sobota 30. dubna 2022

pěstovat cestu a její sílu


"Zakladatel taoizmu Lao-c´ (starý mistr) pěstoval cestu (tao) a její sílu (te). Učil, že člověk se má snažit skrýt a zůstat beze jména. Když viděl upadat království Čou, kde žil po dlouhá léta, opustil zemi... Nikdo neví, kde skončil své dny. Lao-c´ byl mudrc, který toužil žít ve skrytosti." (zkráceno) 

S´-ma Čchien: Zápisky historika

Dnes je Cestou opak skrytosti. Kdo není vidět na sociálních sítich, jakoby nežil. Selfie, reality show, instagram, televize, nejsem schopná vyjmenovat šíři toho, co chce být viděno virtuálně, atd.... vše posiluje zdání lidské existence. Tao teď pracuje ve skrytu. Zatím se toho nezmocnil žádný slavný kouč, aby vyučoval moudrosti nebýt viděn jako cestu k úspěchu, bohatství a slávě. Vlastně je to dobře. Lidé beze jména ve skrytu na cestě posilují cestu. A to je naděje. 

Hezké sny. Cantadora

 

středa 27. dubna 2022

Tao Te Ťing Lao-C


 76. kapitola 

Když se člověk rodí, je slabý a poddajný.

Když umírá, je pevný a silný.

 

Všechno tvorstvo, stromy a rostliny,

 když se rodí, jsou vláčné a křehké.

Když umírají, jsou seschlé a ztvrdlé.

 

Tak to, co je pevné a silné,

směřuje k smrti,

co je slabé a poddajné,

směřuje k životu.

 

To je, proč zbraně, jsou-li příliš mocné,

nepřinášejí vítězství, 

proč stromy, jsou-li příliš zdatné,

neujdou sekyře.

Silné a mohutné má místo dole, 

slabé a poddajné má místo nahoře.  

Potřebuje to vysvětlení?  Vyvarovat se násilí je práce na celý cyklus civilizace. Dokážeme to?

Klidnou noc a moudré sny. Cantadora



čtvrtek 14. dubna 2022

film Poslední vlna

 

Zájemce o sny a filmy, které jsou plné symbolů, snů, chci potěšit tipem na australský film z roku 1977. Jeho název je Poslední vlna. Film má pomalé tempo a vlastně pro běžného diváka možná nudný. Ale kdo se sny pracuje, je to nádhera. Film je plný odkazů na život žitý jako sen a zobrazuje sny, které jsou živější než život. 

 https://www.csfd.cz/film/9564-posledni-vlna/prehled

Přeji krásny a hluboký divácký zážitek.

 Dobrou noc plnou snů. Cantadora

P.S. Podařilo se mi vyfotit z dokumentu Zelená planeta na TV obrazovce záběr; který jsem nazvala Vynořující se sen.

 

 

 

neděle 3. dubna 2022

moje haiku


Koupila jsem si knížku Šálek dál hřeje dlaně, sbírku haiku českých a slovenských autorů. Sama haiku vytvářím někdy i na svém blogu, jenom to nenazývám haiku.

Co to vlastně haiku je? Cituji z obalu knížky: "Haiku je původem japonská básnická miniatura, a často slouží k tomu, abychom ostatním předali svůj postřeh a jedinečný prožitek. Umět se zastavit a/nebo sdílet svůj jedinečný pohled na svět se v poslední době jeví jako čím dál užitečnější dovednost."

 Chci říct, že se to nesmí stát užitečnou dovedností! Takhle přemýšlíme my lidi západní civilizace. V termínech užitečnosti.

To co mě v přítomný moment napadá, klidně na veřejném záchodku, když si čtu vzkazy na zdi, je radost z přítomného okamžiku, napojení na život sám a ten pohled nelze definovat jako užitečná dovednost.

Je to bytostný stav, který má zůstat pocitem, haiku jako fotografie, nahlédnutí do nějaké formy tajemství života, bez jakékoliv kategorizace.

Jak vyjádřuji v haiku co je haiku, já? 

xxx 

 Haiku je

tajemství života -

posílající impulz.

Napojení - to je haiku.  

Haiku má přísná pravidla formy a já jsem je porušila, když nedodržuji tři verše s předem daným počtem slabik (5-7-5). Ale jiná pravidla to splňuje:

Výskyt sezónního slova - času, kdy se text odehrává. Stručností vyjádření až na "kost" větné skladby. Fotografickou formou, plynulostí, bez hodnocení.

A tady je pár haiku z knížky Šálek dál hřeje dlaně:

Nerušeně spí

Odkopaná peřinka

je na dědovi

xxx

Kluci u důlku - 

bojují o skleněnku

jako o život

xxxx 

Půlnoční mše

ruce si podávají

neznámí lidé

xxx

Místo hory Říp

vidím dnes na obzoru

Vancouver Island

xxx

Feťačka z Hořovic

až do Prahy

si maluje obličej

Autori záměrně neuvádím, dohledáte  je ve sbírce  Šálek dál hřeje dlaně. Ať se máte na co těšit.

Pro milovníky tajemství vlastního života.  

Krásné sny. Cantadora

 

čtvrtek 31. března 2022

březnová báseň F-S S. O-D od E.A. Poe


Touto básní se loučím s březnem 2022. 

Děj se co děj, ducha a duši hlídej, moji milí snící......

Edgar Allan Poe 

 F-S S. O-D

(ze zbírky Sen ve snu)

Chceš lásku mít? - pak stůj co stůj

směr srdce hlídej si!

Buď vším, čím jsi a pamatuj,

nebuď ničím, čím nejsi!

Světu tvé něžné chování,

půvab bez marnivosti

budou důvodem k uznání

a láska - povinností.

Sny si hlídej též. S láskou Cantadora

 

středa 23. března 2022

Mýtus o Midasovi


Král Midas aneb Bohatství samo o sobě nepřináší štěstí

Cituji z knihy: Životní cesta v zrcadle mýtů

Liz Green a Juliet Sharman-Burke

str. 154 a 155

"Midas kraloval v Makedonii a oddával se radovánkám. Když byl nemluvně, spatřil někdo na stěne jeho kolébky procesí mravenců. Nesli zrna pšenice a kladli je spícímu nemluvněti mezi rty. Věštci to chápali jako znamení velkého bohatství, které měl získat.

Přesně to se také stalo. Midas byl bohatší než většina lidí, ale přesto chtěl mít ještě více. Jednoho dne se stalo, že měl možnost prokázat službu bohům. Ve své růžové zahradě našel starého satyra Siléna, Dionýsova učitele. Byl opilý a tropil výtržnosti. Midas ho nepokáral, ale pět dní a nocí se o něj vlídně staral. Silénos se mu bohatě odměnil svými opileckými historkami. Později ho král poslal k Dionýsovi. Když se bůh dozvěděl, že Midas byl starému opilci ohleduplným a veselým společníkem, zaradoval se a slíbil mu odměnu dle vlastního výběru.

Midas nazaváhal. "Učiň, prosím, aby se všechno, čeho se dotknu, proměnilo v zlato."

"Nechť se stane!" odvětil bůh a zasmál se způsobem, který se Midovi pranic nelíbil. Král odchvátal, aby vyzkoušel nově získané nadání. Cestou do paláce utrhl Midas ze stromu ratolest - a hle, proměnila se v blyštivé zlato. Radostně zvedl ze země hrst oblázků, a i ty se proměnily ve valouny zlata. Král přímo vtančil do paláce, dotýkal se sloupů a všechny se měnily v ryzí zlato. Dotýkal se všeho nábytku a byl spokojen, když viděl třpitící se výsledek. Celodenní vzrušení a námaha ho nakonec zmohly, král podlehl hladu a únavě a požádal o jídlo. Složící mu přinesli nádobu s vodou, aby si před jídlem omyl ruce, ale voda ztuhla do podoby zlatého ledu. Midas ucítil osten neklidu. Vzpoměl si na Dionýsův smích a zachvěl se. Jeho nadšení se proměnilo v zoufalství ve chvíli, kdy usedl, aby pojedl. Každé chutné sousto se proměnilo v lesklý kov bez chuti. 

Zmučený hladem a žízní vstal od ubohé napodobeniny hodovního stolu a pro jednou záviděl i tomu poslednímu kuchtíkovi, který uždiboval z lákavého jídla. Pohled na rostoucí bohatství nepřinášel králi žádné potěšení. Z pohledu na zlato mu bylo nevolno. Hořce se rozplakal, když k němu přispěchala nejmladší dcera a vzala ho za ruku. V tu chvíli se proměnila ve zlatou sochu. Padla tma a Midas se zhroutil na svou měkkou pohovku. V okamžiku ztvrdla a ztuhla. Midas byl nejbohatší a současně nejbídnější člověk na světě.

Za úsvitu se Midas chvatně vydal za Dionýsem a naléhavě žadonil, aby mu odňal dar, který mu přinesl přepychové utrpení. Dionýsos se skvěle bavil. "Jak často se ukáže, že nejvroucnější lidská přání jsou pošetilá.," pousmál se. Nezapoměl ale, že král Midas byl laskavý k Silénovi, a poradil mu, aby se vykoupal v řece Paktólu. Hladový a žíznivý Midas se rozběhl k řece a zanechával za sebou zlatou stopu. Bez meš kání se vrhl do léčivé vody. V okamžiku, kdy ponořil hlavu pod hladinu, ze sebe smyl nešťastný dar. Ke své nesmírné radosti se zase mohl najíst a napít. Ale písek řeky Paktólu se dodnes třpytí zlatem."

 Touha mít se stala jedinou možnou volbou, kterou Midas znal při lákavé božské nabídce.  Symbolicky je v příběhu zobrazena neschopnost svobodně volit mezi tím: mít a být.    

 Naše schopnost vidět a svobodně se rozhodovat, prožívat obě polarity života jako jsou mít, tak i být vedou k spokojenosti;   uspokojovat základní lidskou potřebu lásky, sounáležitosti, bezpečí, jsou cestou k lidské spokojenosti. Podle mýtu byl Midas jako královské dítě obklopen sloužícími, dvořany nebo věštci. V mýtu nevíme nic o vztahu k rodičům. Mnoho dětí v současnosti nemá pozornost zaměstnaných rodičů zahrnujících děti dárky. Ale nejsou s nimi, nechávají své děti  s vychovateli, chůvami. Pro takové děti je láska záhada. V tom je příběh krále Midase poučný. Až když král Midas proměňuje předměty ve zlato, vidí, jak se mu nedostává základních potřeb jídla, spánku, bezpečí. Dcerku, která ho miluje, promění v neživou sochu. 

Je těžké změnit naše myšlení. A materiální bohatství je cíl většiny lidí v západní civilizaci. Nicméně mýtus o Midasovi je poučný. Zvedá se vědomí lidí, kteří to nejenom chápou, ale snaží se pracovat na potřebách lásky, sounáležitosti a bezpečí doma i v širším kontextu. V dnešní době velmi aktuální. Snad vyděšení běženci budou schopni po překonání šoku z příchodu do cizí země otevřít svá srdce míru a bezpečí, které jim z celého srdce nabízíme. 

Krásné sny přeji. Mír s námi. Cantadora

sobota 12. března 2022

meditace na každý den

 Už od roku 1994 si čas od času čtu a medituji podle knihy M. Scott Pecka Meditace. Že je to moje oblíbená knížka svědčí jak je rozbitá, vypadávají z ní listy, sotva drží pohromadě. Na každý den je tam nějaká myšlenka, na kterou můžu zamířit svoji všímavost. Znovu jsem si ji dala k posteli, abych vstávala a místo zbytečných myšlenek dávala pozornost něčemu dobrému.

 Dnes 12.3. jsem vstávala s větou: Skutečná láska je trvale obohacující zážitek.



Listovala jsem dál a na 14.3. mi souzní věta:

Cesta ke svatosti vede přes dospělost, ne přes rychlé a snadné zkratky. 

 U téhle věty jsem zůstala a zní pro dnešní den jako dobrý průvodce: "Žádné zkratky."

 Děkuji. Přeji hezké sny. Cantadora