením Zuzky T. její zážitek z tramvaje:

V sobotu jsem si neplánovaně dopřála bobříka odvahy. Lehce po poledni jedu tramvají domů. Za mne si sedá mladá maminka a u ní stojí asi dvouletá holčička, usedavě pláče. Maminka nasadí tvrdý výchovný tón, dost hlasitý (ať ostatní vidí, že to "zvládá") : "Co si myslíš, že tím získáš? Pláčem si nic NEVYNUTÍŠ!" Přitvrzuje, hlas je mrazivě přísný. Je mi zle spolu s tou holčičkou. "Mami, mami, mami," vzlyká a natahuje k ní ruce. "Řekla jsem ti jasně, že takhle to nepůjde. PŘEMÝŠLEJ, co se po tobě chce!" No fuj!! Když pláču já, nemám šanci přemýšlet ani jako dospělá, natož jako malé dítě. Scénka pokračuje, pořád dokola - přemýšlej, pláč,.... tři zastávky, čtyři. A dost! OK Zuzi, nádech, výdech a hlavně klid!! Otáčím se. "Dobrý den. Vím, že to není moje věc, ale nedá mi to. Dělám psychoterapii (nelhala jsem, jen jsem neřekla, z které strany). Jak můžete chtít po malém plačícím dítěti, aby přemýšlelo?! Vaše chování by mělo být trestné." Paní se na mě překvapeně dívá : "To nemyslíte vážně?" "Naprosto." Otáčím se zpět, je mi horko. Za mnou ticho, i holčička přestala plakat. Ptá se maminky, co jsem chtěla. Ona si jí bere na klín a mírným hlasem jí říká, že se mi nelíbilo, jak se k ní chová. V duchu před ní smekám, že přiznala pravdu. Dává malé vysmrkat a něžným hlasem si povídají, co vidí za oknem. Trochu se mi ulevilo, trochu mi bylo smutno. Že už od mala se po nás chce, abychom vše chápali a plnili zadání neadekvátní našim možnostem, schopnostem, potřebám a touhám. A s touhle výbavou hurá do života... A ještě za to máme být vděční... Ráda bych napsala něco veselejšího, ale tentokrát to nejde...

S láskou k tomu, jaké to je. Hezký den. Cantadora

letní prázdniny snové skupiny Sny léčí

Drazí lidé snové skupiny, milí členové kmene péče o sny, snící....

Začnu jako každé léto,
(tohle si nemůžu nechat ujít):
Je tady léto, slunce, milování;
tak se holka nebraň ani.
(Tuhle básničku pro nás vymyslela spolužákyně před odchodem na prázdniny, když nám bylo 18....)
Drazí snící.... běžte na prázdniny a nabírejte pěnu dní, život je všechno co máme k dispozici. O starostech si povídáme pořád a řešíme je denně, ale RADOST - ta je všude přítomna pro ty, kdo se dobře dívá. Olala, otevřené oči přeji.

Chci všem účastníkům semináře Sny léčí poděkovat. Celý školní rok jsme pracovali na Kampě na poznání toho jak sny léčí. Předávala jsem vám vše, co umím. Po každém semináři jsem šťastná, když vidím, jak skupina roste, rychle se učí chápat významy symbolů. Už rozumíte lépe souvislostem a významům snů, umíte se už dobře ptát a jste čím dál víc pokorní vůči moudrosti snů. Řeči duše, která nás vytrvale vede.
Děkuji vám a těším se na pokračování na podzim.
Termíny na semináře nastavuji na každé druhé pondělí v měsíci od 18.00 h, cena nezměněna.
Místo vyberu v průběhu léta. Včas to dám vědět na blog, FB a pošlu emailem zájemcům.

Děkuji vám, přeji krásné léto.

s láskou Cantadora

novodobé sny

SEN:

Jdeme s několika lidmi prozkoumat část zatím neprobádané Země. Cestou potkáváme osady a všem lidem říkáme, aby odešli do bezpečí, že jdeme do nitra Země a že nevíme, co se může stát. Celé vesnice poslouchají a opouštějí svá obydlí.

Konečně jsme se dostali k průrvě, kde začíná naše cesta. Vcházíme dovnitř a najednou se ocitáme v jiném světě. Zvenčí byla průrva temná a nehostinná jako propast Macocha, ale jakmile jsme překonali vstupní portál, tak jsme vkročili do naprosto odlišné krajiny, než z které jsme přišli. I slunce svítilo jinak. A vůbec to před námi nevypadalo tak, jak jsem si představoval. Čekal jsem něco potemnělého a spíš tlumené barvy z nedostatku světla, ale toto byl naprostý opak. Jasné světlo, zářivé barvy. Bylo to nadpozemsky krásné. Zelené stromy zajímavých tvarů, blankytně modrá obloha, průzračná voda v jezírku, do kterého padal vysoký vodopád, čerstvá tráva. A nikde nikdo. Nebyl tady ani náznak civilizace, prostě panenská krajina.

Něco se pokazilo a místo vodopádu začala téct láva. Celé okolí se proměnilo v nehostinnou sopečnou krajinu. Něco mě žene nahoru, ke zdroji lávy. Po strašném namáhavém výstupu jsem se konečně ocitl pár metrů pod zdrojem soptění. Pod sebou ve velmi velké dálce vidím Zemi, odkud jsem přišel, vidím opuštěné osady.

Koukám nad sebe a každou chvíli mě pohltí láva, zespodu se přibližuje hora ztvrdlé lávy, v podstatě už na ní stojím, díky přibývající lávě se stále přibližuju k pramenu.

Teď… Dopadají na mě první kapky zlata a necítím nic. Strnule tam čekám a nechám na sebe téct zlato. Po chvilce jsem součástí obří zelenozlaté mohyly. A najednou cítím pohyb vzhůru a hlas, který sám o sobě budí respekt a uznání.

Jsme šíleně vysoko, možná ve vesmíru, je zde tma a jeho hlas.

Po hlavě padáme dolů a já slyším otázku CO SI PŘEJEŠ UDĚLAT?

Padáme šílené rychle a začíná mi být z té rychlosti špatně.

Před sebou vidím přibližující se poslední osadu těsně před vchodovou průrvou. Je mi jasné, že letíme přímo doprostřed osady.

Odpovídám: CHCI, ABY TI LIDÉ ŽILI.

Naše rychlost se ve zlomku vteřiny zastaví a mně se udělá šíleně zle od žaludku. Vidím, jak se lidé vracejí do osady, a vím, že všechno bude dobré, protože jsem se stal součástí zelenozlatého boha.

Děkuji za sen snícímu. Úvahy o snech, kteřé se vynořují z nevědomí a spojují nás s našimi kolektivními archetypy právě zpracovávám, až bude hotový, objeví se na blogu... Přeji hezký den snícím. Cantadora 

snový seminář

Dne 16.6.2014 proběhne  seminář

otevřené skupiny o snech Sny léčí; téma Anima, Animus  a v druhé části práce se snem.

Začínáme v 18.00 h v Divadle na Kampě.

Jste zváni. Těším se na poslední setkání před létem. Cantadora

30 drobných radostí D.S.

Skvělá zpráva, jsou tady další radosti člověka, který se o ně chce s námi podělit . 

D. S. posílám svých 30 radostí:

1. Když se ráno probudím v náruči svého muže, přikrytá dekou s růžemi.

2. Když si dám horkou sprchu potom, co jsem promokla na kost a cítím, jak se horkost rozlévá po celém mém zkřehlém těle.

3. Společná snídaně s rodinou. Kolem voní káva, muž připravuje vajíčka a rozpéká housky v troubě.

4. Když čtu večer pohádku synovi.

5. Když slyším upřímný smích mého pětiletého syna a vidím radost v jeho očích.

6. Rudá růže z lásky od mého muže.

7. Když se procházím s rodinou a naším psem v lese, kolem cítím svěží vůni dřeva a našlapuji do měkkého mechu.

8. Když sjíždím kopec na kole ve velké rychlosti a vítr mi fouká do obličeje a cuchá moje vlasy.

9. Když hrajeme karty a já vyhrávám.

10. Když večer odemykám dveře bytu a těším se až políbím svého muže a syna.

11. Když mi muž nabídne rámě, já se do něj zavěsím a položím hlavu na jeho rameno.

12. Když s mužem filozofujeme o životě.

13. Když se synkem stavíme ze stavebnice a předem nevíme, co z toho nakonec vyroste.

14. Když si sednu sama v čajovně, popíjím maté s karamelem a vnímám život plynoucí kolem mne - poslouchám hlasy lidí, hudbu hrající v pozadí a vůně rozprostírající se kolem.

15. Když mě muž vyzve k tanci.

16. Když uvařím nebo upeču něco nového a povede se mi to. 

17. Když odchází lidé z mých kurzů s úsměvem na tváři.

18. Houpání na houpačce.

19. Když běhám bosa v letním dešti a ani nit na mě nezůstane suchá.

20. Když se dívám z terasy našeho bytu na západ slunce.

21. Když sedím za teplého letního večera na zahradě a popíjím čaj.

22. Když mě vítá náš pes, potom, co přicházím domů. Olizuje mě, skáče na mě, hlasitě štěká, vrtí ocasem a běhá kolem mě.

23. Když si koupím nové šaty a poprvé si je vezmu na sebe.

24. Když mi můj muž řekne, že mi to sluší.

25. Když tančím.

26. Když zpívám v autě.

27. Když chodím bosa a cítím pod nohama vlhkou trávu, horký písek, hrubé kamínky, střídavě horkost i chlad.

28. Když si v zimě sednu ke krbu a koukám se do ohně.

29. Když muž uvaří k večeři boloňské špagety.

30. Když někoho rozesměji.

Děkuji ti milá D.S. a prosím posílejte dál, co vaše radosti?

Cantadora s láskou k obyčejným věcem

trošku angličtiny a 28+2 důvodů proč milovat Prahu

28 Reasons To Love Prague

How do we love Prague? Let us count the ways...

BY Jakub Konig

PUBLISHED 02.06.2014

Not to brag or anything, but this is an exceptional city we live in. These are the things that I truly love about Prague. To share the love, keep reading.

1. The Beer Garden at Vyšehrad
That fabulously huge garden behind the rotunda of Vyšehrad always has an empty seat available and you can eat grilled Balkan yummies, drink drinks, and watch the sun set over the panorama of Nusle, Vršovice, and distant Vinohrady. Beautiful.

2. Nighttime on Charles Bridge
Charles Bridge is without a doubt such a tourist attraction. But when walking over it before dawn with no one around just Prague Castle shimmering in the fading darkness you tell yourself, "Damn, it's so beautiful. And I actually live here."

3. U Černého Vola pub
When a tired and grumpy waiter bangs a polotmavý pivko in front of you at the Black Ox, it doesn't feel ceremonious. But such a beer! And at least for awhile you feel like a king and have a chance to taste the authentic atmosphere of a real pub.

4. Vinohrady
Just to wander around…having a coffee here, having a drink there, makes you feel like a man. Even you women.

5. The Light
When sitting after dusk by the pendulum at Letná and watching the city, I bet there's more than 100 different shades and colors shining in the depths of the valley below you. A perfect spot for romantic moments.

6. The Pendulum at Letná
The mosaic of your Prague experience is not complete unless you sit on the top smoking a cigarette and aimlessly gazing down on the city. Dudes on skateboards already know this.

7. The Metro
The Prague metro is awesome-cool and chilly-cool to boot. While everyone else is stuck up above overheating in a traffic jam you are hurtling through the underground tunnels. You can even hang on the strap by some beautiful specimen of the opposite sex.

8. Spa on a Boat
During the season try that amazing sauna at Náplavka. Go at night, afterwards you can jump into the Vltava, covered with the reflection of the city...naked.

9. Wings from Pizza West
Pizza West at Náměstí bratří Synků has been making deluxe, hot, spicy, or honey wings for over 10 years. They are still delicious and the place never closes before 1am. Check it out. And don't forget to notice the kitschy interior.

10. Super Parks
In Stromovka, at Ladronka, at Podvinný mlýn, around Hostivařská přehrada…in all of these super parks you can run, exercise, have a picnic, and just about anything else.

11. Prague Botanic Garden
It's hard to find a better place outside of the Prague Botanic Garden. There's almost no one there and they have free sun beds. If you want to, you can lie down, read a book, or just stare.

12. Bubeneč Railway Station Pub
There's a bartender named Erich who is a bartender, butcher, weight lifter, toreador. And he does a delicious spicy pork meatball (vepřenka). Have one or two and then get on any train and go anywhere.

13. Boats
To pedal a boat around Střelecký Island, drink in hand, and stare at the National Theater is a cool thing. Don't forget to imagine how huge the flames must have been back when the whole building burned down in 1881.

14. Bodegas (Večerky)
You'll find them on every corner and when a food craving attacks at 10pm there's no need to put your shoes on, slippers are good enough for running out and then back again.

15. Non-stop at Letenské náměstí
All day long or all night long, whenever you are on the way back from wherever you can get some warm grilled greasy delights. Like chicken strips or legs or whatever that meat is.

16. Žižkov
What more do you want? A pub every step you take, the fantastic Akropolis and U Houdků or Hanil sushi for a quick bite. And all that is spiced with the unique feeling of slight danger that someone might jump you.

17. Gyros at I.P. Pavlova
Gyros are an awesome thing. And the take-away at I.P. Pavlova is so conveniently located. Whenever you think of them you start drooling. Get it? Pavlov? Drooling? Get it?

18. Kino Bio Oko
Our cute little family of cinemas (Bio Oko, Světozor, Aero, Ponrepo) are all awesome. You can get yourself a fine soft drink or beer on tap and take it inside and watch your movie like a man.

19. Skiing on Petřín
Petřín is nice and when the snow falls you can even ski there. (Or rather snowboard and do some minor jumps, but still.) And if you'd rather do cross-country skiing there's Hvězda or Stromovka parks.

20. Nový Svět (New World)
Prague is crowded with tourists and it's even more crowded around Prague Castle. But just behind the Loreta you suddenly enter a totally different world. With minimum camera-wielding action, it's an ideal atmosphere for wandering around.

21. Libeňák
The bridge itself is no beauty at all, but just walk down off it to the island and you feel like you've gone to the cottage. And while at the tributaries of the Vltava they keep building more and more monstrous glass skyscrapers there are still a few little corners of tramp magic left. Plus there is a harbor nearby.

22. Its Photogenic Nature
If you want to take beautiful pictures just go to town. And it's even enough just to take them in black and white and they'll be beautiful because that's just how Prague is.

23. Beautiful People
Of course, not all of them are from here. But here we have all of the specimens: Big ones, tiny ones, different colored ones, everyone can choose. Just the best from all points of the compass.

24. Vítkov 
Kind of a monstrosity and kind of creepy but such a view Vítkov offers, no ordinary hill can compare. So keep facing town with your forehead, with Vítkov to your back and enjoy.

25. Urban Wilderness
You may not find an unspoiled corner of nature, but when you squint your eyes and take a trip to Divoká Šárka, Prokopské údolí, or Kunratice Forest, the wilderness is there. And you still haven't even left Prague city limits.

26. It's Never Dull
Like the pop classic by Peter Hudlík says, you never get bored. He actually had Ibiza in mind but it's true for Prague as well. If you're looking for fun you'll get it. Anytime, any place.

27. Náplavka
Of course it's kind of a hipster haven but there's really something special about this place. Grab a beer and watch the Vltava. And if you wear a flannel shirt and Buddy Holly glasses you'll see your friends there.

28. Its Fine Reputation
Who doesn't nod with respect when it's revealed that you are from or live in Prague?
................
a ja přidám ještě dva:
29. Trója
Místo, kde se cítite jako ve Francii
30. Západy slunce v Bohnicích
Pohled na červánky, které vás rozechvějí a vám se chce křičet radostí: Všichni lidé bratři jsou.

S láskou Cantadora