Protože se každý den mluví (ten kdo má i nemá co říct) o válce, moje duše prahne psát slovo MÍR.... mír, mír, mír, mír, mír, mír..... vyvažovat energii, která se chce rozpínat...
Tohle chce agresor, válečník a vrah. Aby se o válce mluvilo, potřebuje sytit svoji potřebu šířit strach, kterým je sám do poslední buňky svého těla nakažený. Jeho strach je nevědomý, potlačený, prošel konverzí a popřením. A máme jeho strach cítit za něj my.
Ale takto to být nemusí. Odhalme masku patologie války. Nemusíme se nakazit, vždyť jsme prošli cvičně dlouhou kovidovou zkušeností, víme jaká opatření pomáhají. Nebylo to dokonalé, ale zvládli jsme to. Nenechme staré vzorce lidstva propuknout, aby zničili planetu.
Lidstvo jako takové potřebuje vyrůst.
Ne skrze válku, je čas objevovat nové cesty léčení duše lidstva.
Je to těžké, ale právě teď aktivujme svoji touhu žít v lásce a míru beze strachu.
Ať se bojí ti, kdo jsou válkou posedlí, jejich existenci nepotřebujeme, poradíme si se životem pomalými kroky k naší vlastní sebeúzdravě.
Make love not war.
Hezké sny. Cantadora
