zrcadlo, zrcadlení a sebeláska

"Ona ti něco zrcadlí, to je tvoje zrcadlo, zrcadlí ti ta situace něco?..  podobné věty slyšíme velmi často v rozhovorech  o lidech s lidmi.
Je to téma naší narcistní společnosti, ne náhodou používáme tato slova.
Nevyjádřím se k obšírnosti tématu zrcadlení se a narcizmu. Vkládám odkaz na téma narcizmu naší doby z jiného  blogu:

http://ografologii.blogspot.cz/2008/06/narcismus.html

Svojí úvahou upozorňuji na nedorozumění v podobě slov o tom jak a co zrcadlíme a jak nám lidi slouží jako zrcadlo.
V knize "Chybějící otec, chybující syn" od Guy Corneau cituji str. 84-85: "Na rozdíl od toho, co si lidé běžně myslí, není Narcis mužem, který se má příliš rád nebo má rád jenom sám sebe. Jedná se spíš o někoho, komu velmi chybí láska, protože ji v mládí neměl dost; nebo alespoň ne dost na to, aby si začal věřit a aby se taky považoval za hodného úcty ze strany ostatních. Jeho skutečná individualita a jeho vnitřní hodnota nebyly v rodinném prostředí dostatečně uznány. Zběsile hledá lásku, a to tím víc, že si ji z velké části nedokáže uvědomit; snaží se zalíbit za každou cenu, aby mohl zaplnit prázdné místo ve svém nitru. ...
Psychoanalýza používá tuto metaforu o Narcisovi, zamilovaném do vlastního obrazu, aby popsala skutečnost, že narcistní osobnost využívá druhé jako zrcadlo sebe samé; hledá záblesk uznání v očích druhých lidí. Narcis žije jenom pro to, aby po něm druzí toužili." tolik citace.

Je důležité vnímat, když nás někdo POUŽÍVÁ  nebo to, jak my používáme druhé pro uznání naší existence. Jak bez tohoto zrcadla nejsme si vědomi vlastní ceny a hodnoty.  Zrcadlo vypovídá jak málo lásky v sobě cítíme, jak jsme si nejistí v potvrzení své existence jinak než zrcadlením.
Už v otázce o zrcadlení je odpověď: "Tak moc mi/ti chybí láska....(k sobě)."

 Dobré sny plné lásky přeji.  Cantadora 

zážitky a lelkování

Kam se podívám, všude visí nabídka na zážitky. Festivaly, zážitkové akce, adrenalinové dobrodružství.... od nudy a šedi socializmu k nadbytku zážitků v nové době. A tak si teď na podzim vyprošuji od všeho toho nadbytku víc střídmosti a vyváženosti. Netěším se na vánoční výlohy v říjnu. Vítám podzim a zklidnění, těšení se na teplo domova, knihu, čtení a povídání si pod dekou. Zpomalení a postupné uklidňování se na zimu. Ale je to tady: zima se stává časem akcí a dalších aktivit. A jedna je lákavější než druhá. Pocit klidu a harmonie mizí v tom barevném reji zážitků. Stihnout toho co nejvíc, rychle, rychle....
  Vítám podzim a jeho pomalé tempo, sbírání úrody, vydávání svých pokladů.....  vítám zpomalení a klid, který podzim nabízí.
Dobré sny.  V nich je hojnost darů z plodů naší duše. Cantadora

rybička s křišťálem

Sen:
Byla jsem asi v hledišti, které se směrem od pódia zvedalo. Seděli jsme na lavicích, a měla jsem pocit, že ty lidí kolem znám. Dívali jsme se na ohromně velké akvárium s čistou vodou, které bylo na pódiu. Byly v něm průhledné rybičky. Ty rybičky bylo vidět jen, když se pohybovaly. A když se pohybovaly, byly zvláštní. Na světle se třpytily barvami, některé občas vyskočily nad hladinu. Najednou jedna rybička vyskočila z vody vysoko, hodně se zaleskla,  zatočila se ve vzduchu. Zatřpytila se jako hvězdička,  začala padat na mě. Přistála na mé levé ruce, na hřbetu dlaně. V tu chvíli jsem se trochu vyplašila a chtěla jsem tu rybičku hodit zpátky do akvária,  bála jsem se, aby neumřela. Když jsem na ni pak položila pravou ruku, byla jsem hodně překvapená. Kromě živé části rybičky (takové gelovité) jsem na ruce pocítila něco pevného, hladkého a příjemně zaobleného. Byl to hodně příjemný pocit. Rybička mi padla akorát tak do dlaně. Když jsem se na ní podívala ještě jednou, neživá část vypadala jako průhledné tlusté vypouklé sklíčko z brýlí, nebo zaoblený příjemně vyhlazený krystal ve tvaru oválné čočky. Zeptala jsem se těch lidí, co seděli kolem: "Co to je? Jak je možné, že ta rybička má na sobě ten křišťál?" Část lidí, která seděla u akvária se na mě usmívala, a ta druhá, která byla kolem mě, mlčela. Vnímala jsem, že odpověď na mou otázku znají. Dokonce, že je to, co mám v ruce, pro ně samozřejmé. Já jsem měla ale potřebu vysvětlení, a byla jsem pořád ještě trochu vyplašená. 
S klientkou jsme pracovaly na tématu integrace vytěsňovaných části; po rozvodu se snaží o emocionální uzavření ukončeného svazku. Zůstala na půl cestě: žije v odloučení, ale neosvobozena z manželství.  I když racionálně ví, že je konec, některé aspekty týkající se bolesti ze ztráty, závislosti na jiných ještě ovládají její život. Ve snech se začali objevovat symboly jako: musíš vyvěsit svojí vlajku, přijmi svoji touhu po svobodě, přiznej si svůj vztek... Důležitým snem na cestě k vnitřní svobodě byl sen o křišťálu. Pochopení jeho symbolu jako zdroje energie, čistoty.
Když se objeví ve snu křišťál plný světla, zářící, nápadný, je dobré se ptát: Co potřebuje snící udělat na své cestě k odkrytí vnitřní pravdy, osvícení zatím skrytých zdrojů sebe sama? 
 Sen ukazuje jak poznávání sebe sama v nové životní situaci vyvolává konfrontaci se skrytými pravdami (akvárium plné rybiček) ... Upozorňuje, že dozrál čas, aby se spojila s tím, co se v ní snaží ožít. Její potlačené části se hlásí k životu.  Jak nejistota vykročit na vlastní cestu, potřeba souhlasu okolí jí bráni vzít si to, co jí nový život nabízí. Je to jako rybička na dlani. Někdy už nepotřebujeme nic vysvětlovat, jenom věřit a spolehnout se na svoje prožívání.

Děkuji snící za sen a krásnou práci.

Dobré sny. Cantadora