Slíbila jsem, že se budu samostatně věnovat termínu Nashova rovnováha. Doporučuji si to nastudovat podrobně. Chci ve vás vzbudit zvědavost, abychom se společně zamysleli nad tématem pout, kterými jsme propojeni jako lidé na celé planetě. V dnešní době je hodně těžké si představit, když na planetě i kolem nás se válčí s principem "bratr bratru je vlkem". Stačí se dívat na válku Rusů a Ukrajinců nebo Izraelců a Palestinců, ale i další a další...
Budu opět citovat z knihy Lynne McTaggartové Pouto, kapitoly 8, Střídání.
"Pro průzkumníky evoluce je život v podstatě hrou. Ačkoliv byla teorie her poprvé použita k prognózování strategie během studené války a potom k charakteristice ekonomického chování, britský evoluční biolog John Maynard Smith si uvědomil její užitečnost, když v roce 1972 predpověděl, které konkurenční stategie pomáhají zvířatům rozmnožovat se a přežít. Teorie her se nyní využívá k modelování situací ve všech společenských vědách i v evoluční biologii.
"Adam Smith řekl, že nejlepšího výsledku se dosáhne, když každý ze skupiny dělá to, co je pro něj nejlepší. Nedokonalé, Nedokonalé!" prohlásil Nash. "Nejlepšího výsledku se dosáhne, když každý ze skupiny dělá to, co je nejlepší pro něj... a pro skupinu." Matematikové po Nashovi pojmenovali základní princip teorie her jako Nashova rovnováha. Jak již název napovídá, teorie her se zabývá složitými hrami, které vyžadují určité rozhodnutí každého zúčastněného. Uveďte někoho do prekérní situace a zjistíte, co udělá. Používá se k modelování stategické interakce - tedy jak jedinec zareaguje na konání druhých, když mu je nabídnuta striktně omezená řada možností a preferovaných výsledků. Tím, že jednotlivce vystavuje určitým společenským dilematům, teorie her v podstatě měří schopnost lidí chovat se slušně.
Nashova rovnováha je uzpůsobená tak, aby fungovala v nespolupracující hře, v níž se každý hráč rozhoduje nezávisle na ostatních. Smyslem Nashovy rovnováhy je však to, že volba, kterou uděláte, by měla záviset na tom, co udělají ostatní. Pro sebe si vyberete co nejlepší pozici na základě toho, co dělají všichni ostatní, a tak všichni dosáhnou rovnováhy, v níž si nikdo nemůže zlepšit svou pozici vzhledem k volbě všech ostatních.
Teď trochu odbočím ke hře "Půjčka za oplátku, "historii hry tady popisovat nebudu. Jejím autorem je Anatol Rapoport, v Rusku narozený profesor matematické psychologie na univerzite v Torontu. Jeho hra má geniální jednoduchou strategii. V prvním kroku hráč spolupracuje se svým soupeřem. V každém dalším kroku hráč jednoduše napodobuje kroky soupeře v předchozí hře - ale pouze v jednom kole. Pokud druhá strana zradí, první hráč zradí v příštím kole. Pokud druhá strana spolupracuje, první hráč pokračuje ve spolupráci až do chvíle, než jeho soupeř změní taktiku a v tom okamžiku tak udělá i první hráč. Sledovat tuto strategii není jednoduché - spolupráce vždy přináší nejlepší výsledek. Rappoportova strategie nenabízí nic jiného, než "fungující pravidlo, použitelné při interakcích ve skutečném životě."
Lindsay Browning ale měla po prostudování strategie hry Půjčka za oplátku určité pochybnosti. Prověřovala hru na desetisíc kol. Všimla si po čase něčeho zvláštního. Hráči s nejvyšším skóre otočili vývoj hry, dosáhli svého, ale pak se přizpůsobili upřednostňované strategii svého partnera. Někdy jeden hráč nechal druhého, aby bylo po jeho v jednom, dvou nebo třech kolech, přičemž mu to potom druhý hráč oplatil ve stejném počtu kol. Jakmile se jeden pár začal střídat náhodně, brzy vyvinul dokonale zkoordinovaný systém, který se nakonec změnil na stabilní štafetu střídání.
Střídání se vyvinulo spontánně samo od sebe jako Nashova rovnováha - není to jen nejlepší stategie pro skupinu, ale také nejlepší strategie pro každého jednotlivce. Musí to být vrozená hnací síla v přírodě, uvažovala Browningová, základní impulz života. Střídání je nejen klíčem ke spolupráci a primární pojítko společnosti, ale také nejvíce evolučně stabilní strategie. Slučuje se to také se silnými křesťanskými sklony Lindsay Browning: "Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim."
Kdy si konečně uvědomíme, že hrajeme nebezpečné hry? Aktuální válečný hluk v daším kroku vystřídá další váleční vřavu? Nebude lépe to zastavit, napravit hrůzy na všech stranách a vědomě žít Nashovu rovnováhu, abychom přežili jako mocní lidé, kteří nejvíce spolupracuji?!
Děkuji za pozornost. Hezké sny. Cantadora
Žádné komentáře:
Okomentovat