P.F. 2016

Lásku a odvahu milovat a být věrný všem hodnotám, na kterých stojí náš život a civilizace.
P.F. 2016
Mnoho drobných radostí a moudré sny přeji všem snícím. Cantadora

přeposílám

Kdysi jsem se učila orientovat v přírodě  a chodit sama v lesích s průvodcem Janem Bímem. Muselo to tak být, protože jsem si připadala jistější v kavárnách než v hlubokých lesích. Od té doby jsem byla na túrách v lesích už mnohokrát sama a zažívám tam stavy blaženosti (je to lepší než nejlepší kavárna....). Průvodce Jan je inspirativní člověk, proto se chci podělit o jeho aktivity, které nabízí a jsou prvním/dalším krokem na cestě vydat se do světa hloubky své duše.

Přeposílám z mejlu od něj:

Upoutávka na některé mé akce
Každé pondělí se od 18 hodin můžeme setkat na veřejných meditacích v centru Rybalka. Střídají se meditace pro začátečníky a pro pokročilé.

14.1.2016 bude seminář Tři brány ke štěstí v centru Karlovka poblíž Staroměstského náměstí. Prozkoumáme tyto tři brány – pozornost, odpuštění a vděčnost. Více na http://www.janbim.cz/seminare/tri-brany-ke-stesti/

Zajímavé odkazy

Rozhovor s řádovou setrou o životě současných klarisek- http://zpravy.idnes.cz/lide-ceska-jeptiska-sestra-benedicta-dvd-/domaci.aspx?c=A141127_132955_domaci_zt#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6

 Rozhovor se Stanislavem Grofem – Vědomí je nejhlubším tajemstvím - http://sedmagenerace.cz/text/detail/vedomi-je-nejhlubsim-tajemstvim

 Článek Jana Vávry – Krize jako hlas duše - http://www.kineziologiepraha.cz/268laacutenky/krize-jako-hlas-duse

Rozhovor s Václavem Cílkem o energetice a Brdech. Zvláště povídání o Brdech je moc pěkné - http://www.rozhlas.cz/dvojka/jaktovidi/_zprava/vaclav-cilek-sklenikove-plyny-jsou-pro-nasi-civilizaci-daleko-vetsim-nebezpecim-nez-treba-valky--1494333

 Popis přechodového rituálu vstupu do puberty očima 12 letého kluka - http://www.janbim.cz/cviceni/prechodove-ritualy/priklad-vstupu-do-puberty/

 Připomínka jednoho slavného experimentu na americké střední škole. Fašismus a násilí se rodí velmi jednoduše - http://technet.idnes.cz/treti-vlna-jak-za-tri-dny-udelat-z-kohokoliv-soucastku-v-kole-totality-1z6-/veda.aspx?c=A150828_141058_vojenstvi_kuz

Připomínám také velmi pěkný text Tomáše Halíka o krizi s uprchlíky - http://svobodneforum.cz/tomas-halik-rozum-a-vecnost-misto-hysterie-a-panikareni-2/

 Na závěr projev prof. Petra Piťhy při příležitosti vzpomínek na oběti totalit Mene Tekel. Promítnutím tohoto projevu se mi podařilo úplně umlčet třídu vysokoškolských studentů - https://www.youtube.com/watch?v=5GclvuFN0g8

Mnoho dalších zajímavých odkazů najdete také na mojí Facebook timeline http://www.facebook.com/jan.bim.96

Krásné sny. Cantadora

 

radost

Milí snící,

 a Vio..... děkuji Vám za neočekávaný pohled. To byla radost, spojení s vámi je z krajiny zázraků. Motivuje mně psát dál svůj blog, i takhle může vzniknout setkání třetího druhu.

 Všem snícím přeji radost na Vánoce nejen z dárků, ale ze všeho, co můžou Vánoce přinést: nejenom to dobré. Ale patří to k chodu života. Radujme se, veselme se, narodil se Kristus pán...... 
S láskou k životu a snům Cantadora

zlatá neděle a odhodlání

"Odhodlání znamená, že na ničem jiném nezáleží. Odhodláme-li se uzavřít manželství, přestaneme hloubat, zda by se přece jen nenašel jiný, ba dokonce vhodnější partner. Pokud se odhodláme vybudovat kariéru, uděláme, co je v našich silách, a nemarníme čas tím, že bychom se zahrávali s jinými eventualitami. Pocit odhodlání se nedostavuje sám od sebe. Musíme si ho vypěstovat - a musíme si ho zasloužit.
V jednu chvíli se člověk odhodlá
a vzápětí se rozhoupe i prozřetelnost.
Začnou se dít všechny možné věci, které člověku pomáhají -
věci, jež by se jinak nikdy nestaly.
Celý proud událostí;
a objevují se všemožné nepředvídané náhody
a náhodná setkání a materiální pomoc,
o nichž by se člověku nikdy ani nesnilo.
Naučil jsem se hluboké úctě
k tomu dotyčnému z Goethova dvouverší:
"Pusť se do čehokoli, co můžeš udělat anebo o čem sníš,
že dokážeš.
Smělost má v sobě ducha a moc a kouzlo."
W. H. Murray
Dan Millman: Nevšední okamžiky
str.104

Jsem odhodlaná ve své práci se sny pokračovat, učit se a růst. Jsem plná posvátné úcty před existencí snů a děkuji za všechny nevšední okamžiky, které zažíváme, když snům porozumíme.
S láskou Cantadora

3. adventní neděle: zlehka pro ochránce zvířat

„Mami, já bych chtěl k Vánocům psa!“ prosí Matouš maminku. „Nic si nevymýšlej, budeš mít kapra, jako my všichni.“

Ptá se kapr v rybníku: "Hele, věříte na život po Vánocích?"

 Hezký pátek a dobré sny. Cantadora

2 advent: Opři řebřík o nebe

Krásny čas adventu, klidný čas rozjímání. Včera jsem si udělala radost a podívala se na dokument
Opři žebřík o nebe o faráři Mariánovi Kuffovi. Přikládám recenzi:
http://www.filmpress.sk/recenzie2/recenzie-2014/3275-opri-rebrik-o-nebo-opi-ebik-o-nebe
Jistě nějaké názory se mu dají vyčítat, ale neudělám to. Sebekriticky vím, že ja bych tolik práce nezvládla, to co dělá  je obrovský lidský projev sounáležitosti s těmi nejslabšími, nejhoršími z nás, kterými my většinová společnost pohrdáme. On ukazuje jinou cestu.Se zaujetím jsem sledovala v dokumentu sílu faráře ze Žakovců pod Tatrami. Buduje na Slovensku komunitu ztracených lidí podobně jako Matka Tereza v Indii.  Dámy, je to i kus chlapa, to mi taky neuniklo:-),  ale síla jeho víry ta  je inspirující. V noci jsem rozjímala o svém vkladu do života a ráno jsem vstávala s potvrzením, že dál mám sdílet drobné radosti, na kterých lze stavět, bránit  životní radost proti jejímu znehodnocování. Kultivovat tichou radost bytí, které ubývá ve světě dospělých a už se týká i maličkých.
Dnes jsem si poslechla jeho prosté kázání o dávaní a braní. Tady je.

http://cestyksobe.cz/marian-kuffa-zrelost-lasky/9018

Krásné sny i druhou adventní neděli. Cantadora

1. adventní neděle

Zdravím všechny snící.
Máme zase čas rozjímání a usebrání, začíná advent.  Otevřela jsem si k rozjímání knihu Lao-c´: Tao te ťing a posílám přečtené dál...

76
Zaživa jsou lidské bytosti měkké a vláčné,
ale po smrti jsou tuhé a toporné
Rostliny, stromy a všechny ostatní bytosti
jsou zaživa rovněž měkké a křehké,
ale po smrti jsou vyschlé a ztvrdlé
Proto tuhé a tvrdé se přimyká ke smrti,
ale měkké a vláčné se přimyká k životu
Vojenská moc, jež zesílila,
stojí před záhubou
velký strom bude poražen
silné a velké leží dole
slabé a poddajné leží nahoře

Hezké sny. Cantadora

ženský sen o penise

Sny o penise pro ženské sny nejsou ničím neobvyklým. Na rozdíl od Freuda nevěřím (ale hlavně mám zkušenost), že v pozadí je závist k tomu, co mužům tak krásně roste mezi nohami. Sny, s kterými jsem pracovala: v kterých je žena proměněna v muže a vidí svůj penis i jak masturbuje; nebo sen, kde čůrající žena ve stoje s překvapením pozoruje, jak se mění její štěrbinka v mohutný mužský úd, se zdály ženám v době hlubokého zoufalství, v období, kdy čelili konfliktním pocitům vůči matkám a vyrovnávali se s bolestným vztahem k nim. Nedávno mi bylo ctí se zúčastnit práci na snu, který má jednoduchý název Penis a tady je jeho znění:

foto: Sergej Ivanov

Stojím někde na známém místě, asi v nějaké místnosti rodinného domu, kde jsem vyrůstala a žila 24 let po boku své matky. Vím, že jsem se před měsícem odstěhovala do drahého podnájmu s mou kamarádkou a spřízněnou duší – Terkou. Stojím a moc nevidím a nevnímám okolí, jsem spíše v sobě, možná mám zavřené oči. Pociťuji jakési „bujení“ a pulzaci buněk v prostoru stydké kosti, potom už jasně cítím, jak mi tam něco znatelnou rychlostí roste. Je to Penis.

Moje emoce nejsou ani pozitivní (neraduji se z toho), ale ani negativní. Přijímám to jako součást vývoje. Uvnitř je mi neotřesitelně jasné, že jsem žena. Raději se sama sebe ještě ptám, jak to cítím. Ano, jsem žena! Mám stále přece ještě prsa i vagínu! Cítím v sobě uklidňující jistotu, že nárůst Penisu je jen dočasná záležitost, stejně tak jako, když se něco čistí v duši a projeví se to i na těle. Nedělám si z toho velkou hlavu. Necítím se „divná“.

Nyní se přenese má pozornost ven. Stojím v mámině ložnici, která vypadá jako v době, kdy se tato ložnice přesunula na jiné místo a pokoj se měl stát dětským pokojíčkem mým a bratrovým. Dekorace a užitné věci jsou všechny vyklizené. Je tam pouze těžší dřevěný nábytek jako postel skříně. Tento nábytek je přehozen tenkými igelity, jakoby se v pokoji vymalovalo, nebo mělo vymalovávat. Vše působí neobydleně, sterilně, chladně... Je mi zima. Možná také proto, že se převlékám a jsem polonahá. Navlékám si silonky, protože za chvíli jdeme s rodinou na koncert. Má jít máma, babička, brácha,  já i kamarádka a nová spolubydlící Terka. Bez jakýchkoliv vyloženě negativních emocí si přetahuji silonky přes Penis a říkám si, že to snad pod šaty nebude vidět.

Převlečená sejdu do dolního patra domu (rodinný dům měl dvě patra, obytné pokoje byly nahoře a pracovní místnosti, vstupní hala apod. dole) a ocitám se v mámině pracovně. Máma rozvolněně sedí na širokém matně tmavě modrém kancelářském křesle s rukami na opěradlech. Mezi mnou a mámou je kancelářský jednací stůl. Máma se na otáčecím kolečkovým křesle otáčí pomalu ze strany na stranu a přitom mne pozoruje podezřívavým pohledem, který jasně očekává, že se jí k něčemu přiznám. Sklápím oči a cítím se jako špatná holčička. Snažím se na její pohled nereagovat. Máma posléze dominantním hlasem plným výčitek pronese „Myslíš, že jsem si Toho nevšimla? To máš z toho, že jsi se přestěhovala s tou Terezou“. Cítím vlastní vinu za to, že mi narostl Penis. Je to trest. Je to mé stigma, za to, co jsem provedla. Ať to všichni vidí, jaká ve skutečnosti jsem! Budu za to pykat.

Odehrávání snu se přesunulo z pokoje na ulici. Před či po koncertě (není to důležité) jdu za slunečného dne kolem nového vchodu do metra – Petřiny. Vedle mě se nese Terka se svou obvyklou tichostí, ženskou přijímající pasivitou a bdělostí. Vzedme se ve mne bezmoc a vztek. Nevím, co mám dělat, snažím se si ho vyřešit sama, abych neotravovala ničím nenarušenou náladu Terky. Terka zřejmě o ničem neví a jen prostě je. Můj vztek je mířen na Terku. Možná opravdu částečně kvůli ní a životní situaci mám teď ten Penis, ztrácím svou čistotu, nevinnost a hlavně Sílu. Jsem poznamenána, pošpiněna. A musím to snášet po boku Terky. A takto jdeme ulicí na Petřinách...

Ocitám se zpátky v rodinném domě. Nyní už jsem Sama. Cítím úlevu, že jsem konečně Sama. Cítím, jak se mi vytahují mé vaginální pysky směrem dolů. Už je mi jasné, co se děje. Ztrácím i to, co bylo mou tělesnou útěchou – dělohu, vagínu a prsa. Cítím také lítost nad tím, co se stalo, co jsem nevědomě dopustila nad sebou samou. Možná i brečím. Podívám se dolů a vidím odumřelé visící vaginální pysky, které drží na mém těle jen na tenkých kouscích protáhlé kůže, na kterých jsou jakési nemocniční spony. Je mi jasné, co mám dělat – „Teď prosím odtrhnout“. Vím, že to nebude bolet, vždyť je to odumřelé. Trhám jednu část vagíny za druhou.

Tak a teď jsem v kompletně mužském těle (v hloubi duše vím, kdo jsem ( Jsem ženou), ale to musí být navždy utajeno a budu to vědět jen já. Ležím už bez emocí, apaticky na mé nové posteli v pokojíčku (na místě bývalé máminy ložnice). Musím vykonat svou povinnost vůči novému tělu a uvolnit nahromaděné spermie. A tak si ho začnu naprosto bez jakéhokoliv citu (nic necítím) honit. Ani nevím jak, ale vystříkne sperma. Stříká přímo na můj obličej a já ho ještě tekuté a teplé reálně cítím na svém obličeji. 

 Probouzím se.... Snící se odstěhovala od matky, s kterou má silnou vazbu a mladá žena se vydala na cestu sebeobjevování. Ve snu je vidět, jak hluboce je s matkou spojena a pořád ji v názorech a postojích ovlivňuje. Ale aby mohla proběhnout separace a oddělení od matky, je potřeba vyvinout silnou energii k udržení vlastní integrity. V tom ji může pomoct aktuálně právě penis (racionalita, výkon, řád, hranice) jako odpověď na chaos, který může proces separace od matky spouštět. Separace probíhá za určité až fyzické bolesti, ale setrvávání v tomto symbiotickém vztahu je také velmi bolestné. Zatímco racionalita a energie pocházející z mužské části jí může z tohoto bludného kruhu velmi pomoci, pokud tuto část v sobě přijme jako normální a nezbytnou ... Mít "penis" ji pomůže přežít a postupně se vyrovnat s obtížemi, které pro dceru oddělení od matky znamená. Vždyť Persefoné, dcera Deméter musela být unesena do podsvětí Hádem, aby mohla začít žít svůj vlastní život. V novodobých snech už neseparované mladé ženy nemusí unést od matky muž. Moderní sen nabízí vlastní mužský princip. Kdo tímto procesem prošel, snu dobře rozumí. Pro snící je to zahájení cesty mladé dívky k nalezení vlastního smyslu bytí. Hodně štěstí, statečnosti, síly milá snící máte dost.
Dobrou noc a hezké sny. Cantadora

54/pěstovat vnitřní vhled

Pěstovat vnitřní vhled

Co má pevné kořeny -
to nelze snadno vytrhnout.
Co je pevně uchopeno -
to se nemůže vysmeknout.
Potomci přebírají dědictví od předků -
to vše se řetězí z pokolení na pokolení.

Budeš-li pěstovat Cnosti,
budeš vždy opravdový.
Budeš-li se věnovat rodině,
sklidíš lásku a dobré vztahy.
Budeš-li rozvíjet společenství -
bude jistě vzkvétat.
Budeš-li pracovat pro svou zemi,
ta bude prosperovat.
Budeš-li myslet na svět -
tvá cnost pronikne do všech jeho koutů...
Proto měř druhým - jako měříš sobě
své blížní miluj jako svou rodinu,
rozvíjej své společenství, ale
dopřej prostoru i ostatním.
Měj rád všechny země světa,
tak, jako miluješ svou zemi...


Komentář: Kdo má pronikavý vnitřní vhled, ten má blízko jak k pochopení Cesty, tak k pochopení TAO. Člověk by se měl za všech okolností snažit být opravdový, hledat Pravdu, bránit Pravdu a postavit její hledání a obhajobu na čelné místo svého života. Opravdovost se projevuje dobrými vztahy k rodině, ke svému společenství i k vlasti.....

Lao-c´: Tao te Ťing
převod a komentáře Josef A. Zentrich
Fontána

11.11. na Martina

Podzimní paleta. Bez slov.
Hezké sny.Cantadora

zrcadlo, zrcadlení a sebeláska

"Ona ti něco zrcadlí, to je tvoje zrcadlo, zrcadlí ti ta situace něco?..  podobné věty slyšíme velmi často v rozhovorech  o lidech s lidmi.
Je to téma naší narcistní společnosti, ne náhodou používáme tato slova.
Nevyjádřím se k obšírnosti tématu zrcadlení se a narcizmu. Vkládám odkaz na téma narcizmu naší doby z jiného  blogu:

http://ografologii.blogspot.cz/2008/06/narcismus.html

Svojí úvahou upozorňuji na nedorozumění v podobě slov o tom jak a co zrcadlíme a jak nám lidi slouží jako zrcadlo.
V knize "Chybějící otec, chybující syn" od Guy Corneau cituji str. 84-85: "Na rozdíl od toho, co si lidé běžně myslí, není Narcis mužem, který se má příliš rád nebo má rád jenom sám sebe. Jedná se spíš o někoho, komu velmi chybí láska, protože ji v mládí neměl dost; nebo alespoň ne dost na to, aby si začal věřit a aby se taky považoval za hodného úcty ze strany ostatních. Jeho skutečná individualita a jeho vnitřní hodnota nebyly v rodinném prostředí dostatečně uznány. Zběsile hledá lásku, a to tím víc, že si ji z velké části nedokáže uvědomit; snaží se zalíbit za každou cenu, aby mohl zaplnit prázdné místo ve svém nitru. ...
Psychoanalýza používá tuto metaforu o Narcisovi, zamilovaném do vlastního obrazu, aby popsala skutečnost, že narcistní osobnost využívá druhé jako zrcadlo sebe samé; hledá záblesk uznání v očích druhých lidí. Narcis žije jenom pro to, aby po něm druzí toužili." tolik citace.

Je důležité vnímat, když nás někdo POUŽÍVÁ  nebo to, jak my používáme druhé pro uznání naší existence. Jak bez tohoto zrcadla nejsme si vědomi vlastní ceny a hodnoty.  Zrcadlo vypovídá jak málo lásky v sobě cítíme, jak jsme si nejistí v potvrzení své existence jinak než zrcadlením.
Už v otázce o zrcadlení je odpověď: "Tak moc mi/ti chybí láska....(k sobě)."

 Dobré sny plné lásky přeji.  Cantadora 

zážitky a lelkování

Kam se podívám, všude visí nabídka na zážitky. Festivaly, zážitkové akce, adrenalinové dobrodružství.... od nudy a šedi socializmu k nadbytku zážitků v nové době. A tak si teď na podzim vyprošuji od všeho toho nadbytku víc střídmosti a vyváženosti. Netěším se na vánoční výlohy v říjnu. Vítám podzim a zklidnění, těšení se na teplo domova, knihu, čtení a povídání si pod dekou. Zpomalení a postupné uklidňování se na zimu. Ale je to tady: zima se stává časem akcí a dalších aktivit. A jedna je lákavější než druhá. Pocit klidu a harmonie mizí v tom barevném reji zážitků. Stihnout toho co nejvíc, rychle, rychle....
  Vítám podzim a jeho pomalé tempo, sbírání úrody, vydávání svých pokladů.....  vítám zpomalení a klid, který podzim nabízí.
Dobré sny.  V nich je hojnost darů z plodů naší duše. Cantadora

rybička s křišťálem

Sen:
Byla jsem asi v hledišti, které se směrem od pódia zvedalo. Seděli jsme na lavicích, a měla jsem pocit, že ty lidí kolem znám. Dívali jsme se na ohromně velké akvárium s čistou vodou, které bylo na pódiu. Byly v něm průhledné rybičky. Ty rybičky bylo vidět jen, když se pohybovaly. A když se pohybovaly, byly zvláštní. Na světle se třpytily barvami, některé občas vyskočily nad hladinu. Najednou jedna rybička vyskočila z vody vysoko, hodně se zaleskla,  zatočila se ve vzduchu. Zatřpytila se jako hvězdička,  začala padat na mě. Přistála na mé levé ruce, na hřbetu dlaně. V tu chvíli jsem se trochu vyplašila a chtěla jsem tu rybičku hodit zpátky do akvária,  bála jsem se, aby neumřela. Když jsem na ni pak položila pravou ruku, byla jsem hodně překvapená. Kromě živé části rybičky (takové gelovité) jsem na ruce pocítila něco pevného, hladkého a příjemně zaobleného. Byl to hodně příjemný pocit. Rybička mi padla akorát tak do dlaně. Když jsem se na ní podívala ještě jednou, neživá část vypadala jako průhledné tlusté vypouklé sklíčko z brýlí, nebo zaoblený příjemně vyhlazený krystal ve tvaru oválné čočky. Zeptala jsem se těch lidí, co seděli kolem: "Co to je? Jak je možné, že ta rybička má na sobě ten křišťál?" Část lidí, která seděla u akvária se na mě usmívala, a ta druhá, která byla kolem mě, mlčela. Vnímala jsem, že odpověď na mou otázku znají. Dokonce, že je to, co mám v ruce, pro ně samozřejmé. Já jsem měla ale potřebu vysvětlení, a byla jsem pořád ještě trochu vyplašená. 
S klientkou jsme pracovaly na tématu integrace vytěsňovaných části; po rozvodu se snaží o emocionální uzavření ukončeného svazku. Zůstala na půl cestě: žije v odloučení, ale neosvobozena z manželství.  I když racionálně ví, že je konec, některé aspekty týkající se bolesti ze ztráty, závislosti na jiných ještě ovládají její život. Ve snech se začali objevovat symboly jako: musíš vyvěsit svojí vlajku, přijmi svoji touhu po svobodě, přiznej si svůj vztek... Důležitým snem na cestě k vnitřní svobodě byl sen o křišťálu. Pochopení jeho symbolu jako zdroje energie, čistoty.
Když se objeví ve snu křišťál plný světla, zářící, nápadný, je dobré se ptát: Co potřebuje snící udělat na své cestě k odkrytí vnitřní pravdy, osvícení zatím skrytých zdrojů sebe sama? 
 Sen ukazuje jak poznávání sebe sama v nové životní situaci vyvolává konfrontaci se skrytými pravdami (akvárium plné rybiček) ... Upozorňuje, že dozrál čas, aby se spojila s tím, co se v ní snaží ožít. Její potlačené části se hlásí k životu.  Jak nejistota vykročit na vlastní cestu, potřeba souhlasu okolí jí bráni vzít si to, co jí nový život nabízí. Je to jako rybička na dlani. Někdy už nepotřebujeme nic vysvětlovat, jenom věřit a spolehnout se na svoje prožívání.

Děkuji snící za sen a krásnou práci.

Dobré sny. Cantadora

jeřábi táhnou

Příroda je největší chrám všeho božského. Pozorovat jak táhnou jeřábi a slétají se v Hortobágyi byla téměř posvátná chvíle. Foťák mám obyčejný. Takže nemám dokonalé fotky. Ale stačí to pro zachycení chvíle, kdy všichni okouzlení tou chvílí sledujeme stovky a tisíce jeřábů jak táhnou oblohou a slyšíme to jejich rrrrrrrrrrrrŕŕ, kterým zaplnili nebe.
P.S.  Píšu o snech, přírodě, lidech a radostech. Můj blog není gramatické okénko!!!
Ať žijí jeřáby a jeřábi. :-)   http://bit.ly/1YOu5ko
Dobrou noc. Cantadora

dnes v Maitrey

Ahoj milí snící, dnes večer v 18.00 h se uvidíme na semináři Sny léčí, těším se na vás. Budeme se věnovat archetypu matky, otce a dítěte. A podíváme se na téma stěhování národů.... Cantadora

Stěhování národů

Je dobré vědět něco o dějinách lidstva, protože se historie opakuje. Pro připomenutí a jednoduchost řazení textu vkladám odkaz na wikipedii a heslo velké stěhování národů.

https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C4%9Bhov%C3%A1n%C3%AD_n%C3%A1rod%C5%AF

Hezké sny. Cantadora

surrealistický zážitek

Neděle. Krásny den, sluníčko, procházka v Grébovce, altán, ochutnávka burčáku. Setkání s kamarádkou, souznění v tématech a blízkost dvou žen, které mají pochopení pro své příběhy  a životní cestu. Tak jsem prožívala včerejšek. Pak jsme se rozloučili. Bylo krásně teplo, tak jsem se rozhodla jít pěšky přes Vinohrady. Na rozhraní Vršovic a Vinohrad jsem na téměř prázdné ulici nečekaně  zažila surrealistický pocit. Je to pravda co vidím? Oproti mě si kráčela třicetiletá mladá žena, blondýna, hezký obličej, v ruce držela nějaké kousky oblečení, na nohách letní sandálky. Mladá žena byla úplně nahá. Krásné tělo. Kráčela přirozeně, krok za krokem zvedala ladně nohy.
Šla jsem taky dál. Ani jsem se neotočila, Ale: Co to bylo? Je v pořádku? Je mimo? Jsem v pořádku já? Jsem mimo já?
V noci se mi pak zdálo, že padám do bazénu, cítím, že jsem nahá. Zachrání mě muž, s úlevou se koukám, že mám plavky. Symbol nahoty ve snu znamená úplné otevření, "přání snícího odstranit svůj zevnějšek, personu, odhodit veškerou přetvářku a být pro změnu sám sebou.."(citace z Lexikonu snů od T. Chetwynda). Ve snu s vlastní nahotou (podle kontextu snu) může být odhalen strach, obavy, nejistoty, stud z odkrytí toho, jaký/á jsem, kvůli odsouzení a nepřijetí ostatními. Můj sen byl uklidňující, mezi mnou a mužem je hranice, nemusím jít na kost v odhalování sama sebe a i tak se mi dostává pomoci. Jak úlevné....
Tento týden jsem viděla ve zprávách muže, který se nahý procházel náměstím a včera jsem něco podobného zažila taky. Vzrůstá počet lidí, kteří se potřebují odhalovat, ale nepoznají jiné možnosti k přijetí sama sebe? Co si myslíte vy?

Dobrou noc a hezké sny. Cantadora

řeč náčelníka Seattla

Málo projevů se  uchovává a šíří napříč stoletími mezi lidmi, ale tento projev ať upravený nebo smyšlený anebo pravý je pro lidi pořád silný a plný naděje.

 Odkazuji k úvaze o jeho pravosti na:
http://www.odaha.com/tomas-odaha/komentare/rec-nacelnika-seattla

Tady je část textu:

"Verze, která je dnes hojně přepisována, vznikla v roce 1932 v pamfletu Johna M. Riche, který cituje Smithův článek z roku 1887 a za datum Seattlova projevu udává prosinec 1854. Další moderní verzi vytvořil na konci 60. let básník William Arrowsmith a krom úpravy Smithova květnatého viktoriánského stylu je shodná s originálem. Avšak nejznámější verze profesora Teda Perryho byla účelově upravena pro filmový scénář a krom několika vsuvek jako jsou zmínky o bizonech střílených z vlaku (Seattle neměl nikdy možnost vlak vidět a pravděpodobně ani neznal bizony), upravil Seattlovu řeč jako dopis prezidentu Franklinu Piercovi. Pátá verze vznikla zkrácením Perryho scénáře pro účely výstavy Expo '74 v Spokane ve státě Washington.

Nelze tedy s definitivní jistotou potvrdit či vyvrátit alespoň částečnou pravdivost Seattlova projevu, ale jen konstatovat, že svědectví ostatních účastníků jednotlivých jednání žádný takový projev nezmiňují a básnický vzlet Smithovy verze je v přímém protikladu s dochovanými záznamy autentických Seattlových slov, jež se omezují jen na krátké deklarace zachování míru a přátelství."

A tady je samotný projev:

 http://inuru.com/index.php/spolecnost/dokumenty/653-seattle-nacelnik-proslov

 

Hezké sny. Cantadora

supervize snů i konec prázdnin

Dnes končí prázdniny. Léto bylo plné slunce, doufám, že v něm bylo i hodně milování..... je vždy lepší dělat lásku než bojovat..... ale toto léto ukázalo i mnoho stínových aspektů našeho života na planetě, kterým se musíme podívat do tváře. Nejde je zamést pod koberec, jak se snažíme pořád dokola. Příroda, ekonomika, politika, způsob života, který jsme si dopřávali, vše postupně vyžaduje transformaci. Taky sny už nejsou tak srozumitelné a tady je z letní úrody snů jeden sen  za všechny podobného druhu:
"Jedu autem, moje rodina se mnou, řídím. Nade mnou je obrovská část rakety, která dopadá z vesmíru. Už ji nikdo neřídí a vidím, že určitě spadne na naše auto. Přidávám plyn, ale jakobychom sloužili za cíl dopadu, raketa míří pořád na naše auto. Tak to vzdávám a zastavuji, prosím rodinu ať se spolu naposledy modlíme. Vnitřek auta je obrovský a pohodlný, dá se tady hezky přežít. Ale je konec. Kouknu ven. Raketa je pryč. Jsme zachráněni. Dcera říká: "To není konec, to je začátek, z toho se nikdo nedostane."
 Zároveň věřím, že záleží na našem VĚDOMÍ, které můžeme transformovat, nacházet nové způsoby řešení. Staré už nefungují. A to je dobré si uvědomit.
Dnes od 18.00 h zvu snící ze skupiny na supervizi snů. Těším se na společnou práci se sny.
Hezké sny a dobrý školní rok 2015/16 rodičům i jejich školákům.

Cantadora

radostná dovolená

 Na rozdíl od minulého léta, když jsem musela po zralé úvaze předčasně ukončit dovolenou na Mallorce (té mé drahé Mallorky, kterou moc a moc miluji, ale stává se dekadentním místem pro konzumní způsob dovolené),  to už není místo odpočinku a rozjímání... ale předobraz pekla, které si my lidi z dovolené tvoříme. A necítím to jenom já, protože tento rok mallorská policie požádala o pomoc německé a britské policejní zbory, ať krotí chování svých mladých tzv. turistů. Proto jsem si vybrala jiné místo. V Leptokárii na Olympské riviéře malý penzión, kde jsem v tiché zahradě vychutnávala klid a vůni moře. Penzion byl minutu od břehu moře. A to je vše co jsem potřebovala. Viděla jsem Olymp a navštívila kláštery v Meteoře. Viděla prastaré ikony. A tady jsou mé drobné radosti dovolené:




1. každodenní plavání při východu slunce
2. tichý let racků nízko nad vodou za svítání
3. hluboký léčivý spánek na horkém písku pod slunečníkem
4. hora Olymp a všechny mýty, které nám průvodce stihl cestou odvyprávět
5. pohled na jezírko s průzračnou vodou, kde se koupala podle mytologie lesní nymfa
6. studený melón po návratu z výletu
7. frapé s růžovým brčkem od Nikolase
8. západ slunce nad Olympem
9. opuštěná starobylá vesnice v horách, kterou mladí lidé znovu opravují
10. restaurace pod platanem
11. tzaziky
12. řecká káva od mladé dívky z pekárničky s dobrotami
13. místní trh s ovocem a zeleninou
14. čerstvá broskev
15. řecký jogurt s medem a zeleným melounem
16. úsměvy paní majitelky penziónku a objetí na rozloučenou

Od moře jsem přejela rovnou do kláštera a tam jsem trávila v tichu a rozjímání nádherný týden
s jinými radostmi:

17. déšť
18. ticho a nehybnost
19. nádherný zvuk citary a zpěvy
20. pocit, že vše je jak má být
Jsem zpět a děkuji za všechny dary. Krásné sny. Cantadora

návrat ztracené hlavy?

Minulý rok jsem napsala v srpnu:
...je ráno ve Stromovce, je krásné ráno, přede mnou louka a uprostřed ní dva milenci v kameni.... běžím kolem nich a něco není v pořádku.... běžím dál,  pak mi to dochází. Něco je špatně. Muži chybí hlava, nedrží dívku, neobjímá, protože mu uřízli i ruku. Zasáhlo mě to. Je to symbol. Tolik lásky je kolem nás. Ale co s ní děláme, jak se k ní chováme? Sochař, který dokázal dát do kamene tolik lásky, práci s kamenem, co s tím udělá? Jak si bude stát za tím, co vložil do kamene? Jak si stojíme my za tím co děláme, cítíme? A co ti, kdo to ničí, závidí a znehodnocují? Co vyjadřujeme? Běhám kolem milenců dál a přeji jim, ať se spojí jejich ruce. A milenci/muži přeji hlavu na pravém místě.
Běhám pořád kolem sochy milenců a socha za rok postupně doznávala řadu změn, je už posprejovaná, popsaná a teď jsem zjistila, že jí někdo vložil do klína HLAVU muže.
Zaradovala jsem se, jedno přání se splnilo. V soše milenců je teď něco nového,  bude to mít pokračování? Dostane muž zpět hlavu na ramena, spojí se jejich ruce? Přeji to všem láskám světa. Ať je víc hezkých příběhů mezi špatnými zprávami. Cantadora

ikona archanděla Gabriela

Tohle je předloha a pod tím opis ikony archanděla Gabriela, kterou jsem vytvořila. Děkuji svému učiteli Martinovi Damiánovi za laskavé a trpělivé vedení  při její psaní v klášteře na Sázavě. 

Gabriel je archandělem zvěstování a zmrtvýchvstání. Přináší na zem Boží vědomí jako radost, extázi, živost a tanec. Proto se také zabývá vším, co má společného s vibrací, pohybem, změnou, kmitáním atomů, vibrací a  pohyby země. Jeho úkolem je obnovování, oživenost a čistota. Pomáhá pochopit vize a pohledy do budoucna. Vnáší radost do každé situace a každé buňky, tím povznáší náladu i úroveň vibrací. Zvlášť nám pomáhá v dobách tíže, deprese a beznaděje. Učí nás rozpoznat, která očekávání a skryté tužby brání naplnění života. Energie Gabriela je radostná, hravá, ale přesto soucitná. Stojí při nás, když je na cestě nějaká změna, ochraňuje nás na ní a vede. Díky Gabrielovi poznáme svůj životní cíl, často pomáhá těm, jejichž životní poslání souvisí s tvořivou činností (tanec, hudba, kreslení…), komunikací a uměním, podporuje kreativitu a radost. Jsme-li na pochybách s významem snu či vize, zeptat se můžeme právě jeho. Rád spolupracuje s dětmi. Jeho jméno znamená "Boží síla". Jeho energie je bíla.

Více zde: http://www.mojiandele.cz/andele-a-archandele/archandele/

Krásné sny. Cantadora

30 drobných radostí E. M.

Dnes přišlo v poště:
30 mých radostí, které je hezké si uvědomit a sepsat ... díky za ten nápad.... E.

Radost z/při /za:
1. dobrého jídla
2. každé chvíle trávené s rodinou
3. vidět dcerku v jakékoliv situaci
4. poslechu pohádky vyprávěné dcerou
5. koupání ve vaně
6. zapalování svíček s vonnými oleji
7. tanec bosky
8. mazání těla krémem
9. pozorování přírody
10. každého nového uvědomnění
11. pusa od manžela
12. smíchu s dcerou
13. poznávání sebe sama
14. povedeného vaření, pečení
15. čtení knihy
16. háčkování
17. zábavě se zákazníkem
18. hezkého oblečení
19. pokecu s kamarádkou
20. válení v posteli
21. uklizené koupelny
22. divadelního zážitka
23. večerní procházky s manželem
24. voňavých věcí kožené výrobky, bylinky, dřevo
25. saunování
26. když se dcera zabaví sama zajímavou činností
27. povedené fotky
28. cestování do rodné vísky za maminkou
29. pozorování našeho morčátka
30. pocitu lásky v sobě
Děkuji, paní Evo.
Hezký letní den a dobré sny Cantadora

30 drobných radostí Marie

1. Hvězdy na nebi
2. Ranní vzduch
3. Kokrhání kohouta
4. Kočka v trávě
5. Rosa
6. Východ slunce
7. Orosené pavučiny na keřích
8. Vůně jara, léta, podzimu i zimy
9. Vůně řeky
10. Cesta lesem
11. Polední ticho
12. Káva na terase
13. Děti běžící zahradou
14. Smích mého muže
15. Společné snídaně
16. Čtení knihy
17. Vůně prvního sněhu
18. Vzpomínky na hory shora
19. Vzpomínky na zvuk, vůni a dotek moře
20. Déšť
21. Duha
22. Smrákání
23. Oheň
24. Balóny na obloze
25. Ohňostroj
26. Vzpomínky z cest jinam
27. Jízda na lyžích po „mančestru“
28. První sněženky
29. Návrat vlaštovek
30. Náš domov
    
    
    Děkuji Marii za svůj seznam drobných radostí. Hezké sny všem. Cantadora 

co psát o snech

Včera jsem byla na semináři biodanzy, byl to strukturovaný tanec na téma OHEŇ. Tolik radosti a kreativity na tak malém časovém prostoru, to se nepovede vždy. Ale včera ano a potěšilo mě, že vždy se dá dělat něco tvořivého, co posíláme dál...  teď přemýšlím jak spojit práci se sny s pohybem, ať nevědomé síly v symbolech snu otevřeme a můžeme vyjádřit i neverbálně. Vidím v tom velký potenciál. Mějte hezký den plný radosti a krásné sny. Cantadora


foto: www500px.com

prázdniny

První den prázdnin, ach jo, to je slast. Ale už jsem dospělá. I teď cítím ten lehký pocit: den, kdy jsme si šli pro vysvědčení a před námi byl příslib léta. Nekonečný čas prázdnin, kdy vše bylo hezké. Každé ráno slibovalo dobrodružství. Svět pred námi byl nekonečný zdroj objevů....
Ale pamatuji i to časné srpnové ráno prázdnin, když nás maminka budila slovy: "Děti, vstávejte je válka." Jak se pak ukázalo, byla to okupace, která se protáhla na celé mé mládi a začátek dospělosti. Přeji dětem prázdniny plnou radosti, lehkosti objevování světa kolem sebe.  Snícím přeji objevování letních lásek a moudré sny na cestě k sobě. S láskou Cantadora

symbol zubů ve snu

Sen od ženy, s kterou jsme nepracovali na jeho pochopení, ale mám svolení k jeho uveřejnění a tady jsou teoretické úvahy k jeho pochopení:

 
Viděla jsem svoje zuby, skrz dáseň v puse jsem si začala vytahovat něco zkaženého, nejdřív kousek třeba jídla, jenže to se zvětšovalo. Místo, aby to mělo konec, tak se ten hnus stále zvětšoval a byl to čím dál větší hnus. Až to byl takovej ten hnusnej starej hadr, plný oleje a dalších fakt hnusů, polorozpadlý hadr. Aby toho hnusu mohl pojmout co nejvíce,  tak stále nekončil a stále se zvětšoval a já jsem fyzicky cítila, jak mám čím dál větší krvavou díru v dásni, která se pořád zvetšuje, protože ten hadr nemá konce a nabírá na objemu. Nakonec ten hadr konečně skončil a zůstala tam velká krvavá rána, ale měla jsem radost, že jsem to vyndala. FUJ.     
foto: www.500px.com

Práce s tímto snem je obecná, protože jsme ho nezpracovávali společně se snící.
Symbol zuby: vyrůstají z našeho těla jako náš výtvor. Zuby používáme na kousání, přežvýkání a díky tomu začíná proces trávení. Zuby jsou nástroj procesu výživování a sycení organizmu. Psychologicky se sny o zubech objevují ve fázi, kdy naše duše strádá. Je v krizi, hladová, nedostává výživu vhodným způsobem. O zubech se nám zdá ve fázi ukončování nějaké etapy naší životní cesty, změn a při životních krizích. Sny s výskytem obrazu zubu upozorňují před jakým procesem uhýbáme. Co nemůžeme spolknout, případně skousnout. Vypadávání zubů ukazuje, jak nějaká etapa života končí, odkazuje na nějaké uvíznutí v pasti životní situace, kterou nedokážeme změnit. Není důležitý jenom samotný symbol zubu, ale i doba, v které tento sen přichází. Často je to v čase, kdy strádáme, toužíme po něčem, nedokážeme realizovat svoje představy. Snový symbol zubů a situace, kterou sen  předkládá, říká: jak žiješ, už není životaschopné. V nevědomí se už připravuje změna, růst něčeho nového. Snící se ve snu dotýká přímo dásně, místa, kde jsou zuby zakořeněné. Je to základ, kde problémy začínají. Snící dlouhodobě vytahuje téma, které nedokáže odstranit. Něco jenom opakuje a to nabírá na objemu, situaci nechává přerůst do velkých rozměrů.  Vytahování hadru skončí samo, došel materiál. Toto pasivní řešení dramatu s hadrem upozorňuje na závislost na hadru. Ne snící rozhoduje o hadru, snící hadr jenom vytahuje. Hadr je symbol pro úklid, je to i symbol pro znehodnocené myšlenky nebo naše energie určená k čištění. Vytahování hadru z dásně může odkazovat k znehodnoceným nebo očistným myšlenkám, které snící nezpracovala a čeká, že to skončí samo.  Ale Ne!; pocit hnusu, tlak narůstá... Zůstává velká krvavá rána, nezpracované téma, něco  méněcenného, podceňovaného, co skončilo. Je to latentně dál přítomno i když teď je to dočasně vyřešené. Sen chce po snící, ať připojí k vědomí, že symbol prázdná krvavá rána vyžaduje léčbu a dobrou výživu pro obnovu života, který se dá žít JINAK. A to je základní otázka snu, jaký život mi opravdu chutná? Takový jaký jsem žila, už moje snové poselství odmítlo s pocitem ohrožení (hnusu).  Snící čeká  nová cesta.... sen ji na to připravuje a vyzývá k léčbě velké krvavé rány, kterou musí nejdřív přijmout. Pochopit rozsah škod, které způsobil nezkousnutelný způsob vyživování sama sebe.
Moc ji držím palce, je to CESTA pro ní připravovaná, na kterou vykročila.....

 Dobrou noc. Cantadora 

jak je to s radostí, když ji není dost

Už pár měsíců jsem nedostala od nikoho 30 drobných radostí do kampaně. Nějak jsem už neměla chuť a ani sílu prosit lidi, ať přispívají . Už od začátku, když jsem uveřejnila první dávku drobných radostí chci, aby to byla esence čisté radosti,  udělat něco radostného pro sebe a potěšit co potěší všechny.... V sobotu jsme s přáteli navštívili noční koncert v lomu. Bylo tam dost lidi, kteří se sešli, aby si užili hudbu. Atmosféra lomu byla pohádková, osvícený hořícími svíčkami, na vodě odraz ohně ve tmě. Potkala jsem tam paní, kterou jsem neznala, ale ona znala stránky drobných radostí na mém webu. Prostě a krátce řekla, že jí ty stránky pomáhají, když je unavená a není ji dobře. Ještě teď, když to píšu, jsem dojatá, byla jako víla, která mi  připoměla, že to nemůžu vzdát.  Svět je nejlepší místo na světe, záleží na nás jestli takové i zůstane. Proto budu dál dělat dost pro to, aby to pokračovalo. Seznamy 30 drobných radostí jsou důležité, aby mé srdce věřilo v lásku mezi lidmi a radost z toho  plynoucí. PROSÍM, udělejte si čas a sepište svůj seznam. Je čas na drobné radosti, je čas na Poštu 10 000 drobných radostí. Dobrou noc. Cantadora

foto:500px.com

Satyrova zahrada

Sen:
Jsem s Evou a nějakými lidmi na vesnickém dvorku. Máme před sebou práci, seminář? Jsme s Evou ve světnici, vesnické kuchyni. Chceme začít, v miskách na dřezu jsou však myši. Eva je bere jednu po druhé a otevřenými dveřmi vyhazuje na zahrádku. Myši jsou větší a větší. Už jsou to spíše potkani. Nekousnou ji? Ne, nechce je zabít, jen je vyhazuje na zahrádku. Přes okno vidím satyry jak se je chystají rozšlápnout svými silnými chlupatými kozlími nohami s kopyty. Tak myši nezachrání.  Satyrům se motají u kolen trpaslíci. To je teda zahrádka! Satyr drží svůj velký černý penis a onanuje, ejakuluje na zem. Jsem v zahradnické dílně a mám v ruce černý kámen ve tvaru penisu. Takhle by jsem si to nevykládal, říkám si.

 Snící mi dal svolení k publikováni snu. Pracujeme dlouhodobě na jeho spojení s instinkty, které klient kontroluje a ovládá natolik, že už nejsou schopné prorazit emocionální krunýř. Jeho život se zúžil na povinnosti a velmi kontrolované vztahy. V naší práci se povedlo prolomit tento stav, následně klient minulý rok udělal v životě několik změn. Ale nepovedlo se udržet toto oživení a novost jeho životního stylu.  Prožili jsme mnoho sezení s pocitem, že nic nemá cenu. A sen, který přišel,  přináší naději na oživení a další průlom do práce na sebepřijetí, integraci potlačovaných pocitů. Symbol myší v tomto snu představují myšlenky, které hryžou a postava terapeutky (můžu to být já nebo vnitřní léčebná síla) je vyhazuje do prostoru zahrady. Zahrada je symbol pro místo, kde se naše mysl obnovuje, proměňuje a ustaluje..... ty myšlenky jsou pořád větší a větší.... proti nim v zahradě stojí satyrové. Satyrové  jsou polozvířecí přírodní démoni s kozlími rohy a nohama, působí jako kopie boha pastevců Pana a zároveň jako antické varianty divokých lidí.  Myšlenky se dostávají do konfliktu s pudovou částí, která je spojená i s přítomností trpaslíků (symbol pro tajné síly, dovednosti a znalosti skrytých pokladů. V pověstech převažuje jejich potměšile zlomyslná povaha, svévole, nekontrolovatelnost... ale taky neschopnost vidět věci ze správného úhlu pohledu reality). Snící má odpor vidět tento druh konfliktu u sebe a pudová složka zůstává uvězněna v sterilitě. To co je živé v pudové části na zahradě jako penis, to se v dílně (místo, kde zpracováváme naše myšlenky) stává neživým a neživotným předmětem. Penis v tomto snu nemusí být jenom odkaz k sexualitě, stejně jako masturbace může odkazovat k potřebě uvolnění tlaku konfliktu mezi touhou a kontrolou. Ve snu jsou symboly jako myši, zahrada, Satyrové a trpaslíci, které odkazují do hlubin našeho vývoje až k archetypům. Jak je známo, naše civilizace nepodporuje instinkty, mnohé rituály a slavnosti na oslavu naší přírodní síly postupně zakrněli nebo  přímo zanikli. Naše kultura na vědomí klade enormní nároky. Každé odpojení od naší pudové základny vyvolává nerovnováhu v našem prožívání, může vést k zatuhlosti, pocitům deprese a prázdnotě nebo se nás instinkty zmocní a my jsme jimi ovládání k našemu neprospěchu. Sen chce upozornit snícího na vážnost toho, co se odehrává pod povrchem jeho kontrolovaného života. Chce ho dostat do styku s touhami a vášněmi, které na jeho zahradě a v dílně čekají na jiné řešení než zničení nabytého vědomí instinktivními silami nebo zkamenělými postoji. 

K výkladu symbolů použita kniha: Lexikon symbolů od H. Biedermanna a Lexikon snů od T. Chetwynda. foto: 500px.com
Děkuji za to, že můžu provázet snícího na jeho cestě krajinou jeho duše. Dobrou noc a hezké sny. Cantadora

nevěra, zlatý řez a autizmus

V čísle 22 Dnes magazínu se pravděpodobně povedlo kouzlo nechtěného. Na jedné straně článek Novomanželé o Karlu Janečkovi a jeho ženě a v tom samém čísle článek o autistovi Josefovi Schovancovi, který napsal úspěšnou knihu O kolečko míň. Miliardář, v úvodu článku říká, že pravda vyléčí naši společnost. Rezonuje to se mnou, sama vidím léčivý efekt objevené pravdy v práci se sny.  Ale ten článek vyvolal ve mně  spíšpochybnosti a není to moje cesta k léčení vztahů. Další článek byl neméně zajímavý. Josef Schovanec říkal pravdu vždy, pro nás zvláštním způsobem Byl dítětem, které považovali za idiota, spolužáci ho tloukli, psychiatři ho léky málem  zničili.  Říká co si myslí naprosto jednoduše a bezelstně. Protože lidské lstivosti  nerozumí.
Z článku o Janečkovi a jeho dvojrozhovor s manželkou vybírám několik odpovědí:
Máte nějakou dohodu na nevěru?
Karel: Máme. Jedna věc je totiž mít poměr a jiná věc je mít paralelní vážný vztah, jaký jsem třeba plánoval já. To jsme se dohodli, že nepůjde, žádné vážné vztahy. Pletky za určitých podmínek ano, ale nic víc.
Za jakých podmínek máte povolené pletky?
Karel: Je to velmi citlivá věc, navíc jsme veřejné osoby, což přináší ještě další komplikace. Takže jsme se dohodli, že si dopředu stanovíme pravidla, abychom to potom nevnímali jako zradu. K překvapení obou jsme zjistili, že ta pravidla jsou ve skutečnosti dost přísná. První zásadou je, že to má vztah posílit, nikoliv oslabit.
Jaká jsou další?
Karel: Další jsou už soukromá, můžu vám jenom říct, že jejich součástí je matematický vzorec, a dokonce zlatý řez.

Josefu Schovancovi, který se narodil ve Francii českým rodičům, diagnostikovali Aspergerův syndrom. Cituji z Magazínu dnes: ..."Sdělení správné diagnózy, to byl teprve začátek. Následně jsem měl dvojí možnost. Buď zůstat svůj se vším, co k autizmu patří, nebo na sobě zapracovat, abych se přiblížil většině. To je ostatně velké téma, na kterém se  mezi autisty nemůžeme shodnout. A sice, do jaké míry musíme napodobovat ostatní. Kdo volí první možnost, ten mě považuje za masochistu protože se snažím hrát komedii. Čili pěknějším výrazem - přizpůsobit se"......
Redaktor: "Pokud vím, existují i spolky autistů, kteří stavějí na tom, že se měnit nechtějí. Že oni jsou ti správní lidé. Protože lidé s autizmem nelžou, nepředstírají... tedy mají vlastnosti, které jsou obecně chápány kladně."
Odpověď J. Schovance.: "To ano. Taky jsou spolehliví, dodržují pravidla"....
Tak jsem si ty články porovnala a  uvědomila jsem si, že Janeček nám předkládá svoji verzi reality. Ale není spíše ta pravda o zlatém řezu nevěry obyčejná neschopnost vžít se do pocitů jiného člověka?  V jednom čísle byli dva články a nevím, který byl více věnovaný autizmu....  
Dobrou noc. Cantadora

pro toho, kdo nežije, ale živoří

Dante Alighieri při sestupu do pekla prochází branou  a vidí duše těch:"... kdo ve světě nekonali dobro ani zlo a nejsou zatraceni ani spaseni. V překladu Vladimíra Mikeše v třetím zpěvu cituji
dál:


Bezhvězdný vzduch kvílivým nářkem zněl,
pláč, vzdechy, sípot, jak když někdo ječí
a zalyká se, až jsem zaslzel.
Nastero jazyků a různých řečí, slov bolesti a rozezlených pří,
šepotu, vřesku, rukou jako v křeči

.....

Hrůza mě tím vším šla kolem.
Řekl jsem: "Mistře, co ti spáchali?
Co z nich to křičí za děs pod blábolem?"

"Jsou to ti," řekl, "co vše zmeškali,
žalostně živoří tu duše tvorů,
co žili bez hanby i bez chvály.
Jsou přimíšeni k nehodnému sboru
andělů, co si žili pro sebe,
neznali Boha, byť neznali vzpouru.

A že by byli hanbou pro nebe,
nebe je svrhlo, peklo se jich štítí,
že prý jsou chladní, div z nich nezebe!"
Řekl jsem" "Mistře, až v takové vytí
propuká hrůza, tak až zhořkne rmut?"
Odpověděl mi:" Teď teprve cítí,

že nesmí nikdy doufat ani v smrt,
teď druhým úděl závidí v svém mále
jež slepě žili v zaslepení zrůd.
Ti z tváře světa zmizí dokonale,
zde lítost není na místě, jen hněv;
...........

V práci se sny se často objevuje sdělení snu, že ho nežijeme ve své opravdovosti. A co na to umění?
Dante (1265 - 1321) už skoro před 800 lety nádherně v Pekle popsal, které lidské vlastnosti člověka dovedou do pekla jeho neurotického nitra. A nežít svůj opravdový život, ale zavděčit se všem, je první okruh pekla.
Hezké sny na cestě Peklem, Očistcem a Rájem s knihou Božská komedie přeji

Cantadora

Hleď, lidské srdce...

Hleď, lidské srdce...

Hleď lidské srdce,
za vozem prach
zavíří vždy,
vždy zpět padá:
tak i tvá vášeň¨vykvete vždy
a vždycky zas zvadá.

Za rok a za den
víš jěště, víš,
kohos měl rád
a koho ráda?

Neznámý
Zpěvy staré Číny


Dobrou noc. Cantadora

Prorok o rozumu a vášni a 1. máj

foto z www.500px.com

Hezký 1. máj všem snícím.
Den dnes začal ve čtyři ráno s ornitology ve Stromovce procházkou s probouzejícím se ptačím zpěvem. Slyšeli jsme toho  postupně víc a víc, ptáci se rozezpívali v přesném pořadí.  Úžasný moment nastal, když se začalo rozednívat a viděli jsme jak ptáčci různymi signály ovládají prostor oblohy, vodu, zemi a my jsme tam v šeru jako vetřelci, kteří s otevřeným srdcem poslouchají jejich zpěv, ... na chvíli jsme se stali součásti jiné říše, kde je vše smysluplné a má svůj řád.  A pak jsem se vrátila do lidského obydlí a zamířila k prameni zpěvu knihy Chalíla Džibrána v Prorokovi. Chtěla jsem poslouchat co slovy zpíva o rozumu a vášni, kterou jsem zahlédla (nejenom) v ptačí říši.
 A tady cituji to, co potřebuji vědět o lásce, když je spoutána rozumem a vášní. Vůbec mně nepřekvapilo, že se odvolává na ptačí říši:
"Váš rozum a vaše vášně jsou kormidlem a plachtami vaší duše, plující po moři. Urvou-li se vám plachty nebo kormidlo, budete se buď jenom zmítat, hnáni větrem sem a tam, nebo se v bezvětří na širém moři zastavíte.
Neboť rozum vládne-li sám, je silou omezovací, a vášeň, nehlídaná je plamen, který hoří ke své vlastní záhubě.
Proto nechť vaše duše povznese rozum k výšinám vášně, aby mohl zpívat,
a svoji vášeň řiďte rozumem, aby mohla žít svým každodenním zmrtvychvstáním a jako pták fénix vznést se nad svůj vlastní popel.
Chtěl bych, abyste považovali svou soudnost i svá chtění za dva milé hosty ve svém domě.
Jistě by nebylo moudré projevovat jednomu hostu větší úctu než druhému; neboť kdo je pozornější k jednomu, ztratí lásku a důvěru obou.

Sedíte-li v horách v chladivém stínu stříbřitých topolů a sdílíte mír a poklid vzdálených polí a lučin, pak vaše srdce mlčenlivě řekne: Bůh spočívá v rozumu.
A když se rozpoutá bouře a vichr otřásá hájem a hromy a blesky hlásají majestát nebes, pak ať vaše srdce řekne s posvátnou bázní: Bůh se projevuje ve vášni.
A poněvadž jste ve sféře Boha a listem v božím lese, i vy byste měli spočívat v rozumu a projevovat se ve vášni."

Chalíla Džibrán: Prorok, str. 43


Krásný první máj. Cantadora