příběh ducha o hlemýžďovi

Hora Fudži a hlemýžď

napsal Teššú Kóho

Je-li duch jedno s tělem,

vše je možné.

Usmyslí-li si hlemýžď vylézt na Fudži,

jistě tak učiní.

 obraz Jamakoa Teššú

Zenga

 Výstava Zenga v Salmovském paláci - japonské zenové obrazy ze zbírky Kareu-an, mě zasáhla. Hluboce a meditativně. Některé obrazy jsou spojené s básněmi haiku. 

A bonus: v tvůřčí místnosti v 2. patře paláce můžeme meditovat, tvořit v písku nebo psát haiku. Vedle na obrázku je návod na jejich psaní (ano, nedodržuji formu 5-7-5 slabik), ale můžu ho říct na jeden nádech, ten cíl dotvořit obraz v mysli  se mi daří, stejně jako při práci se sny pochopit jejich smysl.  

Takže moje haiku jméno básnířky je na světě: Ta co slyší žáby zpívat. Kamarátka se smála, že už mi jinak neřekne.:-)

Krásné sny. Cantadora

trn v patě

V této chvíli moje radost je učit se psát a jednou to snad bude i opradové haiku.

V únoru převrat - válka.

Slavím jenom narozeniny.

V červnu naděje na dotek 

prázdninové lásky.

 

Krásne sny. Cantadora

 

Knihy haiku

Mám nový přírůstek ke knihám s haiku, velká radost.

To jsem náhodným otevřením stránek vybrala:

Po někom toužím - 

sedím u branky a kreslím

obočí na meloun

autor Šiba Sonodžo

 

Do pokoje 

vešel muž a narušil

vůni narcisů

autor Jošino Jošiko

a ještě tato:

 

Na svátek matek

svou matku pokaždé

rozpláču 

autor: Kubota Mantaró

 

Krásné sny. Cantadora

 

máj

Ještě jednou báseń, ta samá báseň, kterou jsem už na blogu uveřejnila. Proč znovu? Končí máj, ale láska, láska ta je věčná. A báseň lásky je plná přírody.

Hezké sny. Cantadora
 

vařená žába

 

Včera jsem celkem vážně poslouchala příspěvek mladé slečny, která mluvila o čipování jako prevenci proti únosům dětí.

 Moje generace, která vyrůstala v totalitě, má spojené  sledování člověka jednoznačně s omezováním osobní slobody. Ale to ta slečna nezažila. Osobní zkušenost nás naučila si svobodu cenit jako dar nejvyšší hodnoty. Únosy dětí a vydírání rodičů, o kterém dívka slyšela v médiích z druhého konce světa, ji pomáhají s argumentací proč čipovat v blízké budoucnosti děti.

 Už dávno přednáším o vzrůstající tendenci humanizace strojů a automatizaci lidí. Součásti toho je jev vařící žáby. Když ji chcete uvařit, je dobré ji ponořit do studené vody v hrnci, pak pomalu ohřívat vodu a žába se uvaří. Ale když ji ponoříte do vařící vody, žába okamžitě vyskočí, nenechá se dobrovolně uvařit. Včera jsem poslouchala tu dívčinu a uvědomila jsem si, že ona je už uvařená žába. Jak to je s generací mladých lidí, kteří od dětství mají intenzivní vztah s počítači a jejich aplikacemi!? Opravdu téma čipování příde někomu jako fajn věc na ochranu a bezpečí? Čtěme Orwela 1984. A nebuďme uvařené žáby. 

Hezké sny. Cantadora

Jeruzalém I.II.III.

 I.

Jeruzalém.

Návrat zpět,

Já zůstalo tam.

Vůně, chutě, hluk.

Život teče teď.

II.

Jeruzalém.

Křivky střech.

Kříže, kopule,

 modrá a zlato.

Nad tím vším

život teče teď.

III.

Nad tím vším důkaz;

bohové jsou zpět.

Já odešlo.

Eilat, Petra tohle překrylo.

 

Jeruzaléme!

 Mé srdce s tebou zůstalo.

Maluj a miluj svoje zdi.

Za nimi tvoji bližní.

Život teče teď.

 

Jsem zpět a těším se na další sny. Cantadora