instantní moudrost aneb papouškování

Zkušenost, která byla nejdřív občasná se postupně proměňuje v častou, až jsem se rozhodla zvědomit jev, který vnímám. S lidmi mluvím a slyším často dobré myšlenky. Ale pak s lidmi nejenom mluvím, ale i něco prožívám a moudré věty, které jsem přisuzovala lidem, kteří je z úst vypouští, vidím hloupost v jednání.
Dělá to facebook? Konzumní doba?  Lidé si přeposílají různé instantní moudro a schovávají se za to. Pak ale vylezou z virtuální reality a proměňují se v sebe sama, bez vnitřního prožitku slov, kterými se ohání. Cítím se jako na pískovišti, kde děti vzájemně mluví jazykem svých rodičů bez toho, aby tušili o čem mluví.  Děti papouškují mnohé "z citlivých údajů rodinných dramat."  Svá prohlášení z úst sladkých ratolestí vyzní obnaženě a občas se rodič stydí, když je se sebou konfrontován na herním poli potomků. A tak vnímám i tu poletující instantní moudrost. Oháníme se hlubokými pravdami a nežijeme to. Nedotýká se nás to, jsem jako děti na pískovišti.
A tak kolem nás roste energie papoušků virtuálních. 1. apríl. Dobrou noc a hezké sny. Cantadora

Wang An-š ze Zpěvů staré Číny

Wang An-š
To vítr zahání jaro

Větérku jarní
jarních dní,
mazlivý hebký,
laskavý!
Větříčku jarní
jarních dní, divoký vetře toulavý!

Nebýti tebe, za jarních dní
první květ kdo by
rozdýchal?
Nebýti tebe,
větře zlý,
kdo by svál
poslední -
a odnes tak dnešní jaro?

Moudré sny přeji. Cantadora

prázné sítě a sen

Mám období, že se mi ráno sny nevybavují. Proto každý sen , který mi v paměti uvízne vážím cenou zlata. Co se děje tam dole, tvoří se tam vnevědomí skrytý pohyb? Až dozraje, tak to znovu pochopím? Cítím se jak rybář, který ráno vyrazí na moře a v síti mu neuvíznou žádné ryby. Vrací se bez úlovku a ten den bude bez jídla. Proto vítám sny jiných, kde jsou ukryté poklady, ty teď můžou vést i můj život a sytit moji duši. Zajímám se aktuálně o symboly zvířat, které souvisí s naší instinktivní podstatou. Stejně jako jaro. I v nevědomí se začnou mnohé procesy , které se odehrávali tam dole celou zimu vynořovat a projevovat venku. Věřím, že to bude konstruktivní a tvůrčí látka.
Včera jsem koupila petrklíče, dala je na venkovní dvůr na poličku, kde celou zimu stáli tři lampičky se svíčkami jako symbol pro brzkou tmu. Kytičky jsou žluté, až zrak přechází.... tolik radosti, když člověk nese odpadky do popelnice.
Přeji hodně snů. Dobrou noc. Cantadora

ptačí svět

Už je to ve vzduchu, blíží se jaro.
Taky jsou ve vzduchu ptáci, naši stálí obyvatelé nebe, teď se už vracejí i stěhovaví ptáci.
Zárověň jsou častým symbolem snů v období transformace vědomí.
Cituji z Psychologie snů od E. Aeppliho: "Ptáci jsou symbolem schopnosti vznášet se volně ve vzduchu a překonávat velké vzdálenosti přes hory, řeky, moře. Člověk naslouchal také jejich zpěvu, pozoroval ptáky v jejich milostných hrách a porovnával jejich chování s chováním člověka. Pták se tak stal sexuálním symbolem, jak je patrné z běžného užívání tohoto výrazu. Ptáci jsou především vzdušní tvorové. Vzduch se odedávna pokládal za živel odpovídající svým charakterem myšlení a duchu. V tomto smyslu jsou ptáci duchovní bytosti, podobající se myšlenkám. Proto objeví-li se v našich snech, znamená to, že se v nás objevuje něco, co přelétá od jednoho stavu psýchy ke druhému. Myšlenky mohou být zpočátku trochu těžkopádné, nesprávně uplatněné, nebo nestačily v hnízdě naší psýchy plně se vylíhnout.....
V mýtech a i snech se vyskytují ptáci, kteří znají mnoha tajemství. Na rameni boha Ódina sedí dva havrani (Myšlenka a Paměť) a našeptávají tomuto toulavému a těkavému bohu do ucha moudrosti. Moudrost nevědomí se váže k bohyni Athéně: sova jako pták vylétající po setmění je proto jejím symbolem. Ptáky ve snech nelze ornitologicky přesně určit, jsou to ptáci. Výjimku tvoří orel, havran, vrabec, páv, holubice nebo slepice...."
 Moje zkušenost je, že naše nevědomí se obohacuje dalšími symboly, které můžou přinášet nové symboly ptáku, spojené s individuálními příběhy snících. Slyšela jsem už sny se symboly labutí, mořských ptáků. Pokaždé dlouho dopředu tyto symboly ptáků připravují snícícho na transformační proměnu. Někdy ale ptáček nepřežije, vypadne z hnízda, zeslábne, zamotá se do sítě, krvácí. Vše odkazuje k nepřipravenosti snícícho ke změně.
Posvátný aspekt ptačího symbolu je ještě důležitější, protože odkazuje do hlubokých vrstev kolektivních archetypů až na úroveň tvoření nových světů v oblasti psyché. V nejednom mýtu sehrávají ptáci zásadní roli při vzniku světa a jeho fungování.
A tak se chci podělit a posílám dál dobré zprávy, že ornitologové chrání naše ptačí nebe a pro tento rok zvolili ptákem roku  Datla černého (dryocoptus martius).
 A tady je o něm povídání.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Datel_%C4%8Dern%C3%BD



Dobrou noc. Dreamcantadora

třetí stěhování

Zaujalo mně na ČRo  povídání odborníka o virtuálním světě. Podle všeho se stěhujeme po třetí v historii. Po prvé z jeskyň na pole, kde jsme si začali pěstovat jídlo místo lovení potravy;  po druhé z vesnic do měst v průběhu průmyslové revoluce a teď se stěhujeme na virtuální prostor.
 Jestli to uděláme všichni a dáme se tím podmanit, začneme naplňovat myšlenku matrixu, i když se to teď zdá lákavé dobrodružství.  Co se stane s lidmi, kteří se tam neodstěhují? Budu se tedy pozorovat, doufám že to nebude stejně těžké jako pro zemědělce v období průmyslové revoluce a pro lovce po vyhynutí mamutů:-). Ale tento blog je taky ve virtuálním prostoru a necítím se přestěhovaná, protože sedím tady, piji čaj a  je mi dobře. Zavřu počítač, vezmu si tepláky a půjdu si zacvičit mezi lidi.
MEZI LIDI. To je úlevný pocit. Hezké sny. Cantadora

dnes mám narozeniny/žít šťastně

Dnes slavím přechodový věk. 60 let; není to už dospělost, ale dveře do stárnutí. Co vše budu dostávat od života, abych tento věk mohla kultivovat? Tady je první radostné poselství od indiánů. Čtěte (ve slovenštině):

Stará indiánska kultúra ponúka konkrétny návod na to, ako žiť šťastne a zbaviť sa večného pocitu nespokojnosti.

„Neexistuje horší a lepší. Každý vie presne toľko, koľko potrebuje."
Malé indiánske deti nikto neporovnáva a ani nesúdi. Každému dieťaťu je dožičený individuálny prístup. Keď sa jeden nevie naučiť istú činnosť tak rýchlo ako ostatní, necíti sa preto menejcenne.
V knihe indiánskych múdrostí sa píše: „Naši učitelia, starí otcovia a otcovia, mali s nami trpezlivosť. Nikdy nepremeškali príležitosť pochváliť dobrý výkon, no vyvarovali sa povedať čo i len slovo, ktoré by iného, nie tak rýchleho chlapca mohlo demotivovať. Keď nejaký chlapec zlyhá, alebo nezvláda úlohu, venuje sa mu dvojnásobok pozornosti, kým skutočne nedosiahne vrchol svojich možností."

"Som tvoje druhé ja"
To je najkrajšia myšlienka, ktorá vytvára základ šťastného spolužitia a tým je viera v jednotu. Indiáni veria, že všetko, čo je s nimi na svete, je s nimi prepojené a tvorí jeden celok. Keďže všetky rastliny, zvieratá, ale aj ľudia vyšli z rovnakej Zeme, vnímajú ich ako svojich príbuzných. Takýto pozdrav predurčuje každý ďalší čin na to, aby vychádzal zo vzájomného rešpektu a úcty.

„Človeče, nekaz si deň zlou myšlienkou. Kým si nažive, každý tvoj deň je šťastný!"
Život je dar. Každý nový deň treba vnímať ako dar a jedinečnú príležitosť pre nový zážitok. Naozaj šťastný človek sa teší, keď niečo má, ale aj keď niečo nemá." Nie je treba sa teda zbavovať majetku, ale pocitu závislosti, ktorý k nemu prechovávame. Toltécka filozofia vraví, že ak sa človek zbaví takýchto umelých väzieb, oslobodí sa a stane sa šťastným.
Ak práve nemáte toľko peňazí alebo krásy, po akej túžite a ste z toho nešťastní, nechali ste sa, podľa Toltékov, chytiť do pasce. Šťastie je tu a teraz. Začnite robiť to, čo vás teší a nečakajte na lepšiu príležitosť. Zmysel života je život! Tak prestaňte prežívať a začnite žiť

„Bolesť znamená rast. Niet dôvodu na paniku."
Indián radí: „Bolesť nie je ani dobrá ani zlá. Bolesť patrí k životu. Keď sa všemožným spôsobom vyhýbame bolesti, uzatvárame sa tak pred životom a bránime nášmu duchovnému rastu." Pojem bolesť je v civilizovanom svete zastretý rúškom čiernej. Bolesť je zlá a za každú cenu sa jej treba vyhnúť. Keď nás bolí hlava, siahneme po tabletkách, keď nás bolí srdce, tak z času na čas aj po alkohole. Bolesť nás pritom upozorňuje na nevyriešené veci, ktoré si pýtajú našu pozornosť. Možno indikuje bolesť hlavy príliš vysoké pracovné nasadenie, a treba si oddýchnuť. Možno bolesť srdca poukazuje na problémy s partnerom, a treba ich vyriešiť. Možno si poviete: Nie je to také jednoduché, veď veľa vecí zmeniť nedokážeme! To je pravda. Množstvo vecí treba len prijať a zvoliť k nim ten správny prístup.
Ak prepracovaný človek zistí, že nielen prácou je živý, pochopí svoju bolesť a tá postupne vymizne. Ak opustíme partnera, ktorý nás trápi, pochopíme, že si zaslúžime niečo lepšie a srdce prestane bolieť. Takto vnímajú Indiáni zmysel bolesti. Pátrajú po jej pravej príčine a riešia ju okrem telesnej aj na duchovnej úrovni. Ak pochopíme, prečo bolesť vzniká, splní si tak svoju úlohu nositeľky informácie a odíde. Ak sme vyriešili príčinu, bolesť sa odplaví a zanechá nás zase o niečo múdrejšími.

„Ste hlavným hrdinom svojho príbehu."
U nás sa zvykne hovoriť, že sme sami strojcom svojho šťastia. V indiánskej kultúre sa týmto slovám verí takmer stopercentne. Pôvodní indiáni „Toltékovia" život vnímajú ako umelecké dielo, ktoré si sami neustále vytvárajú svojimi myšlienkami a slovami. Je nutné upierať svoju pozornosť len na to pekné a príjemné. Nebudete dlho čakať a naozaj sa objaví prvá nádherná scéna.

„Biely človek má možno hodiny. No my indiáni máme čas!"
V živote dospelého človeka príde z času načas prekážka, alebo problém. Najväčším však nie je strata práce, choroba alebo iná zlá správa. Najvážnejším ľudským zlyhaním býva, keď sa volanie duše stratí pod podobou, ktorú nazývame „civilizovaný človek". Ak neustále uprednostňujeme povinnosti a spoločensky konformné role pred prirodzenosťou a ozajstnými životnými radosťami, práve to vyústi do veľkých a bolestivých zmien. Aby si človek zachoval zdravie a šťastie, mal by robiť veci, ktoré vychádzajú z jeho srdca a vyjadrujú skutočné hodnoty. Na prirodzené ľudské potreby a každodenné bytie však akoby nezostáva čas. Aj tu nám môžu byť Indiáni veľkým vzorom. Skúsme aj my, aspoň občas, vymeniť hodiny za čas...

Zdroj: horoskopy-lifestyle.sk, Autor: Katarína Mikulová


Šťastné narozeniny. 
Cantadora

my a projekce na druhého

Projekce patří mezi nejběžnější obranné mechanizmy. Ve vztazích lidí vyvolávají nejvíc nedorozumění, často končící konflikty a  situacemi, které nemají nic společného s realitou.  Abych to mohla hezky popsat, tady je část snu vztahující se k obranému mechanizmu projekce. Sen:
... Martina se chová čím dál divněji, asi je opilá. Kdy se opila, vůbec jsem si to nevšimla. Podpírám jí, aby nebudila pohoršení. Ale ona se na mně dívá a říká: "Co děláš? Jsi opilá?" 
Sen pokračuje dál, neuvádím ho v plném rozsahu.
Chci použít tento obraz na pochopení našich mechanizmů projekce.
Když způsob prožívání a chování není dostupný našemu vědomí, projikujeme své pocity na lidi kolem nás jako na projekční plátno. Podobně jako se to odehraje ve snu. Snový symbol ukazuje i na způsob obrany, který má snící  momentálně k dispozici.
 Ve snu se objeví strážník, který napomíná děvčata. V tomto případě to může být nápomocná síla, ta nám chce pomoct, odhalit celý obranný mechanizmus. S pomocí symbolu strážníka se objevuje výzva: Dělej s tím něco. Co nevidíš u sebe, k čemu ti slouží teď kamarádka, aby si si uvědomila co? V snové práci nám to pomůže stáhnout projekci a udělat další krok k zvědomění si pravých pocitů.
V běžném životě je dobré si uvědomit, že mnoho pocitů, které nás dráží na lidech, patří jenom nám samotným. Proto nejlepší si je zamést nejdřív před vlastním prahem. 

Tak dělejme s tím něco, ale začít musíme u sebe. 
Dobrou noc a hezkou práci s projekcemi. Cantadora