DREAMCANTADORA: ledna 2022

Děkuji snícímu za sen, který tady předkládám k práci. Budu ho zpracovávat okrajově na úrovni osobního snu, ale chci se převážně zaměřit na témata, které symboly nabízí obecně.

Sen:
Mám jít na zasedání České národní banky. Někdo mi kvůli tomu volal a v mailu mám instrukce. Nebudu snad přímo hlasovat o úrokových sazbách. Jdu spíše do nějakého poradního orgánu, do Národní rozpočtové rady. V ní je teď málo lidí. Možná tam bude jen Zamrazilová. Cítím se nepatřičně. Také jsem jen běžně oblečený. Žádný oblek.

Jedu taxíkem. Není velký provoz, je tam dost místa na parkování, ale nakonec parkujeme na pravé straně, odkud právě někdo vyjel. Řidič po zaparkování vystupuje z auta a odchází někam pryč. Nepomáhá mi vystoupit, nechce ode mě peníze - asi jsem platil kartou v aplikaci.

Kde to je? Pocitově někde u metra Hradčanská, na kraji Dejvic. Pamatuji si, že jedna z ulic v okolí se ve snu jmenovala Korunovační. Ale město vypadá úplně jinak než Praha.

Chvíli to hledám. Jdu přes menší náměstí. Je na něm nějaká historicky významná budova, která vypadá jako katedrála. Nikoli gotická. Spíše vypadá, jakoby ji stavěl Gaudí. Taková hodně malá Sagrada. A tmavá (až černá). Tou tmavostí (zašlostí kamene) mi “gotiku” nebo hlubší historii připomíná.

Má výrazný hlavní vchod. Já mám jít ale vlevo od něj, do menšího vchodu s obloukovou klenbou, skoro se musím sklonit. Je tam nápis “Vstup pro brokery”. Dívám se dovnitř, uvnitř je přítmí, ve kterém rozpoznávám nataženou ruku nějaké sochy. Nevím, jestli v gestu tance, nebo prosby o dar. Nepůsobí že žehná.

Jdu dál a ocitám se v posluchárně, nahoře v “hledišti”. Je tam několik znuděných studentů práva. Čekají, až začne přednáška. Matně si vybavuji, že se bavili o exekucích nebo vystěhování - jak by nějakou situaci řešili - tedy jak by řešili problém s dlužníkem (nešlo o jeho obranu).

Sejdu “hledištěm” dolů ke katedře - téměř sjedu po prudkých schodech. Na schodech nebo dole se na zemi válejí mapy, nebo jiné velké papíry.

Jdu kolem katedry, ale nebudu přednášet, jdu dál … a ocitám se v nějaké vstupní hale s recepcí. Potřebuji se zeptat, jak dál - jaké patro …?

Právě nastal čas, kdy bych už měl být na místě. Nevím, kolik bylo. Nebo půl druhá? Půl třetí? Bylo to “v půl”. Chci se zeptat recepční, ale předešla mě nějaká dáma. Na něco se ptá a konzultace ne a ne skončit. Snad něco vybírá (na recepci je i upomínkový obchod s vitrínami).

Celý sen se odehrává na cestě. Nejdřív taxíkem, pak pěšky. Pro snícího je důležité si tu cestu představit se všemi peripetiemi, komu nestačí představivost, může si ji namalovat. Snící uvidí mapu aktuální cesty životem, její důležité uzly, které obsahují nevyřešené konflikty.

Spouštěčem snu s konkrétními symboly můžou být události nebo dlouhodobý požadavek zpracovat narcistní zranění. Tam kde je téma hodnoty, peněz, se dotýkáme své sebeúcty, vlastní hodnoty, nevyváženosti energie, potřeby léčit bezcenné/traumatizované já.

Tím začínáme: "Co ten sen vyvolalo?" V případě našeho snícího je to situace, v které přišel o exkluzivitu, výsady, vlivem vnějších okolností. Snícího situace by se dala nazvat vypadnutím z ráje.

Je zajímavé, že tento sen přichází v době, kdy bulvár hodně probírá (i propírá) situaci prince Andrewa z Yorku. Jeho matka, královna Alžběta, mu v lednu odebrala mnoho titulů a privilegií. Tento biblický motiv se aktualizuje v současné kovidové situaci často, jsou nám odebírána naše práva, která k nám patřila a považovali jsme je za samozřejmé.

Podívejme se na symboly banky, katedrály a katedry, na jejich mnohoznačnost.

Asociace k symbolům ve snu, byli u majitele snu následující:

"Budova jakoby v sobě spojovala centrální banku, katedrálu, univerzitu (právníci v přednáškové místnosti). Přinejmenším autoritu. Právníci odkazují na POSUZOVÁNÍ. Nebo připomínají VYMÁHÁNÍ.
Česká národní banka. Historicky významná budova. Korunovační ulice - odkazy na hodnotu.

Národní rozpočtová rada především varuje před dluhy, hlídá udržitelnost hospodaření státu. Její předsedkyně se jmenuje Zamrazilová. To není zrovna lichotivé jméno (led, mráz, necitlivost?). Ale spíše půjde o zmrazení výdajů. Neutrácet víc, než na co mám. Zdroje jsou omezené."

Pro někoho jiného mohou být banky ve snu zdrojem hojnosti, bohatství, vesmír nabízející nepřeberné množství cenných informací. Pro jiné je to místo, kam se nelze dostat kvůli hlídačům, banka jako nedobytný trezor, chráněný pancéřovanými dveřmi, banku je nutné vykrádat, atd.

Banka znamená stav, který ukazuje, jak se cítíme ve vztahu ke svým zdrojům hojnosti nebo pocitu nouze. Jak a z čeho teď potřebujeme brát nebo dávat, co v nás trpí kvůli vnitřnímu stavu nouze/poranění. U dalšího odkazuje na chamtivost nebo na marnotratnost.

Ve snech se v bankách dějí různé divoké situace, proto se ptáme: "Co potřebujeme narovnat?"

Vyslechla jsem už sny o bankách, které měli obrovské nedobytné trezory, kam neměl přístup ani snící, i když v bance byl celý jeho majetek. Nebo v bance nezůstal ani haléř a snící nemohl pokračovat ve své cestě do Ameriky, neměl žádné peníze na cestu atd.

Sny o bance souvisí s naší ne/důvěrou v moudrost a nápady, které generují naše bohatství.

Je místem energetického pole, zdrojem našeho bohatství, vesmír nekonečných možností, kolektivního nevědomí.

Jak se sen o bance projeví ve vnějším světě? Opakuji: Je to upozornění na případný emoční stav nouze, pasivitu, bezmoc, chamtivost, hazardování se svými možnostmi, s našimi blízkými, jejich zneužíváním, sebezničujícími tendencemi.

Proč je snící pozván do rozpočtové rady? Je v ní jenom Zamrazilová. Může to být jeho ANIMA, s kterou snící není v kontaktu Že by byl odcizený své emocionální stránce? Jak se spojit s animou v důvěře, že se nás nechystá zničit, zmrazit? Duše se nenechá ovládat žádnou rozpočtovou komisí. Ona je smyslem, zdrojem bytí a jako taková nás upozorňuje na naše omyly v závěrech, které si o životě děláme. V pohádce by to byl zápas s čarodejnicí, která zaklela prince a někdo za něj (jeho odštěpená část) teď podniká cestu na jeho záchranu...

Katedrála nemusí souviset jenom s autoritami. Je taky obrazem naší vnější víry ve vyšší síly, kterou potřebujeme prohloubit, abychom se nestali ezoturisty hledající boha. V pohádce jsou to hrdinové, kteří se ztratili, na své cestě, prohráli a kletba čarodejnice je proměnila v předmety, zvířata. Černá barva katedrály může odkazovat k nevědomí, na stínové překážky. Těmi může být duchovní stav nouze, přítomnost stínu.

Katedrála vypadá jako malá Sagrada Familia. Je fascinující jak se její tvůrce Gaudí otočil a opustil formální naplňování požadavků architektury, svojí stavbou vykročil z kolektivní představy jak má vypadat boží chrám. Familia Sagrada se stává novým kolektivním archetypem. Je symbolické, že stavba není pořád dokončena, stává se víc a víc individuovanou představou katedrály. Téma objevit svoji jedinečnost se prohlubuje. Přestat hledat svoji katedrálu, stát se tou katedrálou.

Ze snového symbolu lze odvodit velmi sofistikovanou mysl snícího, ale ukazuje mu v jakém stínovém stavu se nachází.

Duše vstupuje vedlejším vchodem. Uvnitř je přítmí a snícímu skýtá pohled na sochu s nataženou rukou, která tančí nebo prosí o dar. Broker je obchodník s cennými papíry, nicméně anglické slovo broke znamená někoho bez peněz.

Co reprezentuje tento obraz? Naší chudobu ducha? Nedůvěru v hojnost? Odpověď je uložena v jednotlivci.

Univerzita je symbol života jako nepřetržitého procesu učení. Lidem, kteří žijí ze svého zdroje, jsou zvídaví, otevření změnám. Jsou to hledači pravdy a světla, takovým nabízí univerzita mnohé. Nebo se stává vězením, v kterém jsme šikanování, opakovaně propadáme, zapomínáme na zkoušku, dobíháme na poslední chvíli nebo k ní nejsme připuštěni. Pro miliony lidí, kteří se ženou jenom za majetkem a růst založili na slávě, moci, společenském postavení, masce dokonalosti, vykořisťování planety, se cesta zužuje. Snoví studenti práv řeší spory s dlužníky. To je velká životní zkouška pro každého z nás. Kdo jsou ti dlužníci?

Každý z nás může být ten dlužník, který si bere po dlouhou dobu a zapomíná, že jednoho dne bude muset skládat účet ze svého života. Lekce rovnováhy braní a dávání.

Bez každodenní vděčnosti a lásky se život postupně stává smutným a chudým.

Zaplatíme vysokou daň za svojí nedůvěru, bezohlednost, kritizování, závist, chamtivost, pocit oběti, paranoiu, aroganci, které byli naším vkladem do banky. To jsou pasiva, překážky, proč se život nestal vášnivým a bohatým....

Cesta v tomto snu začíná taxíkem, reprezentuje náš každodenní život, někdo nás veze a my za cestu platíme dohodnutou cenu. Ale když vykročíme ke svému zdroji ze své získané představy o světě, začínají zkoušky. I když jsme téměř na místě, jsou tam lidé, kteří jsou na tom stejně a berou si všechno, trpí stejným nedostatkem. Tento řetězec stavu nouze/zranění se naruší okamžitě, když si položím otázku: "Co můžu teď hned DÁT sám sobě, světu, abych netrpěl pocitem emoční bídy, prázdnoty, stavu opuštěnosti a zrady?" Odpověď objevíme ve své "bance."

Láska k sobě samotnému, štědrost, vděčnost a umírněnost, to jsou obrovská aktiva, naše poklady, které můžeme vkládat, rozmnožovat pro sebe a svět.