Tento rok je pro mě těžký. Diagnostikovali mi vážnou nemoc, musela jsem podstoupit operaci, rekonvalescence bude dlouhá s dopředu těžko odhadnutelným výsledkem. Věř a víra tvá tě uzdraví. To je moje hůl, o kterou se opírám a která mi pomáhá jít dopředu cestou k lepším zítřkům.
Tak jsem si přála snít sny, které by provázeli moji léčbu, místo toho se budím ráno a nic si nepamatuji. Nepřišel žádný sen, abych si s jeho pomocí uvědomovala, co teď potřebuji dát do pořádku.
Je to totiž jasné i v bdělém stavu: priorita je zdraví. Tak jsem popřemýšlela, jak to bylo se sny, kdy se mi zdáli intenzivně, kdy jich bylo málo a teď žádné. Víme, že se zdají každou noc. Z mé praxe jsem sny zažila jako běžné, transformativní, ohlašující krizi, významné a z mé studnice snů se mi zdály dva-tři "božského původu."
Jak se můj život teď točí kolem zdraví a to se vztahuje k úkolům tak běžným, automatickým, tak pravděpodobně nepotřebuji významné sny z hlubších vrstev lidské existence. Místo snů řeším témata z toho nejběžnějšího světa: trávení, dýchání, vylučování, spánek, bolest, klid na lůžku, jemné brnění, tlak v malé pánvi, strach o sebe..... Sny, které se ke mně do vědomí ani nedostanou, zpracovávají moji každodennost. Ale i v těch nejběžnějších událostech, stejně jako v homeopatii, je vysoce naředěná hloubka naší duše, i z drobných událostí přítomnosti splétáme náš osud.
Jung k tématu symbolů v běžných a významných snech upozorňuje na: "Jde-li o nevýznamné změny stanoviska, nepoužívá sen žádné zjevné mytologické řeči. Místo draka je tu automobil, místo dračího břicha nevlídně vyhlížející sklepní místnost, spiritualizaci
(moje poznámka: místo kostela, svatyně) zastupuje výtah, místo obětního nože je tu injekce, místo mučení namáhavé šplhání nebo obtížný horolezecký výstup."
Čekala jsem, že už nastala doba, kdy se mi budou zdát závažnější sny, protože je takový teď i můj život, ale děje se opak. Jsem konfrontovaná s realitou, kterou občas prožívám jako tíživou a neradostnou.
Takže sny si nepamatuji. V bdělém stavu jsou vzácně chvíle plné krásy a dojetí nad tím, co by jinak zůstalo nepovšimnuté. Najednou vidím život v širších perspektivách. Představuji si, jaký život byl, je a tady bude pořád... Mí blízci půjdou dál a už je nemůžu provázet, neuvidím jaro, podzim, hory, moře, louky a láska ke všemu je v těchto časech ohromující, kde se to bere, tolik lásky k životu ve mně.
Podobné je to s důležitými sny. Takové sny intenzivně ukazují cestu našeho dalšího vývoje, symboly jasně ukazují, jak jsme na tom z hlediska vyšší perspektivy. Důležitý sen nás neutápí v běžných ego-banalitách. Vidíme v něm les a ne jednotlivý strom. Vše do sebe zapadá, naše snová energie nás nutí k dalšímu vývoji. Jak Jung často zdůrazňuje, je to doba symbolů ve snech, mytologie, archetypů. I takové sny se můžou vyjadřovat nám známým jazykem a čerpat z historie našeho osobního života. Důležitý sen je propojován běžnými obrazy s hlubšími mytickými obrazy.
Přichází, aby nás doprovázel na cestě zrání, nachází řešení v konfliktních situacích na křižovatkách života, tlačí nás k objevení chybějících částí, bez kterých nemůžeme růst.
Jaké je jejich načasování? Sleduji na sobě, že to nepřichází v tom čase, kdy si to přeje rozum. Minulé léto jsem měla tři významné sny, uvažuji, že je časem dám na blog, tehdy jsem je vyhodnotila jako transformační a pokorně jsem uznala, že musím počkat, až to nastane.Byla jsem na transformační proces připravena, jen jsem netušila v jaké oblasti se to bude odehrávat, místo a čas a téma byli hádankou. Teď už vím, že transformace si vybrala téma tělo a duše, život a smrt, láska a odcizení. Takže můžu pozorovatelsky říct, že významné sny přicházejí v jiném čase než samotná krize. Vím, že sny, které jsem měla minulé léto mi pomáhají a dávají sílu tím vším projít. Ale teď se chci soustředit na běžnou realitu, vědomý život. Chci se starat o tělo stejně jako o sny.
