bytí samo sebou

 

V den, který nazýváme nejsvatejším dnem roku jsem premýšlela, co se mění Vánoce od Vánoc? A to co jsem nahlédla je tajemné. Blížím se stále víc a víc jemnohmotné podstatě toho, proč vlastně potřebujeme mít ve svém životě takový mimořádný jedinečný den. Vkládáme do něj to nejkrásnější se sebe, ze svého lidství. Od chudých časů, pokory, posvátna, hrůzy, naděje, radosti jsme skončili v dnešních časech konzumu, ve stresu, jak dostát všem nárokům toho, co se od nás očekává. Ale možná už jsou nadosah Vánoce, kdy objevíme to tajemství. Vyskočila jsem z pasti modernity Vánoc už před pár lety. Rozhodla jsem se pro Vánoce, které otevřou "já, které je samo od sebe" bez snahy a v plynutí. Nejsem jeptiška, nevzdala jsem se blízkosti lidí. Už od ráno poslouchám překrásné koledy z Netflixu, jela jsem za blízkými přáteli přes celou Prahu, vypila jsem i pár svařáků s milými lidmi. Ale záměr, který neztrácím ze zřetele; hledat co je pod vším tím vystresovaným konáním kolem Vánoc, zlatými třpytkami, svíčkami, balíčky s dárky, pečením a vařením dobrot mi zůstal. 

Jsem klidná a v srdci Vánoc. Náhodné otevření knihy Chan-šana Básně z ledové hory mi otevřeli před chvílí srdce. Podělím se o báseň 137 s touto předmluvou:

"Ustředním tématem básně je "bytí samo sebou", přirozená spontaneita věcí, ideál, jenž je společný taoizmu i čchanovému buddhizmu. Chan-šan jej vyjadřuje prostřednictvím popisu dějů v přírodě, které se odehrávají bez zjevné příčiny, samy od sebe. Zatímco se básník v meditaci noří do toho "já, které je samo od sebe", procitá ve vnitřním nahlédnutí k jasnému světlu poznání."

137

Místo, kde trávím své dny

je nevýslovně tajemné a skryté

Bez větru - samy sebou šumí popínavé rostliny

bez mlhy - v bambusovém háji stále šero

Co je příčinou klokotání bystřiny?

Sama ze sebe nad horou oblaka vznikají

Když jsem o polednách seděl

ve své horské chatě

až tehdy jsem pochopil, co je sluneční záře.

Krásné a požehnané Vánoce. Cantadora

archetyp prostitutky

 

 Dnes v noci se mi zdál sen, který je důležitý pro můj proces adaptace na současnou realitu. Začíná takto: 

 Jsem se skupinou lidí a jdeme spolu ven. Na ulici se skupinka zastavuje a na něco pobaveně kouká. Přicházím blíž a vidím natáčení porno scénky přímo na ulici. Lidé aplaudují. Moje skupina se přidá,  jednu mladou dívku vyzve režisér, ať se přidá k natáčení skupinového sexu, že jí zaplatí za účast na filmování. Cítím se sama, lidi jsou nadšení, příde mi absurdní se na tom podílet. Ta mladá dívka chce, ať jí napíšu něco hezkého na profil na pornostránky, které jí chce režisér vytvořit. Jsem zničena tím, co se kolem mě odehráva a nemůžu tomu zabránit. Pozoruji, jak lidé už považují porno za další zábavu. 

Budím se s pocitem odcizení od davu lidí. 

Brzo mi dochází, že nejdůležitější poselství snu je nějaká devalvace hodnot a první mě napadl archetyp Prostitutky. V knize od Caroline Myssové: Posvátné smlouvy, věnuje tomuto archetypu čtvrtou kapitolu. Cituji:

"Prostitutka - strážce víry

Prostituce je obecně spojována s prodejem vlastního těla za peníze, ale podle mne se jedná o nejméně významný příklad archetypu Prostitutky. Prostituci se daří nejlépe v drobnostech a v obyčejných, každodenních situacích. Nejvýrazněji se projevuje, když je ohroženo naše přežití. Jejím ústředním tématem je, nakolik jsme se ochotni prodat - svoji morální integritu, intelekt, slovo, tělo, duši - kvůli fyzickému bezpečí. Archetyp Prostitutky rovněž dramaticky ztělesňuje a zkouší moc víry. Máme-li víru, nikdo si nás nemůže koupit.... Lidi, které na své cestě potkáte a donutí vás nahlédnout vaši vlastní Prostitutku, přestavují vaše nejobtížnější vztahy. Označte přesně, z čeho máte strach, zvláště pak ty strachy, které se vás snaží přemluvit k jednání, kde veříte v moc peněz, kde zůstáváte ve špatných vztazích, podvádíte neetickým/nezákonným  způsobemu, děláte kompromisy sám se sebou. 

Jednání pod vlivem archetypu Prostitutky nás konfrontuje se strachy o přežití, bývá často děsivé a ponižující." (úprava textu, zkrácené.)

 Sen na třetí adventní neděli mě donutil uvažovat o tom, jak v současné době víc a víc mluvíme o ohrožení přežití  naší planety a lidstva. Archetyp Prostitutky se tlačí na povrch. I v mém snu. Jsem smutná, když vidím jak se zaprodáváme. Jsme lhostejní vůči nepravostem, bereme jako normální nemorální a nenormální situace, myslíme a jednáme pod vlivem archetypu Prostitutky. 

Máme-li víru, nikdo si nás nemůže koupit.

Hezkou třetí adventní neděli. Děkuji za sen a upomenutí na neochvějnost víry.

 Hezké sny. Cantadora

advent

 

Advent není klid.

Krásný věnec taky ne.

To děláš ty.

Přeji vám všem dobré sny. Cantadora

Pro dnešní den

 Zítra začne první neděle adventní.

Ještě než zapálíme první svíci, přečtu vám báseň od

perského básníka, teologa, právníka a učitele súfizmu Rúmího

Neodvracej pohled.

Dál se dívej na obvázané místo.

Právě tam do tebe vstupuje světlo.

Krásne sny. Cantadora

hra s haiku

24.11.2022

Myslím na podzim

Přišel čas odevzdání

Prázdná lavička.

Vše se spomaluje a ja mám radost, otevřel se čas pro usebrání. Myslím na vše, co  bude zdrojem klidu v dnech, týdnech, kdy neuvidíme sluníčko, kabáty nás budou tížit a chodníky budou kluzké. 

Naši blízcí, práce, která nás baví, příběhy, které inspirují, dobrota na stole, sauna, běžky, hudba, oheň v krbu, milování, dětský smích... tolik drobných radostí kolik lidí. To si všímám teď a pomocí meditace a modliteb pak budu čekat na jaro. Hraju si s haiku už od jara. Radost veliká.

 Hezké sny. Cantadora
 

škola bolesti

 

Slíbila jsem, že budu pokračovat školou bolesti z knihy Setkání s bytostným Já od E. F. Edingera. str.: 37 

"Bolest říká: Pokud chceš někoho učit, musíš si nejprve získat studentovu pozornost. To já umím 

znamenitě.

Jsem hluboká. Kdyby ses mě nebál, byl bys hluboký jako já.

Přicházím ze středu. Mým znamením je bod. Bodnutí uštědřuji kosmickým ostnem.

Kdyby ses mě nebál, žil bys v každém okamžiku stejně hluboce, jako mě zakoušíš.

Jsem velká očišťovatelka. Pouze to podstatné dokáže to moje působení vydržet. Vše ostatní je spáleno.

Jsem tím, kdo stanovuje hodnoty. Všechny hodnoty pocházejí ode mne a od mého partnera, od Smrti.

Jsem bránou k mystériím. Tvoje nejvyšší idea posvátna je mým obrazem. Jsem nejčistším výrazem Nyní. 

Čekám ve skrytu na ty, kterým se nedostává jejich denní dávky života. Pokud není tento elixír 

spotřebován, shromažďuje se a nakonec se ze své malé lahvičky vylije; rozlije svůj příval po lhostejné 

duši.

Jsem andělem, jenž zvěstuje děsivé. Nyní. Čas je plížícím se hadem. Jeho kůže je pokryta drahokamy - 

každý drahokam je jediným Okamžikem."

To jsou slova jednoho pacienta po záchvatu ledvinové koliky. Každý v sobě nosíme svojí dávku bolesti. Nějak se s ní poznat potřebujeme, abychom mohli dál žít v přítomném okamžiku denní dávku života.

Krásné sny. Cantadora

 

Kniha Jóbova s ilustracemi Williama Blakea

 

Od 2020 se stále rychleji aktualizují pradávne příběhy a slova proroků. Tady vybírám z knihy Setkání s bytostným Já od Edwarda F. Edingera: str. 36; citaci z proroka Zachariáše:

"Ani já nebudu mít soucit s obyvateli země, je výrok Hospodinův. Hle, dopustím, aby člověk padl do rukou člověka, do rukou svého krále. Na kusi rozbijí zemi a já ji z jejich rukou nevytrhnu. Pásl jsem tedy ovce určené k zabití, totiž ty nejutištěnější ze stáda. Vzal jsem si dvě hole; jednu jsem nazval "Vlídnost" a druhou jsem nazval "Pouto" a pásl jsem ovce.... Ale ovce se mi znelíbily a nenáviděly mě se stejnou silou. Řekl jsem: "Nebudu vás pást. Co má umřít, ať umře; co má zahynout, ať zahyne; a které zůstanou, ať se požerou navzájem." Vzal jsem svou hůl Vlídnost a zlomil jsem ji na znamení, že ruším svou smlouvu, kterou jsem uzavřel se všemi národy."

Pokračuji v citaci, abychom se dostali k pochopení, co se děje, když se z nevědomí tlačí nahoru dlouho vytěsňované pudové síly až z okraje, impulzy, zneuznané pocity, dlouhodobě ignorované a vytvářející kolektivní stíny.

"V této pasáži vylévá Bůh na lidstvo svoji zlost; znamená to, že primitivní zuřivost v nevědomí se vylévá do vědomé osobnosti a způsobuje války a vražedná napětí.... jde o to, aby já věnovalo pozornost ne-já. Bolest je velkou záhadou existence; je to věčný temný průvodce vnímající bytosti."

 Příšte odcituji prožitek intenzivní fyzické bolesti jednoho pacienta po ledvinové kolice.

A na závěr.

 Jung prohlásil: "Bůh je jméno, jímž označuji všechny ty věci, které mi násilně a bezohledně kříží cestu, již umíněně sleduji, všechny věci, které narušují mé subjektivní náhledy, plány a záměry a mění směr mého života - ať k dobrému, nebo ke špatnému. (Good Housekeeping Magazine, interview prosinec 1961.) Z knihy Setkání s bytostným Já od Edwarda F. Edingera.

 Jsme na cestě nejenom vnějších ale hlavně vnitřních změn.  A kdo ještě ani nezačal a drží se toho starého a tisíckrát neúspěšně odehraného, nechápe, že to staré je pryč; asi bude procházet bolestivou cestou Jóba.

Dnes jsem měla krátky sen: vytesala jsem do skály přípravu pro kvadratúru kruhu. Zatím jsem vysekala čtverec a oddychovala, než budu pokračovat ve vysekávání kruhu. Čtverec byl hotový. Čeká mě další práce. Pocit po probuzení byl "jsem připravená jít dál."

Hezké sny. Cantadora

symbol bílá husa a 613 micvot

sen: Pomáhám zajistit bílé husy pro židovské rodiny. Potřebují je pro svůj důležitý rituál. Vím, že pro ně hraje roli stav, v kterém se nacházím (jakási vnitřní čistota) a navíc mám k husám přístup. Ve snu ještě vidím syrovou husu na pekáči. Potom jedu v autě tunelem. Vedle mě jako spolujezdec je Harry Potter a na zadním sedadle dívka v jeho věku. Najednou celý tunel i světla všech aut v něm zhasnou a já rychle brzdím, držím Harryho a čekám náraz. Ale auto ve tmě zastaví, aniž by k nárazu došlo. V klidu čekám a snažím se ve tmě rozkoukat. Najednou uvidím po pravé ruce výjezd z tunelu a světlo na jeho konci.   

Začnu odkazem z wikipedie:

613 micvot nebo 613 přikázání (hebrejsky תרי״ג מצוות‎, přepsáno jako tarjag micvot, TaRJaG je akronym numerické hodnoty „613“) je koncept židovského náboženství, podle kterého Tóra obsahuje celkem 613 micvot (v hebrejštině: „přikázání“ (pl.), od sg. micva – מִצְוָה‎; od kořene צוה, c-v-h „přikazovat“), které Bůh nařídil Izraeli. Podle Kabaly se duše člověka skládá z 613 částí a pokud se této duši za dobu svého sestoupení na zemi podaří naplnit všech 613 micvot, pak dosáhne věčného pozvednutí.^[1] Oněch 613 přikázání se dělí na 248 „pozitivních přikázání“ (מצוות עשה‎ – micvot ase, např. „cti otce a matku“) a 365 „negativních přikázání“ (מצוות לא תעשה‎ – micvot lo ta'ase, zákazů, např. „nepokradeš“). Každé vykonání „pozitivního přikázání“ je možné chápat jako vykonání dobrého skutku. Dle tradice číslo 248 odpovídá počtu kostí a důležitých orgánů v lidském těle, takže každá část těla může s duší participovat na dodržování a plnění micvot. Naproti tomu 365 odpovídá počtu jednotlivých cév v těle člověka a rovněž počtu dní v roce, které poukazují na to, že po celý rok by se měl člověk vyvarovat porušování zákazů ustavených Bohem.

Podle Talmudu ^[2] biblický verš oznamuje, že Mojžíš přinesl Tóru od Boha židovskému lidu: „Zákonu, který nám přikázal Mojžíš jako odkaz Jákobovu shromáždění.“ (Deuteronomium 33:4) Nicméně jsou dvě přikázání, která Bůh sdělil všem Židům bez prostředníka, a to první dvě z Desatera, protože ta jsou formulována v první osobě. Talmud učí, že numerická hodnota slova Tóra je 611 (ת-400 ו-6 ר-200 ה-5). Těchto Mojžíšových 611 přikázání zkombinovaných se dvěma přímo od Boha dává dohromady číslo 613.

https://cs.wikipedia.org/wiki/613_micvot

Sen mé klientky byl výzvou v tom, že jsem si potřebovala velmi povrchně (jak jinak, jejich studium by trvalo opravdu roky) prostudovat židovské rituály. Trochu mi to pomohlo se na sen napojit. Snící sama pro sen výklad neměla, kromě informace, že se husy kdysi konzumovaly během chanuky. 

Ve snu je důležitá vnitřní čistota snící a asociace z židovské symboliky 613 micvot. Naplnění všech 613 micvot je tématem věčného pozvednutí. V psychologii je to symbol v podobě bytostného Já. Snící pomáhá zajišťovat rodinám pokrm na svátek světel, chanuky, protože je čistou duší. Symbolika bílé husi je v minulosti vnímána v egyptské mytologii jako prapták, který buď naklade vesmírné vejce nebo podle jiných verzí se z nich vylíhne. S husou na začátku stvoření se v mytologii setkáváme často. V čínské mytologii byla divoká husa prostředníkem mezi zemí a nebem. V řecké mytologii byla posvátným zvířetem Afrodíty a byla symbolem lásky, plodnosti, manželské věrnosti a ostražitosti. Dokonce v Římě se používaly k věštění. Snící je sama vnímáná ve snu jako čistá duše. Má přístup k symbolu něčeho božského, co zprostředkovává spojení země s nebem.V druhé části snu se v temnotě taky objevuje světlo. Hary Potter je poznamenán už od narození Voldomertem, ale zároveň je vyvolený k záchraně před nejtemnějším zlem. Hary Potter mu říká pravým jménem a cítí, že jsou propojeni. Ve snu je jejím spolucestujícím. Analogie k její situaci?

Snící v rodině je zdrojem láskyplného propojování, sycení všech členů rodiny. Už několik posledních let její role je vystavena velké zkoušce v podobě separace a individuace. Pro rodinu je to změna v rodinných konstelacích, kde na sebe brala problémy členů rodiny a řešila je za ně. Postupně klientku odvádí od původní rodiny. Dostává se do rozporu se svojí rolí spasitele a zachránce rodiny. Její sny ukazují směr, který má následovat. Zatím je důležité pro ní najít vnitřní klid a vydržet proces odloučení od rodiny, protože její cesta nabrala směr individuace.   

Snící žije duchovní život, její sny mají bohatou symboliku z mytologické oblasti. Zároveň jsou tady symboly husi na pekáči, auta, které sama řídí; ty odkazují  k ukotvení v běžné realitě. Proces probíhá zdárně, sen ji vyzývá k trpělivosti, rovnováze mezi spiritualitou a praktickým životem.

Krásné sny. Cantadora

 

dva přístupy k světu ducha

 

Hajao Kawai: Sny, mýty a pohádky z Japonska.

str. 70-71

"Byli dva budhističtí kněží, Gengjó a Gišó. Vydají se na vestu do Číny, kde chtějí studovat nauku sekty Chua-jen. Jednou, když hledají úkryt před deštěm, přečkají noc v jakési jeskyni. Teprve ráno zjistí, že je to ve skutečnosti hrob. Zůstanou tu i příští noc. Gengjó má sen, ve kterém se zjeví oni (druh démona), aby ho vystrašil. Po probuzení si Genjó uvědomí, že se mu oni zjevil teprve když věděl, že  místo, kde spí, je hrob. Uvědomí si, že snové zjevení zcela závisí na jeho duševním rozpoložení, z čehož vyplývá, že rozhodující faktor představuje tato vnitřní duše, nikoli vnější okolnosti.  Když získá tenhle vhled, rozhodne se v cestě do Číny nepokračovat, ale vrátí se do Koreje, protože nemá cenu hledat pravdu ve vnějším světě.

Po návratu domů Gengjó popíjí víno, chodí do nevěstinců a hraje na hudební nástroje, čímž porušuje předpisy. Nestará se o vnější věci, nýbrž se plně soustředí na vnitřní vývoj. Postupně se z něj stává významný korejský kněz. Říká se, že dokonce divoká zvířata zkrotla, když meditoval. Pak onemocní královna a nikdo ji nedokáže vyléčit. Král si dělá velké starosti, dokonce vyšle do Číny poselstvo , jestli by pro královnu přece jen nebyl nějaký lék. Když je loď na cestě, najednou se z moře někdo vynoří a požádá vyslance, aby jej následoval. Vyslanec je uveden do dračího paláce na dně oceánu. Dračí král mu sdělí, že když bude někdo další schopen lidem kázat podle svatých písem, která vyslanci rád předá, královna se jistě uzdraví. Vyslanec spisy přiveze nazpět svému králi a všechno mu vysvětlí. Král se usilovně snaží najít kněze, který by spisům z dračího paláce rozuměl. Nakonec je předvolán Gengjó. Když se mu úkol podaří, je královna uzdravena."

Příběh kněze Gengjóa reprezentuje cestu sestoupení do nevědomí, hlubin duše, která vede k uzdravení. Nebudu analyzovat, jestli je to příběh úzdravy animy Gengjóa.  Tento přístup odkazuje jak je důležité věnovat pozornost svému duševnímu rozpoložení a neodcizovat se svému běžnému i bytostnému Já. Neméně zajímavá je ale i cesta Gišóa.

"Gišó mezitím pokračuje na své cestě do Číny, i když se Gengjó vrátil domů. Jednoho dne Gišó potká  krásnou mladou  dámu jménem Zenmjó. Je pro ni velmi atraktivní a nakonec mu vyzná svou lásku. On ji odmítne s odůvodněním, že musí dodržovat předpisy pro budhistického kněze. Když jej Zenmjó vyslechne, vzdá se svých nároků a obrátí se na víru. Po dokončení studií se chce Gišó vrátit do Širagi.  Zenmjó se o tom dozví a spěchá do přístavu se s ním rozloučit. Uź ho nezastihne. Vidí jen Gišóovu loď daleko na moři. Hodí do vody svůj dar a doufá, že ten se k němu dostane. To jí však nestačí, nakonec sama skočí do moře a promění se v draka, který provází Gišóovu loď až domů. 

V Širagi se poté snaží Gišó šířit učení sekty Chua-jen. Nedaří se mu získat pozemek, na němž by postavil chrám. Zenmjó se z draka promění v kámen čtyři kilometri dlouhý, který se vznáší ve vzduchu a nahání strach nepřátelským kněžím, takže ti se už neodvažují mu ve stavbě chrámu bránit."

 To je Gišóova cesta dodržující pravidla a řád. Zaměřuje se na přijímání poznání života z vnějších zdrojů. Tvůřcí anima v podobě Zenmjó nejdříve přijímá jeho víru, ale bez lásky muže se proměňuje v studenokrevného draka. Aby její mužský protějšek uskutečnil svů plán zkamení tak, že vyvolává strach. Gišóovi to pomáhá naplnit své cíle a plány. 

Obě cesty jsou známé lidským bytostem; každá cesta reprezentuje jiný aspekt života. Gengjó se vydal na cestu individuace. Gišó zůstal v naplňování kolektivního pádu do nevědomých vzorců, které se opakují po staletí. Historie nám ukazuje, kde a kým byli postupně tyhle kolektivní archetypy narušovány, transformovány. Děje se to u čím dál většího počtu lidí, kteří se nebojí vydat na cestu individuace. 

Snad nám to pomůže, abychom se vrátili do rovnováhy klidu. Dnes to ještě není možné. 

S láskou Cantadora. Hezké sny.  

Bod obratu

 Jak má člověk vědět, že v jeho životě nastal bod obratu? Podle jakých kritérií to člověk pozná? Podle japonského významného psychoanalytika Hajao Kawaie v knize: "Sny, mýty a pohádky z Japonska" je odpověď zřejmá: Následovat džinen.

 Co je džinen? To už tak jednoduché k vyjádření není, ale vypomáhám si stručnou větou z téže samé knihy; Džinen jako spontánní plynutí všeho bytí.  

"Opravdu jedinečný život potřebuje jedinečné body obratu i obecná pravidla. Jak vyplývá z definice, pro tyto body obratu žádná pravidla nejsou, můžeme se ovšem snažit tříbit svou vnímavost k nim, třeba že budeme číst příběhy, jako by šlo o všechno. Těmi příběhy jsou vlastně naše sny, které každý dostáváme darem ze světa, kde neexistují rozdíly, totiž v v džinenu...." Cituji str. 45.

Život kolem nás je v bodě obratu a naše sny jsou toho důkazem. Příště nějaké uveřejním.

S přáním hezkých snů z džinenu.

Cantadora

každodenní potřeby

Jak to je s našimi potřebami? Život je v nás rozvíjí nebo my svými potřebami rozvíjíme život v nás?  Každý to nějak cítí, podle toho, nakolik je v souladu se svými potřebami a životem. Pro mě je jednodušší potřeby praktikovat, abych se cítila, že proud života tak udržuji v rovnováze. Ne každý den všechny a ne  přesně v následujícím pořadí:

 

Každý den pečujme o své potřeby, abychom rozvíjeli život v sobě:

1.   Fyzické potřeby

2.   Citové (svobodné prožívání pocitů bez jejich pokřivování, překrucování, zmrazování, kontrolu nebo mimo kontrolu)

3.   Sociální (trávit čas s lidmi, kteří podporují autenticitu našeho života)

4.   Intelektuální potřeby

5.   Sexuální potřeby

6.   Duchovní potřeby

Čtu teď knihu Pravda od Neila Strausse a tam se na straně 423 autor o potřebách zmiňuje. Vycházím z

pyramidy potřeb podle Maslowa. Strauss se v knize odvolává na svoji terapeutku Lorraine. Ale jde v

 podstatě o stejný zdroj. Píšu o tom taky proto, že knihu Pravda od N. Strausse doporučuji všem

 závislým lidem, všem, kteří tuší, že celoživotně lžou sami sobě a předstírají ostatním, aby vyhověli

 lidem z důvodu strachu. Strachu ze ztráty lásky, uznání, strachu z opuštění, zrady, samoty. Tak pro ně

 bude kniha tvrdou léčbou pravdou. Stojí za to.

Přeji vám krásné sny naplněné zprávami duše. Ať je slyšíme. Cantadora

Santóka piják a poutník

Podzimní haiku od "pijáka a poutníka" Santóky

Nakonec je smutné

být sám -

zvadlá tráva

... a další

 

Nakonec je dobré

být sám -

divoké býlí

 Z výběru japonských haiku Pár much a já 

 Dobré sny. Cantadora 

 

 

Cheiron a mysticizmus

Mýtický příběh o Cheirónovi je aktuální a obecně zajímavý. Proč? Jsme v  podobné pozici Cheiróna, naše zranění jsou zdánlivě nevyléčitelná, opakují se v kruhu. Přidávám odkaz na jeho životní příběh v mytologii.

https://www.postavy.cz/48467-cheiron/

Nebo na wikipedii zadáte jméno Cheirón.

A jak různě se dá Cheirón teď vykládat, když ztrácíme možnost volby, protože události velkých rozměrů se nám prostě dějí, ať se nám líbí nebo ne. Jak na ně odpovíme je už naše volba.

 Na www.najdise.cz jsem se dostala k výkladu Cheiróna v jednotlivých astrologických domech. Tady je výklad Cheiróna na konci 12. domu v horoskopu jednotlivce. 12. dom je domem podvědomí. Zajímavé je podívat se, co se ale může dít v kolektivním podvědomí mas. Něco z toho totiž prožívají nejenom jednotlivci s tímto aspektem, ale i skupiny.

"Přítomnost Cheirónu ve dvanáctém domě značí potenciál vkročit do kosmického prostoru a hluboko do mysticismu.
Jedinci s Cheirónem ve dvanáctém domě mají tendenci odevzdávat svou svobodnou vůli učitelům, protože jejich brzy získané vyšší vědomí není z tohoto světa. Tito lidé se proto často uzavírají do neptuniánské izolace, aby zde naslouchali hudbě sfér, a ezoteričtí učitelé je velmi přitahují. Prací astrologa zde je vysvětlit jim, že nemají nikoho následovat, že svobodná vůle je největším darem lidstva a že se mohou od svých učitelů učit, ale nemají jim podléhat. Pokud toto dokáží, tak se sami stanou mistrovskými učiteli, kteří povedou své žáky po cestě k moudrosti.
Krize ovládnutí Neptuna je poslední zkouškou. Neptun nás může pozvednout k našemu nejvyššímu potenciálu, ale také může rozptýlit vůli v okamžiku, kdy je pravá esence jedince připravena k vtělení. Neptun silně ovlivňuje astrální neboli emocionální tělo. Chris Griscom učí, že funkce emocionálního těla vibrují na nejnižší úrovni, protože myšlenkové a tělesné úrovně jsou příliš úzce spjaty s tímto dlouhým obdobím racionalismu. Má pravdu. Právě se nacházíme v posledních fázích věku Ryb a v této době se znovu vynořují všechny starodávné techniky, které měly co do činění s iniciací. Tato pradávná učení jsou plná moudrosti, přetékají esoterismem, ale jsou minulostí. Jsou posledním háčkem, který nás táhne zpět. Na to si musíme dát pozor. Největší nebezpečí tkví právě v přetíženosti emocí. S tím, jak se blížíme k Vodnáři, se naše vibrace zrychlují a přetížení emocemi je čím dál nebezpečnější. Může způsobit nerovnováhu a nemoc.
Klíčem k pochopení Cheirónu ve dvanáctém domě je nalezení oblasti, ve které spočívá vyšší oktáva daného jedince - je v šestém domě. Jakmile je identifikováno mystické spojení, zaměřte se na problémová místa horoskopu. Tito lidé přišli, aby naplnili vyšší účel, a obvykle mají v horoskopu celá soukolí kvadrátů, konjunkcí a kvintilů, které je pohánějí neobvyklou rychlostí.
Až Neptuna ovládne Cheirónův pragmatizmus a závoj astrálních zmatků se zvedne, mohou se otevřít brány Vodnáře."

Taky úhel pohledu. Dobré sny. Cantadora

 

odskok do Fiskarda

Fotku jsem pořídila při jízdě autobusem do Fiskarda ve čtvrtek. Až večer jsem si všimla, že moře má v sobě kromě mnoha odstínu modři navíc čínsky znak TAO. Dívám se na fotku ráda, považuji ji za obraz synchronicity. Ano, to nám chybí nejvíc. Vědomí rovnováhy. Tlak z mnoha stran, který nosíme teď v sobě, v rodině, krajině, ekonomice, přírodě, ve světě nelze ignorovat. A tak se opírám o sílu přítomného okamžiku. Lepší obrázek pořízený cestou jsem nemohla potkat. Laskám tě moře. 

Hezké sny. Cantadora

historie každý den

Historie se píše v přímém přenosu. Každý den nějaká významná zpráva. Umřela královna Alžběta, skončila éra alžbětínská. Připoměli jsme si výročí 11. září v NY. Naše malé životy se prolínají s prelomovými událostmi. Každý to hodnotí nějak, vidí v tom i svůj příběh. Se mnou silně rezonuje pocit tlaku na kolektivní nevědomí. Nepodlehnout, ukotvit se v zdroji Self. Čerpat z čisté studánky životadárné energie. Kdysi jsem měla sen, v kterém jsem s procesí šla vesnicí a cílem byla oslava života u studánky s křišťálově čistou vodou. Když sme se k ní blížili, měnila voda barvu z tyrkysové na černou. Když sme k vodě dorazili, už byla černá. Lidé zoufale plakali, naříkali beznadějí. Ve mě se nahromadil vztek a touha to nenechat být. Křičela jsem, že to tak nenechám.

 V dějinách se nejednou kolektivnímu nevědomí podvolilo obrovské množství lidí. Vnímám, že současný tlak na nevědomí je zkouškou  pro transformaci a individuaci mas. Kromě tlaku z nevědomí, který sílí, je tady i šance na růst kolektivního vědomí. Je šance na změnu. Ano, bolí to, ale všechnu tu individuační práci je potřeba převést do praktických kroků, k propojení nás všech. 

Nevíme co se popravdě děje, vzrůstají úzkosti, hněv, strach, chaos, tlak na podrobení se něčí vůli zvenčí. Vše už tady bylo. Takže udělat krok jinak je "sice malý krok pro člověka, ale veliký pro lidstvo." A ten krok je být naprosto pravdivý. Vše si ověřovat, vydržet cizí nebo neznámé pocity tlačící se nahoru a integrovat proces bolesti růstu. Neutíkat před tím, nehledat rychlá a bezbolestná řešení. Věřím v to dobré v nás. 

 Hezký den. Královna Alžběta II. mi bude chybět.

Ať se vám zdají dobré sny. Cantadora

 

Září

 

Září záři. Děti jdou do školy, rodiče jsou ve stresu z nálože povinností, které prázdniny na chvíli rozředili a život se zpomalil. Taky se v září zavazujeme vstupem do kroužků, koupi abonementek a jiného plánovaného propojování do skupin, že budeme ctít pravidelnost, která uklidňuje i znervózňuje zároveň. Čekáme na babí léto, zlatý podzim, přesun do domu. Začíname ve velkém zbírat plody své práce ze zahrad a jiných činností, které nás od jara těšili.

Ve Vltavě se mihnul kolem Náplavky plavec, který měl radost z toho, co dělal. Rozhodl se, nesnil, ale vstoupil do celkem znečistené vody. Věděl co dělá a plaval. Úžasný pocit. Vyvolal ve mě sounáležitost na symbolické rovině. Taky vstupuji do nečistých vod a plavu skrze vše, co se vynoří. Abych pak vyšla na břeh a viděla svět očima dítěte. Radostně a s nadějí. 

A to přeji nám všem při vstupu do zářícího září. 

S láskou Cantadora

P.S. Silné a zdravé sny přeji všem snícím. Hezké plavání v proudu života.

pár vzpomínek na léto

Údiv nad barvami moře.
 

Jak přátelství dokáže zahřát u srdce.

Jak nádhera rána a večera vlévají radost do žil.

Jak moře inspiruje k psaní haiku. 

 

Loď klouže lehce,

s větrem jsem zadobře.

Strach pomine.

Hezké sny. Cantadora

komplex okupace

 Blíží se 21.8., výročí okupace. Bylo mi jedenáct, když jsem se probudila a máma nám dětem řekla památnou větu: "Děti,  bude válka." 

Nakonec to tak nebylo,  místo války sme zažili okupaci, která trvala dlouhé roky. Až do odsunu sovětských vojsk 30. 6. 1991. Kdo žil v té době chápe, že jsme nerozlišovali národnosti, protože součástí okupačných vojsk byli vojáci z různych republik SSSR. 

Netušila jsem, jak to zasáhlo moji dětskou duši. Má to důsledky. Ovládá mě teď komplex okupace, pocity úzkosti a strachu, které jsem jako dítě odštěpila.

Už pár měsíců léčim nedůvěru k lidem, kteří neudělali nic, aby se postavili za naši zemi. Lidi z bývalého Sovětského svazu, kteří už zapoměli, že byli součásti společenství, i když se rozpadlo, ale nesmylo zodpovědnost za lhostejnost. Za nezájem a lhostejnost, s kterou nechali, ať žijeme a vyrůstáme za přítomnosti lidí, které jsme k nám nepozvali. Přišli sem a chovali se jakoby jim naše země patřila. Některé věci se mi vrací a jakoby se opakovali.

Jsem vděčná za evropanství, směr kterým jsem se vydali. Za NATO, kam patříme. Jsme vděčná za mírnou a laskavou povahu našich lidí, humor, kterým zvládáme mnohé krize. Za to že dodržujeme základní pravidla slušnosti, máme v sobě soucit a cit pro spravedlnost. Za to, že jsme civilizovaní a problémy řešíme domlouváním a smlouvami, které dodržujeme. 

Vím, že jednou poléčím svoji historickou paměť, cizí lidé neovládnou náš život. Stojíme před změnami paradigmatu, v kterém řešení konfliktů válkami jednou skončí v propadlišti dějin. Člověk může změnit svoji agresi a transformovat na spolupráci. Velmi potřebujeme jako lidi vyrůst. Ale růst bolí. Občas velmi.

 S láskou a nadějí přeji dobrou noc. Hezké sny. Cantadora

Překladatel Antonín Líman a milovník haiku

 

Úžasný pan profesor Antonín Líman (víc se o něm dozvíte  z vyhledávače, když zadáte jeho jméno) přeložil výběr z japonských haiku v knize Pár much a já. A je to pravý milovník haiku.

Už samotný úvod knihy je plný pokladů (dále volná citace z úvodu knihy).

Teď už vím, díky prostému vysvětlení pana profesora v úvodu knihy, co je to go-šiči-go, kigo, kiredži, wabi, sabi, hosomi, karumi, šibumi. Co ta slova znamenají? Stručně shrnu z knihy A. Límana Pár much a já :

"- go-šiči-go je klasický japonský slabičný rytmus (5-7-5) překládaný volně, spolehnutí spíš na přirozenou zámlku.

- kiredži (slovo-řež) je vlastně pomlčka za slovem či důraz na něj.

- kigo je významově sezónní slovo (u nás by to bylo napr.: šeřík odkazuje k jaru....)

- wabi znamená patinu, omšelost, kouzlo zabydlenosti a ohmatanosti, jakési oduševnění věcí nánosem času: "Vůně chryzantém a ve starém  městě Nara plno staroušků buddhů."

- sabi (stesk, samota, osamění) vyjadřuje melancholii filozofického odstupu, samotu, nikoliv ve smyslu zoufalého mladického pocitu opuštěnosti, ale naopak sladkou samotu, ve které člověk může naslouchat hlasu vlastního nitra a zpěvu věškerenstva.

- hosomi - anglicky se hosomi překládá jako slenderness neboli štíhlost - básnička musí mít švih a být štíhlá. Cesta k poznání je úzká a velká, těžká, tučná slova jsou mu na překážku.

- karumi - lehkost; "Jedné noci poctil mě svou návštěvou zloděj a vzal s sebou rok."

- šibumi - snad nejtěžší tvůrčí princip, oceňuje se zvláštní svíravá sladkost jako život sám: sladkost jen náznakem a vždycky nerozlučně spojená s trpkostí, příkladem šibumi jsou v knize Pár much a já pozdní verše Santókovy: "Mé srdce je znavené a hory i moře tak krásné."Anebo: "Konečně pravý žebrák - už mám jen ručník.

Pozdější básnící haiku tyto principy uvolnili a přizpůsobili si haiku svému tvůrčímu naturelu." 

Krásné sny.

 Cantadora

 

Nansenův kruh

Dnes chci představit obraz s zenovým výjevem Nansenův kruh z výstavy Zenga.

Mistři Nansen, |Kisó a Majoku se zastavili na cestě za proslulým mistrem Čúem. Nansen nakreslil na zem holí kruh a prohlásil: "Až mi řeknete, co to je, budeme pokračovat." Kisó se posadil do kruhu a Majoku reagoval poklonou. Nansen opáčil: "Tak tedy pokračovat nebudeme." 

Malba je tedy vlastně výzvou k individuálnímu řešení podstaty zenového kruhu. 

Přeji hezké léto, nepokračujme. Je čas se zastavit a hledat individuální řešení všeho, co je potřeba. Správná otázka zní: "A co je potřeba?"

Hezké sny. Cantadora
 

příběh ducha o hlemýžďovi

Hora Fudži a hlemýžď

napsal Teššú Kóho

Je-li duch jedno s tělem,

vše je možné.

Usmyslí-li si hlemýžď vylézt na Fudži,

jistě tak učiní.

 obraz Jamakoa Teššú