Nic lepšího o penězích a samozřejmě o sexu, lásce jsem zatím nečetla.... kde jinde než u Benjamina Kurase.
...blíží se Valentýn a tak chci trochu posvítit i na téma peněz a sexu v lásce
"protože, když se o nich nemluví, peníze dokáží pod povrchem hlodat a podrýt i tu sebekrásnější lásku s tím sebekrásnějším sexem,
Odlišnost vztahů k penězům má mnoho variant, z nichž nejběžnější jsou tyto:
1. Peníze si nezasloužím, ať se snažím, jak se snažím.
2. Peníze si zasloužím jen každodenní dřinou.
3. Peníze si zasloužím, i když pro to nic nedělám.
4. Peníze jsou vulgární, proto je já jako slušný člověk nesmím mít.
5. Chamtivost je zdravá a čert vem slušné chování.
6. Peníze jsou nutné k udržení slušného života, užitečné jako prostředek k dosažení svobody a pohodlí a příjemné, když je jich hodně, ale nestojí za to kvůli nim dělat, co někomu škodí, co se nesmí, nesluší nebo co nás netěší.
Poslední varianta (Peníze jsou nutné k udržení slušného života, užitečné jako prostředek k dosažení svobody a pohodlí a příjemné, když je jich hodně, ale nestojí za to kvůli nim dělat, co někomu škodí, co se nesmí, nesluší nebo co nás netěší.) je ta nejzdravější, nejpraktičtější a na ní stojí úspěch a široká prosperita demokratického kapitalismu. Z ní vychází hlavní zásada thatcherismu (a racionální ekonomiky), že není možné dlouho utrácet víc, než vyděláváme, a potřebujeme-li si vypůjčit, smí to být jen na něco, co se nám vrátí se ziskem a co budeme snadno splácet. Jen tato varianta, sdílená oběma partnery, dokáže udržet na živu dobře fungující lásku.
Všechny ostatní varianty lásku rdousí. Ve všech z nich totiž jeden partner, ať už vědomě či bezděčně, bude očekávat a žádat od druhého něco, co není fér a co by druhého mohlo poškodit, nebo se na něm stane závislý. A i když k tomu bude druhý partner z lásky ochotný, nemůže to vydržet věčně a bude se muset bránit, nechce-li se nechat sám zničit.
Ta první varianta (Peníze si nezasloužím, ať se snažím, jak se snažím) dokáže dodatečně zruinovat i úspěch už dosažený a od partnera bude očekávat záchranu, k níž ho jeho láska zavazuje.
"protože, když se o nich nemluví, peníze dokáží pod povrchem hlodat a podrýt i tu sebekrásnější lásku s tím sebekrásnějším sexem,
Odlišnost vztahů k penězům má mnoho variant, z nichž nejběžnější jsou tyto:
1. Peníze si nezasloužím, ať se snažím, jak se snažím.
2. Peníze si zasloužím jen každodenní dřinou.
3. Peníze si zasloužím, i když pro to nic nedělám.
4. Peníze jsou vulgární, proto je já jako slušný člověk nesmím mít.
5. Chamtivost je zdravá a čert vem slušné chování.
6. Peníze jsou nutné k udržení slušného života, užitečné jako prostředek k dosažení svobody a pohodlí a příjemné, když je jich hodně, ale nestojí za to kvůli nim dělat, co někomu škodí, co se nesmí, nesluší nebo co nás netěší.
Poslední varianta (Peníze jsou nutné k udržení slušného života, užitečné jako prostředek k dosažení svobody a pohodlí a příjemné, když je jich hodně, ale nestojí za to kvůli nim dělat, co někomu škodí, co se nesmí, nesluší nebo co nás netěší.) je ta nejzdravější, nejpraktičtější a na ní stojí úspěch a široká prosperita demokratického kapitalismu. Z ní vychází hlavní zásada thatcherismu (a racionální ekonomiky), že není možné dlouho utrácet víc, než vyděláváme, a potřebujeme-li si vypůjčit, smí to být jen na něco, co se nám vrátí se ziskem a co budeme snadno splácet. Jen tato varianta, sdílená oběma partnery, dokáže udržet na živu dobře fungující lásku.
Všechny ostatní varianty lásku rdousí. Ve všech z nich totiž jeden partner, ať už vědomě či bezděčně, bude očekávat a žádat od druhého něco, co není fér a co by druhého mohlo poškodit, nebo se na něm stane závislý. A i když k tomu bude druhý partner z lásky ochotný, nemůže to vydržet věčně a bude se muset bránit, nechce-li se nechat sám zničit.
Ta první varianta (Peníze si nezasloužím, ať se snažím, jak se snažím) dokáže dodatečně zruinovat i úspěch už dosažený a od partnera bude očekávat záchranu, k níž ho jeho láska zavazuje.
Ta druhá (Peníze si zasloužím jen každodenní dřinou.) dokáže partnera ubít přílišnými nároky nebo vytlačit na okraj vlastního workoholického života.
Ta třetí (Peníze si zasloužím, i když pro to nic nedělám) bude partnera vyžírat.
Ta čtvrtá (Peníze jsou vulgární, proto je já jako slušný člověk nesmím mít) bude pokládat za spravedlivé prosperujícího partnera zneužívat (na ní, mimochodem, stojí celá filosofie komunismu).
Ta pátá (Chamtivost je zdravá a čert vem slušné chování.) se bude chovat chamtivě i vůči partnerovi – ne-li vůči jeho penězům, tak k jeho lásce, službě a loajalitě.
Jak zachovat tao lásky a peněz?
Lásku s penězi nemíchat. Nečekat lásku (a sex) výměnou za peníze (služby, práci, zboží) a nečekat peníze (služby, práci, zboží) výměnou za lásku. Nemluvit o lásce, když se řeší peníze, a nemluvit o penězích, když se řeší láska. Jinak se z lásky a sexu stane obchodní transakce. Ta funguje jen v předmoderních vztazích, kdy jeden dával všechny peníze, druhý všechnu péči."
Jak zachovat tao lásky a peněz?
Lásku s penězi nemíchat. Nečekat lásku (a sex) výměnou za peníze (služby, práci, zboží) a nečekat peníze (služby, práci, zboží) výměnou za lásku. Nemluvit o lásce, když se řeší peníze, a nemluvit o penězích, když se řeší láska. Jinak se z lásky a sexu stane obchodní transakce. Ta funguje jen v předmoderních vztazích, kdy jeden dával všechny peníze, druhý všechnu péči."
Haha, tohle mě pobavilo. Jen mám pocit, že si pan Kuras spletl do které kategorie že patří thatcherismus a demokratický kapitalismus. Ale možná, když nás neoliberalismus tak zklamal v ekonomice, třeba bude míň škodit, když ho odkážeme jen do oblasti mezilidských vztahů.
OdpovědětVymazatPeníze a vztahy se nedají oddělovat do oblasti ekonomiky nebo mezilidskych vztahů. Vše se propojuje a pan Kuras vtipně a taoisticky píše o věcech,které vidí právě v širších souvislostech než oddělené teorie.
OdpovědětVymazat