Blíží se svátek zamilovaných.
Jak to máme s láskou k našim manželkám, milencům, manželům, milenkám?
Milujeme svého partnera/partnerku. Miluji tě.
Převládá v nás potřeba vazby nebo potřeba se prosadit nezávisle? Sdílíme tyhle potřeby ve stejné míře nebo jsou v nesouladu?
Jak to máme se zážitkem bezpodmínečné lásky? Zažili jsme ji v dětství, náš partner ji zažil taky?
Léčíme si svá emoční poranění a máme upřimnou snahu se to naučit oba? Milujeme se, protože si pomáháme na své cestě. Zrcadlíme se a posilňujeme.
Učí se to jenom jeden z partnerů a druhý obviňuje svět, který mu z jeho pohledu něco dluží? Jsme spolu z jiných důvodu než je strach z opuštění? Zůstáváme spolu navzdory všem potížím, protože potřeba vazby je důležitější?
Chci být sám/a, protože potřebuji si poradit se svým životem sám/sama? Sytím se svojí nezávislostí?
Tak i takto se dá připravovat na svátek zamilovaných - zodpovězením těchto otázek.
Pro mojí kamarádku je její láska muž, který dává teplo lidské dlaně a vitamín s (sex).
Ale jeden znak je určující, láska by nám neměla ubližovat, ať je forma ubližování fyzická nebo psychická.
Žádné komentáře:
Okomentovat