pro toho, kdo nežije, ale živoří

Dante Alighieri při sestupu do pekla prochází branou  a vidí duše těch:"... kdo ve světě nekonali dobro ani zlo a nejsou zatraceni ani spaseni. V překladu Vladimíra Mikeše v třetím zpěvu cituji
dál:


Bezhvězdný vzduch kvílivým nářkem zněl,
pláč, vzdechy, sípot, jak když někdo ječí
a zalyká se, až jsem zaslzel.
Nastero jazyků a různých řečí, slov bolesti a rozezlených pří,
šepotu, vřesku, rukou jako v křeči

.....

Hrůza mě tím vším šla kolem.
Řekl jsem: "Mistře, co ti spáchali?
Co z nich to křičí za děs pod blábolem?"

"Jsou to ti," řekl, "co vše zmeškali,
žalostně živoří tu duše tvorů,
co žili bez hanby i bez chvály.
Jsou přimíšeni k nehodnému sboru
andělů, co si žili pro sebe,
neznali Boha, byť neznali vzpouru.

A že by byli hanbou pro nebe,
nebe je svrhlo, peklo se jich štítí,
že prý jsou chladní, div z nich nezebe!"
Řekl jsem" "Mistře, až v takové vytí
propuká hrůza, tak až zhořkne rmut?"
Odpověděl mi:" Teď teprve cítí,

že nesmí nikdy doufat ani v smrt,
teď druhým úděl závidí v svém mále
jež slepě žili v zaslepení zrůd.
Ti z tváře světa zmizí dokonale,
zde lítost není na místě, jen hněv;
...........

V práci se sny se často objevuje sdělení snu, že ho nežijeme ve své opravdovosti. A co na to umění?
Dante (1265 - 1321) už skoro před 800 lety nádherně v Pekle popsal, které lidské vlastnosti člověka dovedou do pekla jeho neurotického nitra. A nežít svůj opravdový život, ale zavděčit se všem, je první okruh pekla.
Hezké sny na cestě Peklem, Očistcem a Rájem s knihou Božská komedie přeji

Cantadora

Hleď, lidské srdce...

Hleď, lidské srdce...

Hleď lidské srdce,
za vozem prach
zavíří vždy,
vždy zpět padá:
tak i tvá vášeň¨vykvete vždy
a vždycky zas zvadá.

Za rok a za den
víš jěště, víš,
kohos měl rád
a koho ráda?

Neznámý
Zpěvy staré Číny


Dobrou noc. Cantadora

Prorok o rozumu a vášni a 1. máj

foto z www.500px.com

Hezký 1. máj všem snícím.
Den dnes začal ve čtyři ráno s ornitology ve Stromovce procházkou s probouzejícím se ptačím zpěvem. Slyšeli jsme toho  postupně víc a víc, ptáci se rozezpívali v přesném pořadí.  Úžasný moment nastal, když se začalo rozednívat a viděli jsme jak ptáčci různymi signály ovládají prostor oblohy, vodu, zemi a my jsme tam v šeru jako vetřelci, kteří s otevřeným srdcem poslouchají jejich zpěv, ... na chvíli jsme se stali součásti jiné říše, kde je vše smysluplné a má svůj řád.  A pak jsem se vrátila do lidského obydlí a zamířila k prameni zpěvu knihy Chalíla Džibrána v Prorokovi. Chtěla jsem poslouchat co slovy zpíva o rozumu a vášni, kterou jsem zahlédla (nejenom) v ptačí říši.
 A tady cituji to, co potřebuji vědět o lásce, když je spoutána rozumem a vášní. Vůbec mně nepřekvapilo, že se odvolává na ptačí říši:
"Váš rozum a vaše vášně jsou kormidlem a plachtami vaší duše, plující po moři. Urvou-li se vám plachty nebo kormidlo, budete se buď jenom zmítat, hnáni větrem sem a tam, nebo se v bezvětří na širém moři zastavíte.
Neboť rozum vládne-li sám, je silou omezovací, a vášeň, nehlídaná je plamen, který hoří ke své vlastní záhubě.
Proto nechť vaše duše povznese rozum k výšinám vášně, aby mohl zpívat,
a svoji vášeň řiďte rozumem, aby mohla žít svým každodenním zmrtvychvstáním a jako pták fénix vznést se nad svůj vlastní popel.
Chtěl bych, abyste považovali svou soudnost i svá chtění za dva milé hosty ve svém domě.
Jistě by nebylo moudré projevovat jednomu hostu větší úctu než druhému; neboť kdo je pozornější k jednomu, ztratí lásku a důvěru obou.

Sedíte-li v horách v chladivém stínu stříbřitých topolů a sdílíte mír a poklid vzdálených polí a lučin, pak vaše srdce mlčenlivě řekne: Bůh spočívá v rozumu.
A když se rozpoutá bouře a vichr otřásá hájem a hromy a blesky hlásají majestát nebes, pak ať vaše srdce řekne s posvátnou bázní: Bůh se projevuje ve vášni.
A poněvadž jste ve sféře Boha a listem v božím lese, i vy byste měli spočívat v rozumu a projevovat se ve vášni."

Chalíla Džibrán: Prorok, str. 43


Krásný první máj. Cantadora