pár vzpomínek na léto

Údiv nad barvami moře.
 

Jak přátelství dokáže zahřát u srdce.

Jak nádhera rána a večera vlévají radost do žil.

Jak moře inspiruje k psaní haiku. 

 

Loď klouže lehce,

s větrem jsem zadobře.

Strach pomine.

Hezké sny. Cantadora

komplex okupace

 Blíží se 21.8., výročí okupace. Bylo mi jedenáct, když jsem se probudila a máma nám dětem řekla památnou větu: "Děti,  bude válka." 

Nakonec to tak nebylo,  místo války sme zažili okupaci, která trvala dlouhé roky. Až do odsunu sovětských vojsk 30. 6. 1991. Kdo žil v té době chápe, že jsme nerozlišovali národnosti, protože součástí okupačných vojsk byli vojáci z různych republik SSSR. 

Netušila jsem, jak to zasáhlo moji dětskou duši. Má to důsledky. Ovládá mě teď komplex okupace, pocity úzkosti a strachu, které jsem jako dítě odštěpila.

Už pár měsíců léčim nedůvěru k lidem, kteří neudělali nic, aby se postavili za naši zemi. Lidi z bývalého Sovětského svazu, kteří už zapoměli, že byli součásti společenství, i když se rozpadlo, ale nesmylo zodpovědnost za lhostejnost. Za nezájem a lhostejnost, s kterou nechali, ať žijeme a vyrůstáme za přítomnosti lidí, které jsme k nám nepozvali. Přišli sem a chovali se jakoby jim naše země patřila. Některé věci se mi vrací a jakoby se opakovali.

Jsem vděčná za evropanství, směr kterým jsem se vydali. Za NATO, kam patříme. Jsme vděčná za mírnou a laskavou povahu našich lidí, humor, kterým zvládáme mnohé krize. Za to že dodržujeme základní pravidla slušnosti, máme v sobě soucit a cit pro spravedlnost. Za to, že jsme civilizovaní a problémy řešíme domlouváním a smlouvami, které dodržujeme. 

Vím, že jednou poléčím svoji historickou paměť, cizí lidé neovládnou náš život. Stojíme před změnami paradigmatu, v kterém řešení konfliktů válkami jednou skončí v propadlišti dějin. Člověk může změnit svoji agresi a transformovat na spolupráci. Velmi potřebujeme jako lidi vyrůst. Ale růst bolí. Občas velmi.

 S láskou a nadějí přeji dobrou noc. Hezké sny. Cantadora

Překladatel Antonín Líman a milovník haiku

 

Úžasný pan profesor Antonín Líman (víc se o něm dozvíte  z vyhledávače, když zadáte jeho jméno) přeložil výběr z japonských haiku v knize Pár much a já. A je to pravý milovník haiku.

Už samotný úvod knihy je plný pokladů (dále volná citace z úvodu knihy).

Teď už vím, díky prostému vysvětlení pana profesora v úvodu knihy, co je to go-šiči-go, kigo, kiredži, wabi, sabi, hosomi, karumi, šibumi. Co ta slova znamenají? Stručně shrnu z knihy A. Límana Pár much a já :

"- go-šiči-go je klasický japonský slabičný rytmus (5-7-5) překládaný volně, spolehnutí spíš na přirozenou zámlku.

- kiredži (slovo-řež) je vlastně pomlčka za slovem či důraz na něj.

- kigo je významově sezónní slovo (u nás by to bylo napr.: šeřík odkazuje k jaru....)

- wabi znamená patinu, omšelost, kouzlo zabydlenosti a ohmatanosti, jakési oduševnění věcí nánosem času: "Vůně chryzantém a ve starém  městě Nara plno staroušků buddhů."

- sabi (stesk, samota, osamění) vyjadřuje melancholii filozofického odstupu, samotu, nikoliv ve smyslu zoufalého mladického pocitu opuštěnosti, ale naopak sladkou samotu, ve které člověk může naslouchat hlasu vlastního nitra a zpěvu věškerenstva.

- hosomi - anglicky se hosomi překládá jako slenderness neboli štíhlost - básnička musí mít švih a být štíhlá. Cesta k poznání je úzká a velká, těžká, tučná slova jsou mu na překážku.

- karumi - lehkost; "Jedné noci poctil mě svou návštěvou zloděj a vzal s sebou rok."

- šibumi - snad nejtěžší tvůrčí princip, oceňuje se zvláštní svíravá sladkost jako život sám: sladkost jen náznakem a vždycky nerozlučně spojená s trpkostí, příkladem šibumi jsou v knize Pár much a já pozdní verše Santókovy: "Mé srdce je znavené a hory i moře tak krásné."Anebo: "Konečně pravý žebrák - už mám jen ručník.

Pozdější básnící haiku tyto principy uvolnili a přizpůsobili si haiku svému tvůrčímu naturelu." 

Krásné sny.

 Cantadora

 

Nansenův kruh

Dnes chci představit obraz s zenovým výjevem Nansenův kruh z výstavy Zenga.

Mistři Nansen, |Kisó a Majoku se zastavili na cestě za proslulým mistrem Čúem. Nansen nakreslil na zem holí kruh a prohlásil: "Až mi řeknete, co to je, budeme pokračovat." Kisó se posadil do kruhu a Majoku reagoval poklonou. Nansen opáčil: "Tak tedy pokračovat nebudeme." 

Malba je tedy vlastně výzvou k individuálnímu řešení podstaty zenového kruhu. 

Přeji hezké léto, nepokračujme. Je čas se zastavit a hledat individuální řešení všeho, co je potřeba. Správná otázka zní: "A co je potřeba?"

Hezké sny. Cantadora
 

příběh ducha o hlemýžďovi

Hora Fudži a hlemýžď

napsal Teššú Kóho

Je-li duch jedno s tělem,

vše je možné.

Usmyslí-li si hlemýžď vylézt na Fudži,

jistě tak učiní.

 obraz Jamakoa Teššú

Zenga

 Výstava Zenga v Salmovském paláci - japonské zenové obrazy ze zbírky Kareu-an, mě zasáhla. Hluboce a meditativně. Některé obrazy jsou spojené s básněmi haiku. 

A bonus: v tvůřčí místnosti v 2. patře paláce můžeme meditovat, tvořit v písku nebo psát haiku. Vedle na obrázku je návod na jejich psaní (ano, nedodržuji formu 5-7-5 slabik), ale můžu ho říct na jeden nádech, ten cíl dotvořit obraz v mysli  se mi daří, stejně jako při práci se sny pochopit jejich smysl.  

Takže moje haiku jméno básnířky je na světě: Ta co slyší žáby zpívat. Kamarátka se smála, že už mi jinak neřekne.:-)

Krásné sny. Cantadora

trn v patě

V této chvíli moje radost je učit se psát a jednou to snad bude i opradové haiku.

V únoru převrat - válka.

Slavím jenom narozeniny.

V červnu naděje na dotek 

prázdninové lásky.

 

Krásne sny. Cantadora