Práce na snu:
Jsem v Africe, uprostřed buše v malém domku. Za buší
začíná prales. V kuchyni okolo obdélníkového stolu sedí několik lidí. Je tam
krásná exotická Evropanka s velice snědou pletí, nádhernými tmavými vlasy - Nádherná.
Ostatní jsou místní, vypadají však jako běloši. Nádhernou posedl démon, je ale dobrý,
skrz ní vymítá ďábla z kojence. Nádherná neví, co se děje, je to skrze ni.
Kojenec je Afričan. Drží tmavý kříž - amulet a paperbackovou bibli. Ze začátku se
vymítání daří, pak však zlo zesílí, snažím se pomoct, odříkávám otčenáš, nemohu
si však vzpomenout na správná slova. K domku přichází další Evropané. Zlo ovládá
divokou zvěř v pralese, bojím se o ně. Konečně se pospíchají schovat do domku,
do jiné místnosti. Teď si hlavně uvědomuji sílící zlo a kojence. Stále se
snažím pomoct, modlitba se nedaří, bojím se, že Ďábel vyhraje, bible leží na zemi.
Beru ji a vracím kojenci, snad to pomůže, nepomohlo. Zlo vítězí, vše je ztraceno.
Najednou přibíhá žena, usekává kojenci levou ručku v zápěstí, jsem zhrozen,
žena křičí: " Přijmi Bohyně tuto oběť za záchranu dítěte". Odhazuje ručku pryč.
Oběť je přijata, dítě zachráněno. Vidím, že mu chybí velká část obličeje, oči,
nos zeje tam několika centimetrová díra. Jak bude žít bez očí, dýchá a žije vůbec?
Maso z obličeje má v sobě to zlo. Najednou je v mých v ústech, mám ho plnou pusu.
Chci se ho zbavit a zlo zničit. Nemohu ho vyplivnout na zem, to by se zas rozšířilo.
Není tam ani ubrousek, na zabalení masa odnesení a zničení. Našel jsem jen 1
dcl skleničku. Maso se do ní nevejde. Zbytek mám v dlani. Snad tu vaří na
kamnech a maso spálím, dávám pryč hrnec. Je to však plynový hořák, běhám po domku,
hledám něco ke zničení zla. Někdo nezřetelný mi pomáhá, nějaká žena. Mám strach,
bojím se.
střih
Jsem zpátky v Evropě, před krásným velkým kostelem s nádvořím, kostel je obklopen tmavým železným plotem s bránou. Napadlo mě, tady na svatém místě se zla zbavím. Okolo plotu je velký dav, žehrá na kněze. Jsou s ním nespokojení, když půjdu dovnitř budu proti nim, přesto tam chci jít. Nechoď tam, je zamčeno, nedostaneš se dovnitř. Vidím kněze, jak vstupuje na nádvoří, jde do kostela. Jdu za ním, brána je odemčená, udivuje mě to. Dřevěné dveře v kostele taky. Kněz šel kousek přede mnou, ale zmizel mi. Maso u sebe nemám, možná je nehmotné, stále se bojím návratu zla. Kostel je tradiční - sedmnácté století, dřevěné lavice, oltář. Mohla by mi pomoct svěcená voda, nevidím nikde svěcenky. Jdu k oltáři, kostel je prázdný: Zkouším modlitbu, nevzpomínám si na správná slova. Přichází kněz k oltáři. Toužím po modlitbě jako žíznící po čerstvé chladivé vodě. Cítím, že stejně tak by dokázala opláchnout zlo. Kněz začíná latinskou modlitbu, je však dost nezřetelná, nemá žádný účinek......konec
Sen přinesl klient na úvod naší společné práce. Sen jsme spolu zpracovali spolu na úvod naší práce, aby byl zvědomený pro snícího tak, jak to bylo v danou chvíli pro možné. Tady jsou jeho poznámky k práci na snu.
Naše práce pokračuje už několik let, otevřeli jsme další úroveň práce - jeho animu. Je zatím nebezpečná, nádhernou posedl démon, vyvolává touhu po odplatě. Samotná anima žádnou morálku nemá, pomáhá muži cítit. Muži hrozí, že ho anima může posednout a on jí pak musí sloužit. Úkolem muže je navázat s animou vztah, aby mu pomáhala dozrát citově. Dokud to nezvládne, zůstane buď malým mudrlantem bez opravdové zkušenosti muže nebo nezralým Peter panem, který chce žít jako věčný mladík. Bezrukost ohroženého dítěte, které hledá vlastní modlitbu, chránícího ho před zlem je práce na cyklu nigredo-rubedo-albedo. " Cizuji z knihy C. P. Estés: Ženy, které běhaly s vlky: "V určitých alchymistických příručkách jsou popsána tři stádia, která jsou pro transformaci nezbytná; nigredo - černá nebo temná rozmělňovací fáze, rubedo - rudá nebo obětní fáze a albedo - oživující fáze.". Se snícím jsme tyhle fáze práce postupně procházeli. Od fáze beznaděje, nedůvěry, nesmyslnosti všeho, k odkrytí toho, k přijetí, že jeho dětství už nezměníme. Nemůže žádat, aby mu svět narovnal jeho bolest z dětství. Život mu nic nedluží a dostane od života jenom to, co do něj vloží. Tady jsme zůstali v zajetí animy, která je náročná a ovládá snícího. Snící zatím chce brát, ale postupně se učí dávat. Pracujeme na fázi rubeda. Obětuje své představy o světě. V jeho dalších snech se objevila bílá paní, která je nadějí pro jeho emocionální probuzení a zároveň nástupem fáze albeda. Zesvětlujeme temný aspekt nároků. Prohlubuje svojí objevenou tvořivost. V životě nachází více radosti a rovnováhy. Čeká nás ale dál práce na hledání vlastní modlitby - smyslu života.
Velmi si vážím snícího a jeho pravdivost při práci se snem. Děkuji za svolení to napsat. Abychom sami sebe nalezli, je nutné najít odvahu k odhalení odmítnutých, nepřijatých částí sama sebe. To je cesta jen pro odvážné. Tím dává naději nám všem.
Dobrou noc a hezké sny. Cantadora
Jsem zpátky v Evropě, před krásným velkým kostelem s nádvořím, kostel je obklopen tmavým železným plotem s bránou. Napadlo mě, tady na svatém místě se zla zbavím. Okolo plotu je velký dav, žehrá na kněze. Jsou s ním nespokojení, když půjdu dovnitř budu proti nim, přesto tam chci jít. Nechoď tam, je zamčeno, nedostaneš se dovnitř. Vidím kněze, jak vstupuje na nádvoří, jde do kostela. Jdu za ním, brána je odemčená, udivuje mě to. Dřevěné dveře v kostele taky. Kněz šel kousek přede mnou, ale zmizel mi. Maso u sebe nemám, možná je nehmotné, stále se bojím návratu zla. Kostel je tradiční - sedmnácté století, dřevěné lavice, oltář. Mohla by mi pomoct svěcená voda, nevidím nikde svěcenky. Jdu k oltáři, kostel je prázdný: Zkouším modlitbu, nevzpomínám si na správná slova. Přichází kněz k oltáři. Toužím po modlitbě jako žíznící po čerstvé chladivé vodě. Cítím, že stejně tak by dokázala opláchnout zlo. Kněz začíná latinskou modlitbu, je však dost nezřetelná, nemá žádný účinek......konec
Sen přinesl klient na úvod naší společné práce. Sen jsme spolu zpracovali spolu na úvod naší práce, aby byl zvědomený pro snícího tak, jak to bylo v danou chvíli pro možné. Tady jsou jeho poznámky k práci na snu.
Domek - já, prales. Divá zvěř - mé instinkty. Obdélníkový stůl
– kvaternita, mé bezpečí, mám na to. Exotická Evropanka, bílý Afričané - dobro,
zlo - neschopnost rozeznávat ho, budu se muset vzdát těchto dvou pilířů bezpečí.
Zlo - přestat být v bezpečí. Kojenec - dítě ve mě, bez očí nevidí, bez nosu
necítí emoce. Kráska mi nejdřív poskytuje bezpečí, potom mi ho už není schopna poskytnout.
Useknutá ruka - vykoupení neschopnosti kontaktu za cenu bezpečí, dítě je
zachráněno za cenu ztráty vidění a cítění. Musím se zbavit masa – symbol pro kořen
problému znamená odhodit hodnocení dobro/ zlo; už mi nedostačuje a nahradit to
něčím jiným. Nechci toto hodnocení nechat v sobě v domku, ale chci ho dostat ze
sebe pryč. Toto bezpečí, ty pilíře chci dostat skrz autoritu, ta je nedostačující
a já se budu muset stát autoritou. Jsem stále ve střehu, aby mě nic neohrozilo
a neublížilo mi. Přesto přicházejí samá překvapení. Modus být ve střehu mi nepostačuje,
nejsem bezbranné dítě, jsem dospělý a je na čase to něčím nahradit...... pamatuji
si ještě toto-hledám autoritu v knězi a doufám, že on zná správná slova modlitby
co zaženou zlo, ano zná je, mě už však nepomáhají, budu si muset najít slova
své modlitby… Téma zla, ohrožení a boje s ním se táhne naší prací do dnes.
(Doplnění k jednotlivým symbolům: dítě nemá tvář, dýchá a žije vůbec? Symbolicky zobrazuje velkou emocionální nouzi dítěte, které je odkázáno samo na sebe a už tenhle pocit z ohrožení je ZLO. Dítě je v dětství plně odkázáno na péči a lásku rodičů. Vytvoření zdravého obrazu světa je pro dítě v krajně extrémní situaci úkolem, který nemůže samo zvládnout. I když mu pomáhají různé nápomocné síly z okolí, hlavní podpůrně podmínky formující zdravý a šťastný pocit dítěte je nemožný . Zlo je všude. Maso je symbol odkazujícím historicky k lovecko-zběračské fázi. Maso jako odkaz k jádru tématu, které není uvědomené. Muži lovili maso, takže jedna z prvních asociací, která se může k tomu vázat je mužská role lovce. Pro dítě není lehké přijmout a identifikovat s mužskou rolí, když obraz muže je předkládaný matkou jako špatný. Ve snu je vyplivované maso. Je potřeba ho uvařit, zpracovat. Vyplivování masa může taky odkazovat k postupnému dělení a oddělování. Jenom tak může docházet k zpracování mužského aspektu. Pomáhá mu nezřetelná žena. Je to jeho anima? Nějaká žena, která ho provází jeho těžkostmi? Useknout ruce: symbol rukou je prostředek pro vyjádření emocí - podle stisku, hlazení, teploty a vlhkosti dlaní poznáme co člověk cítí. Ruce pracují, podáváme je na znak souhlasu, dohody, uzavření sňatku, léčíme skrze ně, tleskáme, tančíme, bojujeme. Jsou kontaktem se světem lidí. Useknutí je proces oddělení, ukončení, vyléčení. Neosvobozený aspekt duše traumatizovaného dítěte může být skrze useknutí zachráněný. Dočasně, vývoj naznačuje, že se musí s useknutým aspektem (v tomto případě démonem) naučit zacházet, zatím to lze kompenzovat návratem k tradičním hodnotám autorit.
Střih snu a příchod do prostoru kostela naznačuje pokračující uvědomování vzrůstajícího konfliktu mezi dobrem a zlem. Je to místo, které může na jiné rovině naznačovat touhu po objevení vyšších sil vědomí. Je to místo míru, pokání a útěchy.) (Doplnění k jednotlivým symbolům: dítě nemá tvář, dýchá a žije vůbec? Symbolicky zobrazuje velkou emocionální nouzi dítěte, které je odkázáno samo na sebe a už tenhle pocit z ohrožení je ZLO. Dítě je v dětství plně odkázáno na péči a lásku rodičů. Vytvoření zdravého obrazu světa je pro dítě v krajně extrémní situaci úkolem, který nemůže samo zvládnout. I když mu pomáhají různé nápomocné síly z okolí, hlavní podpůrně podmínky formující zdravý a šťastný pocit dítěte je nemožný . Zlo je všude. Maso je symbol odkazujícím historicky k lovecko-zběračské fázi. Maso jako odkaz k jádru tématu, které není uvědomené. Muži lovili maso, takže jedna z prvních asociací, která se může k tomu vázat je mužská role lovce. Pro dítě není lehké přijmout a identifikovat s mužskou rolí, když obraz muže je předkládaný matkou jako špatný. Ve snu je vyplivované maso. Je potřeba ho uvařit, zpracovat. Vyplivování masa může taky odkazovat k postupnému dělení a oddělování. Jenom tak může docházet k zpracování mužského aspektu. Pomáhá mu nezřetelná žena. Je to jeho anima? Nějaká žena, která ho provází jeho těžkostmi? Useknout ruce: symbol rukou je prostředek pro vyjádření emocí - podle stisku, hlazení, teploty a vlhkosti dlaní poznáme co člověk cítí. Ruce pracují, podáváme je na znak souhlasu, dohody, uzavření sňatku, léčíme skrze ně, tleskáme, tančíme, bojujeme. Jsou kontaktem se světem lidí. Useknutí je proces oddělení, ukončení, vyléčení. Neosvobozený aspekt duše traumatizovaného dítěte může být skrze useknutí zachráněný. Dočasně, vývoj naznačuje, že se musí s useknutým aspektem (v tomto případě démonem) naučit zacházet, zatím to lze kompenzovat návratem k tradičním hodnotám autorit.
Naše práce pokračuje už několik let, otevřeli jsme další úroveň práce - jeho animu. Je zatím nebezpečná, nádhernou posedl démon, vyvolává touhu po odplatě. Samotná anima žádnou morálku nemá, pomáhá muži cítit. Muži hrozí, že ho anima může posednout a on jí pak musí sloužit. Úkolem muže je navázat s animou vztah, aby mu pomáhala dozrát citově. Dokud to nezvládne, zůstane buď malým mudrlantem bez opravdové zkušenosti muže nebo nezralým Peter panem, který chce žít jako věčný mladík. Bezrukost ohroženého dítěte, které hledá vlastní modlitbu, chránícího ho před zlem je práce na cyklu nigredo-rubedo-albedo. " Cizuji z knihy C. P. Estés: Ženy, které běhaly s vlky: "V určitých alchymistických příručkách jsou popsána tři stádia, která jsou pro transformaci nezbytná; nigredo - černá nebo temná rozmělňovací fáze, rubedo - rudá nebo obětní fáze a albedo - oživující fáze.". Se snícím jsme tyhle fáze práce postupně procházeli. Od fáze beznaděje, nedůvěry, nesmyslnosti všeho, k odkrytí toho, k přijetí, že jeho dětství už nezměníme. Nemůže žádat, aby mu svět narovnal jeho bolest z dětství. Život mu nic nedluží a dostane od života jenom to, co do něj vloží. Tady jsme zůstali v zajetí animy, která je náročná a ovládá snícího. Snící zatím chce brát, ale postupně se učí dávat. Pracujeme na fázi rubeda. Obětuje své představy o světě. V jeho dalších snech se objevila bílá paní, která je nadějí pro jeho emocionální probuzení a zároveň nástupem fáze albeda. Zesvětlujeme temný aspekt nároků. Prohlubuje svojí objevenou tvořivost. V životě nachází více radosti a rovnováhy. Čeká nás ale dál práce na hledání vlastní modlitby - smyslu života.
Velmi si vážím snícího a jeho pravdivost při práci se snem. Děkuji za svolení to napsat. Abychom sami sebe nalezli, je nutné najít odvahu k odhalení odmítnutých, nepřijatých částí sama sebe. To je cesta jen pro odvážné. Tím dává naději nám všem.
Dobrou noc a hezké sny. Cantadora
