snění je mystický zdroj reality 2.

Koncem roku 2008 jsem psala o knížce Techniky snění v bdělém stavu od Arnolda Mindella. Není to zrovna kniha pro začátečníky, která by člověka inspirovala k práci se sny.

Sám Mindell ušel kus cesty od jednoduššího vidění snů a přešel obrazně řečeno od mechaniky ke kvantové fyzice vidění snů - od výkladu snů k 24 hodinovému bdělému snění.

Čtu tuto knihu skoro jako slabikář, pomalu, procvičuji si stránky a někdy se mi dál ani nechce nebo nemůžu... jak se říká: moje hlava nebere. Stejně jako když jsem v abecedě došla k písmenu F a bylo tak pokroucené a mátl mně ten pohyb malého uzlu, který zavázal písmenku f nožičku. Až když jsem to zvládla, tak jsem mohla jít dál.

Teď se nořím do práce nad níže uvedenou pasáží a pocity jako při písmenku F jsou tady. A navíc vnímám, že můj pohled na život toto pozmění a já už nebudu stejná jako dřív. Je to, jako když zjistíte, že země je koule, tak země už nebude placatá i když pořád chodíte po rovině. V mysli už vidíte tu země-kouli a a ne placku, na kterou se dívají vaše oči.

A tady je ta pasáž:

...." Práce se signály, jevy a částmi zjevné reality je v psychologii a fyzice užitečná, avšak, když budeme zaměřeni pouze na části, mnoho události zůstane zahaleno tajemstvím. Například synchronicitu nelze snadno rozbít na jednotlivé části. Když probíhá několik jevů současně, můžeme například říci, kdo na koho myslel jako první? Byli jste to vy, kdo první myslel na mne, nebo jsem to byl já, kdo myslel první na vás? Jedním z důvodů nedorozumění je to, že pojmy "já" a "ty" jsou postoje zjevné reality. Právě tak, jako jsou ve zjevné realitě "já" a "ty" pouhým přiblížením ke smyslové zkušenosti, rozpadá se v kvantově fyzice koncepce částí a částic.

Na subatomární úrovně je znám Bellův postulát, kdy teorie částic selhává. Bylo zjištěno, že jedna elementární částice se spojí se svým dvojčetem bez ohledu na to, kde právě se v prostoru a čase vyskytují. K jejich vzájemnému spojení dochází bez ohledu na místo a čas jejich výskytu.

Stejně tak, synchronicita, současný průběh několika dějů, spojuje objekty, jako jsem třeba já a vy, ve Snění, ve smyslové, nelokální říši. Lidé, kteří vůči sobě mají vztah, jsou spojeni stále, za všech okolností, v dobrém i ve zlém! Všechny věci jsou spojeny, jen si toho nejsme vždy vědomi."....

Takže naše práce se sny probíhá ve smyslové, nelokální říši a zároveň jsme v místnosti v Maitrei.

Tak toto mi mimo jiné říká kniha A. Mindella. Tak ahoj

sen ze semináře

Na semináři sme pracovali s snem snícího Y.:

"Jsem někde na těsném okraji Prahy – něco jako Radotín. Jsem ještě s pár přáteli v nějakém kempu, resp. místě pro relax – hřiště, koupaliště, trávníky… Dole pode mnou hrají nějací dva lidé tenis. Jsme na kopci a máme docela výhled na Prahu. Před námi stojí pěkný domek, vilka. Vedle mě stojí nějaký pár středního věku (asi se známe) a žena se mě ptá, jestli si myslím, že ten dům půjde dobře pronajmout. Říkám „Určitě, vždyť se podívejte na jakém je krásném místě – klid, výhled, vedle tenisové kurty…“. Někde v okolí jsou asi také moji kamarádi – zřejmě sportují něco, co mi moc nejde nebo mě nebaví. Jdu s těmi lidmi ke koupališti. Sedíme na krásném zeleném trávníku a já si říkám, jaká je tam pohoda – jsme na okraji Prahy, v podstatě je to stále Praha a atmosféra je tu jak na venkově – klídek a jen pár lidí. Je teplo a chystáme se do vody. Hned přede mnou na cestě k velkému koupališti je brouzdaliště. Osvěžím se nejdřív v něm. Na brouzdaliště mám ale vodu až po prsa! To je příjemné – již jsem si otužil nejcitlivější část – břicho. Jdu k velkému bazénu. Jsem u strany, ze které se skáče u levého kraje a někde vpravo si hrají mí přátelé. Koupaliště je opravdu veliké – tak 50m široké a 100m dlouhé. Říkám si, že půjdu za ostatními, ale vezmu to přes vodu s obrátkou na druhé straně (prostě si trochu zaplavu). Dno je nevšedně profilované – stoupá brzy nahoru resp. klesá velmi pomalu do hloubky. Sedím pod startovacími bloky a jsem na betoně! Odhaduji, jestli je možné bezpečně skočit šipku do vody. Odsud to vypadá, že ano, ale bude to tak tak – skočit hodně naplocho – tak na hranici placáka. Snažím se najít údaj o hloubce koupaliště na této straně a vidím tam nějakou pětku a další čísla. Jestli to je 5 m, tak to ale bude hezký kousek od kraje, říkám si.

Koupaliště je umělé – z betonu, ale zub času se na něm již podepsal. Povrch betonu je dost erodovaný a porostlý různou „zeleninou“. Co je ale zajímavé je, že voda je křišťálově čistá. Nějaký mladý borec si stoupá na startovací blok nade mnou a skáče krásně do vody tak, že voda téměř ani nešplouchne – zajel do ní jak horký nůž do másla. Vida, tak ono to asi půjde. Jdu také na startovák a koukám dolů. Odsud to vypadá podstatně lépe – skočit do vody nebude žádný problém. Vidím někoho pod sebou ve vodě – je to nějaký chlapík s brýlemi a šnorchlem, který zkoumá něco až u samého dna – je dost hluboko, takže se nemusím bát skočit. Ta voda je opravdu neuvěřitelně čistá. Povrch můstku je dost kluzký – je mokrý a jsou na něm nějaké řasy. Stoupám si na okraj, odrážím se a skáču. Můstek nečekaně péruje. Tak toho využiji a počkám si na zpětný „kopanec“ – skoro mě to vystřelí. Paráda! Letím, mám zavřené oči a letím a letím – voda stále nikde… (lehký strach z toho, jestli jsem ještě v dobré pozici na dopad do vody, musím mít už pěknou rychlost, trochu vzrušení a adrenalinu, potěšení z takového dlouhého letu).
Jsem na druhé straně a vylézám ven. Jdu do nějakého starého domu, který tam je. Je opuštěný a zchátralý. Říkám si, jak je možné, že ho ještě někdo nezrekonstruoval a nevyužil k podnikání – vidím příležitost. Nicméně sám na to nemám prostředky. Procházím zchátralým vnitřkem, chodbou a jdu do nějaké místnosti. Jsou v ní dvě postele a vypadá, ja nemocniční pokoj. Je ovšem velmi zchátralý – špína, fleky na zdech, mnoho drobného hmyzu. Ležím na pravém boku na jedné z nich a když to vidím, říkám si FUJ! (pocit špíny a možného ohrožení z infekce nebo kousnutí nějakého toho hmyzu). Takhle vypadá protor když se opustí někde v tropickém pásu, kde je teplo a vlhko a mnoho fauny a flóry (Indonézie). Zvedám se a jdu pryč. Nahlížím do další chodby – je poměrně malá a nejvíce mě zaujmou vysoké starší bílé dřevěné dveře, které jsou na jejím konci. Někdo s nimi zazdil její nynější konec – jejich okolí působí neupravěně, co mě ale nejvíce zaujímá je to, že jsou křivě – jsou skloněny směrem ke mně. Koukám na to, jak to tam takhle mohl někdo nainstalovat?… Jdu dál a rozhlížím se. Najednou potkám nějakého staršího chlapíka. Je nerudný a říká mi, abych okamžitě odešel. Dokonce vyhrožuje puštěním psů. Říkám mu, že tam nic nedělám, jen se rozhlížím – zajímají mě takovéto staré baráky, jejich duch a nemám v úmyslu cokoliv brát nebo poškozovat. On stále pevně trvá na svém. Říká, že to říkají všichni a přitom mají nekalé úmysly. Vyklízím pole a přitom mu ještě asi 2x opakuji, že takové věci nejsou mým zvykem."

Skupina udělala pozoruhodnou analýzu symbolů i dynamiky snu, která v snícím Y. vyvolala pozdější poznámky, přiložené níže:
"V první části snu vidím věci, takové jaké bych je chtěl mít ve svém životě – dokonalý dům, pohodu, sportovní vyžití, přátele, uznání ostatních lidí.

Starší pár, který se mě ptá na šance pronajmout onen dům asi představuje (dříve naprosto nemyslitelné) žádosti mého otce o radu/můj názor. Toto je v realitě nové – otec dříve nejen že neposlouchal mé názory, ale dokonce často naopak dělal (možná až na truc) něco jiného nebo pravý opak než jsem říkal a poslechl např. rady člověka, který o dané věci věděl zlomek toho co já.
Globálně vzato, sen v tomto ohledu začíná pocitem uznání a ocenění (know-how) a končí nerespektováním a odmítáním byť jen komunikace.
Ve snu se dá vidět mnoho obrazů z mého života, dokonce i části jeho linie (nemoc, uzdravení, vydání se na průzkum domu…).
Když se odrazím z bloku, předčí to má očekávání – namísto kluzkého betonového schůdku téměř skokanský katapult. To by mohlo mít souvislost s počáteční euforií, když ještě nebyly vážné starosti a „já jsem si podnikal“.
Proč jsem jenom nedopadl do té skvělé čisté vody?
Možná je to odrazem zkušenosti/skutečnosti: Pokud voda symbolizuje podnikání, které mi bylo na počátku tak jasné a připadalo relativně snadné, pak realita ukázala, že to taková sranda zase není. Rovnou mě to vrhá před nedosažitelnou podnikatelskou příležitost (velký zchátralý dům) a následné zkoušky (dveře, pocit nejistoty a úzkosti).

Moje poznámky: "V této chvíli snící Y. velmi stichl a dlouze přemýšlel o tom, co pro něj průzračná voda znamená. Vyjádřil příjemný pocit. Toto bylo důležité, protože Y. se k emocím ve snu jinak nevyjádřoval. Víme jak skupina přebírala vytěsněné emoce ve snu, které na závěr pojmenovala jako hněv, pocity v břiše atd. Ve skupině na chvíli vzniklo i napětí, jestli pracujeme dobře. Y. může vyvolávat emoce a potřeby jiných právě proto, že o nich nemluví snící a promítá je do ostatních. Vnímaví členové skupiny na to spontánně reagovali. Symbol čisté vody vyvolal u snícího spontánní reakci a snící Y. se v té chvíli uklidnil. Může jít o nějaký symbol pro jeho pozitivní vnitřní zdroje, ke kterým ještě nemá přístup. cantadora"

Druhá část více odráží syrovou realitu. Vidím dům a podnikatelskou příležitost, na kterou nemám peníze – přinejmenším pro tuto chvíli ji zavrhuji (rovnou vyhodnotím jako nedosažitelnou) a další průzkum objektu se pro mě stává spíše klukovským dobrodružstvím...
Místnost, která mi připomíná nemocniční pokoj, je zřejmě obrazem mé etapy života, kdy jsem byl v zoufalém zdravotním stavu. Pocit, kdy ležím na posteli a vidím kolem sebe fuj prostředí, které mi Indonézii připomíná, toto završuje (pocit zoufalství nemocného, sebelítosti). To že bez jakýchkoliv problémů vstávám a odcházím, symbolizuje mé osvobození od zajetí všech nemocí/stavu silně podlomeného zdraví. Indonézie také souvisí s vrcholem mé zdravotní krize.
Je tam také zachycen strach z bodnutí hmyzem – možnost opakovaného nakažení horečkou Dengue (nebezpečí smrti).

Správce, který mě na konci vyhazuje a není ochoten prakticky vůbec naslouchat a věřit mým tvrzením, představuje stále nedosažený stav/pocit, že mám dostatečný respekt a „hodnotu“ svého know-how. Chybějící pocit uznání. Jinými slovy, že má slova a názory stále nemají hodnotu, kterou bych chtěl, aby měly (měřeno reakcemi ostatních).
Navíc někdo podotkl, že jsem vyhazován z prostředí, které se mi nezamlouvá a já z něho odcházím. V realitě jsem zjistil, že stavebnictví není tím pravým oborem pro mě a mám v úmyslu z něho časem zcela nebo alespoň do velké míry vystoupit.

Vrtají mi hlavou ty šikmé dveře, které jsem nemohl otevřít? Nebo jsem si jen myslel (sám sebe přesvědčil), že nejdou otevřít? (jako ten slon, kterého v mládí přesvědčí, že pouto na noze znamená nemožnost úniku).

Poznámka: "Dveře jsou symbolem průchodu nějakých procesů. Dveře ve snu můžou symbolizovat způsob sebeobrany před průnikem neuvědomovaných pocitů do vědomí. Jak vypadají a proč nejdou otevřít?.... co by se stalo, kdyby se otevřeli? Je možné, že by byl snící napaden nebo odhalen? cantadora"
Nenaplněný pocit zvědavosti.
Jejich nakloněnost proti mně – nadřazenost, snaha o vyvolání respektu a strachu.
Vzdal jsem jakékoliv snahy o jejich překonání. (!!!)
X. (člen skupiny) řekl, že tam měl pocit hněvu z toho, že tam ty dveře někdo postavil. Já jsem měl spíše pocit odevzdanosti! A to si myslím je špatně! Vědomě souhlasím s X.! Je třeba překonat překážky, které mi do cesty postaví jiní lidé!

poznámka: "Opravdu staví ty překážky jenom lidi zvenčí? Nestavíme si psychologické, mentální překážky my sami? Nejsme občas největší překážkou sami sobě my? cantadora"
Opět se zde ukázalo vypínání ve vypjatých či kritických situacích – ve skoku mám zavřené oči. Sakra! Tohle je jedna z věcí, kterou bych zpropadeně rád odstranil.
Čistá voda: čistota, čistota charakteru, vidím až na dno => nebojím se, protože nic není skryto, čistota, která mi připadá jako ráj.
X. (člen skupiny) mi řekl na cestě domů: z toho co slyšel usoudil, že nejeden krok či konání v mém životě je poměrně dost „na hraně“. To že nemůžu prožívat emoce mě někdy zřejmě přivádí k jednání, které je dostatečně intenzivní, aby to kompenzovalo. Tyto věci můžou být až dost nebezpečné.
To je velmi zajímavý postřeh.
Na druhou stranu by se to také dalo nazvat intenzivním prožíváním života. Pak je otázkou do diskuze, co je přílišný risk a co „správné“ užívání života.

Snící si všimli několika různých párů – domy, lidi, postele, koupaliště.
Další si všimli charakterů Jin a Jang – např. domy, pocit uznání a despektu, čistá voda a špinavý pokoj…

Pro snícího Y. je to začátek práce na tématu jak stáhnout emoce k sobě, přejít od vnímání protikladů: krásné a bezpečné versus ošklivé a ohrožující ke kompenzaci. Vyvažovat pocity, nepohybovat se v extrémech jedno nebo druhé, ale začít pracovat na tom, aby mohl unést jedno i druhé a nemusel své pocity potlačovat.

Práce to byla těžká a ve skupině vzniklo taky napětí, kopírující pocity snícího. Myslím, že se to povedlo stáhnout a vrátit tam, kam patřilo. Děkuji členům skupiny za odvahu dívat se strachu, úzkosti a chaosu do očí a objevit tam naději, odvahu a čistotu.

S láskou Cantadora

včerejší seminář

Děkuji všem, kdo se zúčastnil včerejší otevřené skupiny. Práce byla tentokrát namáhavá a moji snahu vytvořit bezpečné a laskavé prostředí jsem upozadila ve prospěch vytyčování hranic a pravidel skupinové práce. Ta je podřízená svému cíli - pochopit smysl snu společnou prací všech. Pracujeme na tom, aby asociacemi každý jednotlivý účastník se postupně ponořil do snu a vybral z něj to, co je schopen uvidět a uchopit.
Řídíme se respektem k tomu neviditelném procesu, který vede k odkrytí skrytého významu snu.
Takže moje role je udržet rovnováhu mezi potřebami členů skupiny a ochraně tohoto krásného tvůrčího procesu. Sen nás vede do nevědomí a tato cesta vyžaduje nenechat se spoutávat našim egem a tím, co vyžaduje v bdělém stavu. Protože naše vědomí někdy nedělá nic jiného, než že se nás snaží odvést od pravého významu snu. Názorně jsme si zažili jak fungují obranné mechanizmy při práci se sny, o kterých jsem mluvila včera v úvodě.
Připomenu je:
1. cílem pochopení snu je rozšířit vědomí a integrovat odštěpené energie svých emocí a potřeb. Tomu brání naše neochota a odstup pracovat, když se ve snícím objeví úzkost, hněv, zmatek. Takže pěstujme si naši pevnost, požádejme o pomoc a pracujme na otázkách, které nám sen klade.
2. potřeba porozumět snu může být blokována strachem a postojem nedůležitosti vlastních snů. K tomu potřebujeme odvahu čelit vlastnímu strachu.
2. učení - dovolit si učit se s nepolevujícím úsilím. Při učení děláme chyby, nemusí se nám dařit tak, jak si to představujeme a pak na nás číhá pocit skleslosti, bezmoci. Při procese růstu a změn se objevuje odpor jako obrana před změnou.
Mějme to na paměti. Buďme k sobě laskavé, když se práce neděje podle našich představ. Sen má svoji skrytou energii a naučme se jí respektovat, aby jsme s ní mohli spolupracovat a ne bojovat.
Praktická informace: Někdo si po semináři zapoměl knihu, je u produkční Karin v Maitrei, tak si tam zavolejte nebo napište a vyzvedněte si ji u ní.
... a příští měsíc na viděnou. Vaše cantadora

ano, jo... Valentýn.

... kéž ho ho můžeme strávit s tím, kdo nás má rád a mi mu/jí to opětujeme.

seminář

Ahoj, v pondělí v 18.30 h v Maitrei, Týnská ulička 6, proběhne seminář otevřené skupiny.
V první části probereme obranné mechanizmy při práci se sny, které nás od práce spíše odvádějí než pomáhají pochopit smysl snu.
V druhé části budeme pracovat se snem některého z účastníků. To bude nádhera, jak se budeme snažit objevit vnitřní souvislosti, které pomůžou snícímu pochopit jeho snový jazyk a sdělení pro sebe sama.
Předem děkuji za účast a těším se na vás a naši společnou práci.

královský sen

Sen:

"Jsem v rodině Brada Pitta a Angeliny Jolie. Mám tam rovnocenné postavení, jsem známá léčitelka. Oni si mě pozvali, abych jim pomohla. Dělám si kafe ze starého kávovaru. Brad mi říká, abych ukázala, co umím. Jsem nejistá, když jsem s tak slavnými lidmi. Ale když začnu mluvit, tak jsem si jistá. Popisuji co umím, odblokovávám traumatické body v tělě, kterými neproudí energie. Nejsem sice klasická masérka, ale pomáhám lidem, aby se uzdravili. Brad žádá asistentku, aby přinesla masírovací lehátko. Brad tam leží a já mu jenom hladím vlasy. Moc se vzruším a toužím po něm. Jsem ráda, že to na mně není poznat. Teď on leží na gauči a já ho držím v náručí a hladím jako své dítě. Angelina je za námi a nehraje tam žádnou roli, on je se mnou. Ale nějak si uvědomuji, že je jeho manželkou. Jsem nejistá, ne jako ti jiní maséri. Tak mu říkám, že na to, jak jsou bohatí mají staré přístroje - kávovar, nevypadá to u nich jako v bohaté rodině. Najednou jsem na zastávce autobusu v rodném městě a čekám na autobus."

Klientka přišla radostně s pocitem, že tento sen jí ukazuje, že je dospělá a kompetentní, schopná obstát v práci i před významnými klienty a má jim co nabídnout. Měla pocit, že jí sen ukazuje kvality, které si potřebuje uvědomit.

Nejdřív jsme dostatečně propracovali tu část snu, která chce kompenzovat její profesní nejistoty, snící přijala, že má schopnosti, které jí pomůžou lépe spolupracovat s klienty. "Brad - významný klient" byl spokojený s její masáží a jí samotnou to plně uspokojovalo a vzrušovalo. Přijmout pocit uspokojení a vzrušení je pro nejistou snící nový pocit.

Na dalších sezeních jsme v jiných snech pracovali s tématem jejího manipulativního otce a vrátili jsme se znovu ke snu slavného páru Brada a Angeliny, kteří se teď prezentovali jako OTEC a MATKA.

Otec v dětství se snící vytvořil partnerskou dvojici, ve které byla matka na druhé koleji a snící se cítila jako tatínkova holčička. Vztah rodičů nebyl láskyplný a pevný. Naopak snící ho vnímala jako nestabilní a konfliktní, rodiče několikrát uvažovali o rozvodu. Jediný stabilní vztah v rodině pociťovala snící dcera k otci, kterého měla ráda a důvěřovala mu. Byl velmi dominatní a dcera se snažila být ve všem dobrá, aby byl na ní tatínek hrdý. Matka byla chladná a odtažitá. Dcera jako holčička věřila, že tatínek jí nikdy neopustí. Kvůli konfliktnímu vztahu manželského páru se nepovedlo snící prožít a zpracovat zklamání z poznání, že rodiče jsou pár, v kterém ona je ta druhá. Že jednou si vytvoří stejně silný a bezpečný vztah s někým jiným než je tatínek. Nezažila bezpečný obraz manželského archetypu, v kterém si holčička může užívat jistoty, že je dítě, které rodičovský pár učí bezpečí, hranicím, laskavosti, vedou ho k růstu a osamostatňování. Dcera se nenaučila zvládnout pocity konkurence s matkou, s kterou trvale rivalizovala. V období sexuálního vývoje potlačila sexuální fantazie k otci jako nepatřičné a zablokovala své tělesné potřeby. Stala se chladnou a odměřenou a potlačovala své sexuální potřeby.

Při práci se snem o Bradovi a Angelině jsme se znovu podívali na tento pár jako královský symbol. Symbol otce a matky, kde snící není v roli dítěte nebo méněcenné osoby, ale úspěšná léčitelka. Snící opravdu mohla být v rodině léčitelkou, která stabilizovala konflikty v rodině. Přijala roli milé tatínkovy holčičky, která nezlobí. Máma ano, ta se hádala a vyvolávala konflikty.

Nevědomě se ženy staly pro snící slabé a v pozadí, kterým ona musí pomáhat, ale kterým konkuruje, aby si udržela pozornost otce.

Nastartovalo to její celoživotní zápas, v kterém její partnerské vztahy byli podobné tomu původnímu. Vyhledávala muže, o které bojovala marný boj, protože byli "ženatí", různým způsobem - buď nebyli volní protože milovali matku, jinou ženu, práci atd. na vědomé úrovni se vždy vyhnula ženatým mužům, protože pomáhala zároveň vdaným ženám udržovat rodinu. Teď se vynořilo mnoho snů, které jí navádějí na kompenzaci tohoto chybného prožívání partnerských vztahů.

Uvědomila si, že musí přiznat sama sobě, že je dcerou nepovedeného královského páru. Že existují královny, s kterými už nemá sílu v skrytu duše svádět rivalizující vztahy a musí uznat svojí podřízenou pozici. Dala si svolení hledat partnerství, které ji uspokojí. A nebude milovat dalšího muže, s kterým vytvoří spikleneckou dvojici: proti nějaké žene, kterou může být matka, šéfová, nebo něco jiného jako je práce, složitá životní situace, zdraví... Je rovnocennou partnerkou kralovského páru, ale potřebuje odejít, aby si založila vlastní království - Brad a Angelina si musí řešit své problémy spolu.

Začala její změna a růst. Stojí na autobusové zastávce a čeká na autobus. Co znamená čekání - co jí brání, aby přijel autobus? Autobus může být prostředek jak najít své vlastní já, svůj potenciál. Od první anylýzy série snů o animusovi, která začala v létě až po současnost, uběhlo šest měsíců. Postupně se proměňuje z nešťastné, příliš zodpovědné a předčasně unavené princezny na královnu, která je připravená hledat krále pro sebe a v sobě.

na co je dobré uklízení

Píšu si se svojí kamarádkou ze školy a jsou to moc hezké dopisy. V jednom z posledních mi napsala, že díky otázkám, které kladu na blogu se : ..Znovu rozvířili věci např. že od malička bylo lepší být poslušnou premiantkou. Všichni tě chválili a byl klid. I dnes snaživě vařím, peču, uklízím... taktéž kvůli tomu aby byl klid, prostě, abych byla dobrá. No na co je dobré přiznávat si takové věci, o kterých píšeš, vždyť důležitý je výsledek – tedy jedničky. To je ta pýcha, s kterou si žiji v míru. A když mně někdo kárá, každou chvilku mám slzy ve očích. Vím to a proto se takovým situacím vyhýbám. Jenže žít v míru se sebou je dost potřeba.... Pokračovat by se dalo i o té lásce, která když doma chybí – ne proto, že by tě neměli rádi, ale proto, že mamka byla z decáku a tátovi umřela mamka, když mu bylo půl roku... tak co s tím.. U nás nebylo zvykem dát i dostat pusu, protože se to nehodilo. Tak vidíš, na co je dobré to uklízení – vždyť všechno už dávno přebolelo.... Dnes mám kolem sebe lidi, kteří se nebojí lásky, ale co je ještě důležitější – nebojí se prohrávat. To mi připadá hrozně důležité. Ale možná to pro mně bylo příliš důležité a přehlídla jsem něco jiného, to ukáže čas. No a tvá úvaha o pýše a zůstávání v partnerském vztahu. Víš, ne každý z nás má tolik odvahy a chuti bojovat. To neznamená že život nemám ráda, já se těším z nových dní. Právě z takových mírných dní jako jsem já. Takže když necítím potřebu řešit něco, tak ptát se – proč, to mně nenapadá. Asi je to alibizmus, ale to je můj alibizmus. ..."

Ráda bych v první řadě řekla, že jsem od kamarádky dostala svolení k tomu, tuto část jejího dopisu uveřejnit, ale odpověď patří všem, kdo se ptají, co je to pracovat na sobě? Na co se starat o věci, které leží v nevědomí? Když snům nerozumím, tak bude lepší to nevytahovat a nešťourat se v tom.

Připomíná mi to, jak uklízíme špínu a nepořádek, když ji vidíme kolem sebe. Máme možnost volby: uklidit anebo nechat tak.

V rodinách, kde dítě nemá možnost prožít své pravé emoce, není dobře připraveno prožívat své emoce a postoje ohledně sebe sama, neví jak naplnit své potřeby. Až posledních patnáct let se začalo brát s naprostou vážností to, že moudrost člověka neznamená jenom vyšší IQ, ale že je vyvážená i vysokou emočnou inteligencí.

Emoční inteligence nám pomáhá při objevování a učení zaujmout své místo ve světě.

Při práci se sny odkrýváme v symbolech a dynamice snu emoce, které souvisí s obrazy. Náhle snící pochopí napr. co za pocity se skrývají za obrazem 3 sudiček. Že ta zlá centrální sudička, kterou chce shodit ze svých zad, je její šéfová, která s ní nelidsky manipuluje a ona to dovoluje. Snící cítí záplavu emocí, které do té doby úspěšně vytěsňovala. A realita mění svůj obraz. Snící vidí obraz své nadřízené jinak. Za krátkou dobu se k ní začala chovat jinak, protože došlo k sjednocení a skloubení rozumu se srdcem (práci s tímto snem budu věnovat samostatný blog).

To je smysl uklízení - aby jsme mysleli a cítili jedno a totéž sdělení.

Můžeme se rozhodnout, nechat vše tak jak to je, a je to v pořádku, když jsou naše srdce a hlava v souladu.

Když se ozve hlas srdce a volá po oživení, vyslechnutí.... přeje si, aby zazněl víc jeho hlas, tak je čas... čas začít uklízet. Pojďme snít. Dobrou noc.

P.S. Jo, taky jsem včera uklízela, ještě dnes mně bolí celý člověk.... ale stálo to za to.

Vaše Cantadora

peníze a sex a láska

Nic lepšího o penězích a samozřejmě o sexu, lásce jsem zatím nečetla.... kde jinde než u Benjamina Kurase.

...blíží se Valentýn a tak chci trochu posvítit i na téma peněz a sexu v lásce
"protože, když se o nich nemluví, peníze dokáží pod povrchem hlodat a podrýt i tu sebekrásnější lásku s tím sebekrásnějším sexem,

Odlišnost vztahů k penězům má mnoho variant, z nichž nejběžnější jsou tyto:
1. Peníze si nezasloužím, ať se snažím, jak se snažím.
2. Peníze si zasloužím jen každodenní dřinou.
3. Peníze si zasloužím, i když pro to nic nedělám.
4. Peníze jsou vulgární, proto je já jako slušný člověk nesmím mít.
5. Chamtivost je zdravá a čert vem slušné chování.
6. Peníze jsou nutné k udržení slušného života, užitečné jako prostředek k dosažení svobody a pohodlí a příjemné, když je jich hodně, ale nestojí za to kvůli nim dělat, co někomu škodí, co se nesmí, nesluší nebo co nás netěší.
Poslední varianta (Peníze jsou nutné k udržení slušného života, užitečné jako prostředek k dosažení svobody a pohodlí a příjemné, když je jich hodně, ale nestojí za to kvůli nim dělat, co někomu škodí, co se nesmí, nesluší nebo co nás netěší.) je ta nejzdravější, nejpraktičtější a na ní stojí úspěch a široká prosperita demokratického kapitalismu. Z ní vychází hlavní zásada thatcherismu (a racionální ekonomiky), že není možné dlouho utrácet víc, než vyděláváme, a potřebujeme-li si vypůjčit, smí to být jen na něco, co se nám vrátí se ziskem a co budeme snadno splácet. Jen tato varianta, sdílená oběma partnery, dokáže udržet na živu dobře fungující lásku.

Všechny ostatní varianty lásku rdousí. Ve všech z nich totiž jeden partner, ať už vědomě či bezděčně, bude očekávat a žádat od druhého něco, co není fér a co by druhého mohlo poškodit, nebo se na něm stane závislý. A i když k tomu bude druhý partner z lásky ochotný, nemůže to vydržet věčně a bude se muset bránit, nechce-li se nechat sám zničit.

Ta první varianta (Peníze si nezasloužím, ať se snažím, jak se snažím) dokáže dodatečně zruinovat i úspěch už dosažený a od partnera bude očekávat záchranu, k níž ho jeho láska zavazuje.

Ta druhá (Peníze si zasloužím jen každodenní dřinou.) dokáže partnera ubít přílišnými nároky nebo vytlačit na okraj vlastního workoholického života.

Ta třetí (Peníze si zasloužím, i když pro to nic nedělám) bude partnera vyžírat.

Ta čtvrtá (Peníze jsou vulgární, proto je já jako slušný člověk nesmím mít) bude pokládat za spravedlivé prosperujícího partnera zneužívat (na ní, mimochodem, stojí celá filosofie komunismu).

Ta pátá (Chamtivost je zdravá a čert vem slušné chování.) se bude chovat chamtivě i vůči partnerovi – ne-li vůči jeho penězům, tak k jeho lásce, službě a loajalitě.
Jak zachovat tao lásky a peněz?
Lásku s penězi nemíchat. Nečekat lásku (a sex) výměnou za peníze (služby, práci, zboží) a nečekat peníze (služby, práci, zboží) výměnou za lásku. Nemluvit o lásce, když se řeší peníze, a nemluvit o penězích, když se řeší láska. Jinak se z lásky a sexu stane obchodní transakce. Ta funguje jen v předmoderních vztazích, kdy jeden dával všechny peníze, druhý všechnu péči."